Článek
Jednání o mírové dohodě mezi představiteli USA a zástupci Tálibánu probíhají už od loňského roku. Potenciální budoucí smlouva se točí okolo čtyř hlavních cílů: slibu Tálibánu, že Afghánistán nebude sloužit k plánování útoků na USA a jejich spojence; kompletní stažení amerických vojenských sil a jednotek NATO; zahájení vnitrozemského dialogu a trvalé příměří.
Že je nutné konflikt po osmnácti letech, co v zemi působí jednotky USA, ukončit, si myslí i bývalý český velvyslanec v Afghánistánu Petr Pelz. Podle něj se totiž bezpečnostní situace v zemi po prvotních úspěších stále zhoršuje. „K ukončení konfliktu obvykle dochází nějakou formou dohody mezi stranami konfliktu. Zatímco Američané se celkový neúspěch snaží nazvat vítězstvím a mírovým vyjednáváním, Tálibán pouze jedná o odchodu – z jejich pohledu – okupačních vojsk,” míní Pelz.
Během již osmého kola mírových jednání, která v katarském městě Dauhá probíhala v pondělí, ale došlo k dalšímu útoku ze strany Tálibánu. Čin si vyžádal nejméně 16 obětí a 119 zraněných. Za jeden týden jde nejméně o třetí takové krveprolití.
Podle pozorovatelů se Tálibán snaží útoky upevnit své vyjednávací postavení. Spojené státy ale tyto kroky staví do pozice vyjednavatelů s ‚teroristy’, i když Tálibán na seznamu teroristických organizací oficiálně uveden není. „‚S teroristy se nejedná‘ je mantra, kterou porušuje každý, komu se to zrovna v té chvíli zdá výhodné. Navíc, Tálibán není mezinárodní teroristická organizace jako třeba al Qaida nebo ISIS. Tálibán, přes vzájemně vyjadřované sympatie s vedením al Qaidy, působí pouze v Afghánistánu, popř. Pákistánu, s cílem vytvořit ‚Islámský emirát Afghánistán’,” myslí si bývalý velvyslanec.
Radikální islámské hnutí svými útoky míří vedle zahraničních lidí i na představitele afghánských vojenských sil a na členy tamní vlády. S tou Tálibán dlouhodobě odmítá jednat. Afghánská vláda podle něj nemá žádnou moc a je pouhým ‚loutkovým režimem‘.
Vláda přitom povstalce několikrát vyzvala k jednání. Tálibán se zatím uvolil jen k jediné schůzce, a to v červenci v katarském hlavním městě Dauhá. Na dvoudenním setkání tam s radikálním hnutím diskutovali vysoce postavení afghánští politici a občanští aktivisté včetně žen. Výsledkem jednání byl závazek obou stran, že sníží počet civilních obětí na nulu.
Hlavním cílem Tálibánu je dostat ze země vojenské jednotky Spojených států a NATO. V případě úspěšných jednání by v první fázi mělo Afghánistán opustit několik tisíc vojáků. „Podle toho, co proniká z rozhovorů, se zdá, že stav americké posádky se má snížit na stav mezi 8 až 9 tisíci, jakmile bude dohoda podepsána. Toto číslo může klesnout k nule již v říjnu 2020, v závislosti na tom, zda Tálibán začne vyjednávat přímo s afghánskou vládou v Kábulu,” řekl Seznamu bývalý velvyslanec Petr Pelz. Celkově se v Afghánistánu nachází zhruba dvacet tisíc vojáků, z nichž čtrnáct tisíc je Američanů.
V Afghánistánu zůstaneme, tvrdí Trump
K podpisu dohody mezi USA a Tálibánem dojde podle Pelze takovým způsobem, aby mohl Donald Trump stahování amerických vojsk využít ve své předvolební kampani. Americký prezident navíc na konci srpna prohlásil, že si země v Afghánistánu ponechá vojenské síly, i když se Washington dohodne s Tálibánem na ukončení občanské války. „Půjdeme na 8600 vojáků a pak se rozhodneme, jak dál. Vždy ale budeme přítomni,” uvedl Trump minulý týden pro rozhlasovou stanici Fox News Radio. Podle Trumpa Afghánistán představuje ‚harvardskou univerzitou terorismu‘.
Budoucnost postavení Tálibánu i zahraničních vojsk tak stále zůstává nejasná. „Jako všechna uskupení v této části světa má Tálibán sklony k značné fragmentaci, a nejsou záruky, že dohoda dosažená s jednou částí bude respektována obecně. Dovolil bych si předpovídat, že se Tálibán – po krátkém intermezzu glorioly ‚vyháněče okupantů‘ začne rozpadat na frakce, a celkový obraz v zemi začne připomínat počátek devadesátých let,” myslí si bývalý ambasador. Podle něj nemá smysl pokračovat v ‚neplodné činnosti’, protože Západ v posledních 18 letech nebyl schopen v zemi ničeho podstatného dokázat. „Myslím, že se v Afghánistánu musíme smířit s pokračováním občanské války,” obává se Petr Pelz.
Od roku 2001, tedy po útoku na newyorská ‚dvojčata’, kdy do Afghánistánu vstoupila vojska USA, přišlo v bojích o život více než 2400 amerických vojáků. V Afghánistánu působí i více než 340 Čechů, přičemž 14 českých vojáků tam zahynulo. Mezi civilisty si probíhající válka vyžádala podle odhadů životy 31 tisíců lidí.
