Článek
Podle nejmenovaného představitele Evropské unie, který hovořil s agenturou Reuters, má islamistické hnutí Tálibán pod kontrolou již 65 procent území. Tálibán dále vyhrožuje, že má v plánu zabrat dalších 11 provinčních středisek.
Dnes se Tálibáncům podařilo zabrat provinční středisko Puli Khumri na severu země a největší město západního Afghánistánu Farah. O příchodu Tálibánců do Puli Khumri informovali místní, kteří sledovali ústup vládních jednotek, informuje agentura Reuters.
Podle serveru Al-Džazíra tak hnutí obsadilo již osmé provinční středisko od minulého pátku. „Dnes odpoledne Tálibán vstoupil do města Farah po krátkém boji s bezpečnostními složkami. Ozbrojenci pronikli i do kanceláře tamní samosprávy a sídla policie,“ uvedl lokální zdroj pro agenturu AFP.
O den dříve se islamistům podařilo dobýt město Ajbak v severní provincii Samangán. Zřejmě nejvýznamnějším úspěchem pro hnutí je dobytí Kundúzu. Město, které má více než čtvrt milionu obyvatel, je pokládáno za bránu do severních provincií bohatých na nerostné suroviny, a díky své poloze u hranic s Tádžikistánem je strategicky důležité. Mít pod kontrolou Kundúz tak znamená mít pod kontrolou i jednu z nejdůležitějších cest pro pašování afghánského opia a heroinu do Střední Asie a dál do Evropy, uvedla stanice BBC. Povstalci už město dobyli v letech 2015 a 2016, ale nedokázali je dlouhodobě udržet.
„Jedinou možností je zůstat doma, nebo se snažit dostat do Kábulu,“ popisuje aktuální situaci pro agenturu Reuters úředník Sher Mohamed Abbas z Ajbaku. „Ale už ani Kábul není bezpečné místo,“ dodává a vysvětluje dále, že Tálibánci obsadili i vládní budovy včetně jeho kanceláře a všem sdělili, aby se odebrali domů. Podle Reuters je strategií Tálibánu získat sever země včetně hraničního přechodu, podobně i jih, západ, a odříznout tak Kábul.
Afghánský prezident Ashraf Ghaní apeluje na dříve znepřátelené milice, aby mu v boji proti hnutí pomohly. Zároveň žádá od sousedního Pákistánu, aby pomohl zabránit přeshraničnímu zásobování Tálibánu. Tamní vláda také přesouvá své jednotky z vzdálených oblastí na obranu strategických a hojně osídlených míst.
Podle tamního vedoucího národního úřadu pro krizové situace Gulama Džailáního boje aktuálně probíhají v 25 z 34 provincií. 60 tisíc rodin muselo za poslední dva měsíce opustit své domovy. Většina prchla do Kábulu. Podle EU také přibývají ti, co utíkají do sousedního Íránu.
Možnou migrací Afghánců, kvůli stále narůstajícímu vlivu Tálibánu, se také budou zabývat členské státy EU na mimořádném setkání ministrů vnitra, které slovinské předsednictví svolalo na 18. srpna. Reuters připomíná, že v mnoha evropských státech panuje nervozita z toho, že vývoj v Afghánistánu by mohl vyvolat migrační krizi podobnou té z roku 2015.
Mluvčí politického vedení Tálibánu v neděli stanici Al-Džazíra řekl, že s afghánskou vládou nepanuje shoda na uzavření dohody o klidu zbraní. Ofenzíva povstalců je podle něj reakcí na vládní kroky. Podle něj to byla vláda v Kábulu, která vyvolala střety. Tálibán také varoval Spojené státy před vojenským zásahem ve prospěch vedení země.
Tálibán začal postupovat afghánským územím s nečekanou rychlostí od doby, co se vojáci Spojených států a NATO začali koncem dubna ze země stahovat. Mluvčí Pentagonu John Kirby včera uvedl, že Spojené státy jsou vývojem událostí v Afghánistánu hluboce znepokojeny. Afghánské bezpečnostní složky jsou však schopné s povstalci bojovat, dodal mluvčí.
„Jsou to jejich vojenské síly, jsou to jejich provinční metropole, jejich lidé, které mají bránit, a ve finále to závisí na vůdcovství, které jsou v tuto chvíli ochotni prokázat,“ uvedl včera Kirby. Na otázku, co může americká armáda podniknout v případě, že afghánské síly nebudou klást odpor, mluvčí odpověděl: „Nic moc.“
