Tálibán použil při bojích o Afghánistán novou „zbraň“. I proto rychle vyhrál

Sociální sítě jako nástroj ke zkrocení opozice a vysílání obrazu země, jaký si sami přejí. Tálibánci podle deníku The New York Times nyní k udržení moci hojně využívají internetové platformy jako například Twitter nebo Facebook. K uklidnění stále vystrašeného, ale technologicky zdatného obyvatelstva Tálibán využívá tisíce oficiálních i anonymních profilů, píše deník.

Jenže příspěvky zveřejňované profily spojenými s Tálibánem jsou v ostrém kontrastu se zbylým obsahem týkajícím se dění v Afghánistánu. Zatímco z příspěvků tálibánských účtů působí Afghánistán jako země, kde už zavládl mír a stabilita, ostatní příspěvky ukazují chaos na kábulském letišti nebo tvrdé zákroky tálibánských bojovníků proti demonstrantům.

Ale právě schopnost efektivně prodat své myšlenky na internetu podle odborníků mohla přispět k rychlému postupu hnutí a porážce afghánské armády. Na sociálních sítích se ještě během bojů mezi islamistickým hnutím a státními ozbrojenými silami šířily příspěvky vyzývající vojáky, aby složili zbraně.

„Uvědomili si (Tálibánci), že toho, aby se jim podařilo vyhrát válku, mohou dosáhnout prostřednictvím příběhů,“ citují The New York Times profesora Thomase Johnsona z Naval Postgraduate School v Monterey v Kalifornii. „V městských oblastech mají všichni Afghánci chytré telefony a myslím, že to může být pro Tálibán velmi užitečné. Budou využívat sociální média k tomu, aby sdělili afghánskému lidu, co potřebují, aby věděl, “ dodal Johnson.

„Táliban nemusí zveřejňovat obsah, který by obyvatelům připomněl, jak je brutální,“ myslí si Benjamin Jensen z think tanku Atlantic Council. „Obyvatelstvo to ví. Tálibánci naopak potřebují obrázky, které ukazují, že dokážou vládnout a integrovat zemi,“ dodává Jensen.

Podle agentury Statista bylo v Afghánistánu v roce 2019 více než 22 milionů uživatelů mobilních telefonů, přitom ještě v roce 2005 to byl pouhý jeden milion. Odborníci pak odhadují, že aktuálně 70 procent afghánské populace má přístup k mobilnímu telefonu.

Tálibán si velmi rychle všiml, že internet je ideálním nástrojem propagandy, ale i zastrašování. Hnutí pravidelně zakládalo nové webové stránky poté, co jim je provozovatelé rušili a počty profilů na sociálních sítích prudce rostly. V roce 2019 během volební kampaně dokonce podle vyšetřování Tálibánci používali hashtagy a příspěvky k zastrašování voličů.

Proti hnutí tak začali důsledněji postupovat provozovatelé těchto platforem. Zatím nejdůslednější jsou ve vztahu k Tálibánu služby Facebook a YouTube. Společnost Google, pod kterou videoportál YouTube patří, v úterý pro agenturu Reuters uvedla, že obsah spjatý s islamistickým hnutím maže na základě amerických sankčních seznamů. „Pokud najdeme účet, o kterém se domníváme, že ho vlastní a provozuje afghánský Tálibán, ukončíme jeho činnost. Naše zásady dále zakazují obsah, který podněcuje k násilí,“ řekl mluvčí společnosti serveru Vox.

Facebook kvůli činnosti Tálibánu na své platformě musel výrazně změnit některé ze svých základních funkcí. V sérii tweetů ve čtvrtek vedoucí bezpečnostního oddělení Facebooku Nathaniel Gleicher uvedl, že společnost dočasně deaktivovala možnost prohlížet a vyhledávat v seznamech přátel u faceboookových účtů v Afghánistánu. Gleicher vyzval uživatele s přáteli v Afghánistánu, aby zvážili zpřísnění vlastního nastavení ochrany osobních údajů.

Gleicher také uvedl, že platforma zaznamenala prudký nárůst nových účtů s vazbami na Tálibán navzdory zákazu fungování skupiny na síti. Facebook tak uživatelům poskytl nástroj, který pomůže Afgháncům rychle zamknout svůj profil, pokud se obávají, že by se mohli stát terčem útoku Tálibánu. I přesto ale Facebook podle deníku The New York Times zaznamenal velké množství mazání příspěvků a dalších digitálních stop ze strachu, že by se na ně a jejich přátele mohlo hnutí zaměřit.

Do kritiky Facebooku se v úterý pustil mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid. Na tiskové konferenci vyzval přítomné novináře, aby se zeptali pracovníků Facebooku, „kteří tvrdí, že propagují svobodu slova“, proč islamistickému hnutí zakázali zveřejňovat příspěvky na jakékoli platformě vlastněné Facebookem včetně Instagramu a WhatsAppu.

Společnost odmítla kritiku komentovat. „Tálibán je podle amerických zákonů sankcionován jako teroristická organizace a v souladu s našimi zásadami pro nebezpečné organizace jsou mu zakázány naše služby. To znamená, že odstraňujeme účty vedené Tálibánem nebo jeho jménem a rovněž zakazujeme jeho propagaci, podporu a reprezentaci,“ cituje prohlášení Facebooku server The Intercept.

Tvrdý postup Facebooku a Google tak velkou část představitelů a sympatizantů Tálibánu přesunul na sociální síť Twitter, píše server Vox. Například mluvčí hnutí má na platformě aktivní účet s více než 300 tisíci sledujícími.

„Situace v Afghánistánu se rychle vyvíjí a my jsme svědky toho, jak lidé v zemi používají Twitter k vyhledání pomoci,“ cituje prohlášení platformy server Vox. „Nejvyšší prioritou Twitteru je udržovat lidi v bezpečí a my zůstáváme ostražití. Budeme i nadále proaktivně prosazovat naše pravidla a kontrolovat obsah, který může porušovat pravidla Twitteru, konkrétně zásady proti oslavě násilí a manipulaci a spamu,“ uvedla společnost.

Služba později uvedla, že spolupracuje s neziskovým portálem Internet Archive, který shromažďuje starší verze internetových stránek či například příspěvky na sociální síti Twitter. Cílem spolupráce je zajistit rychlé vyřízení žádostí o smazání některých archivovaných příspěvků. Twitter rovněž nabízí možnost požádat o pozastavení účtu, pokud se k němu uživatel nemůže dostat a účet podle něj může obsahovat informace, které by ho mohly vystavit nebezpečí.

Současná situace staví Facebook, Twitter a YouTube před velmi těžkou otázku, píše Vox. Pokud budou proti Tálibánu postupovat ještě tvrději, riskují, že tím v podstatě umlčí celou afghánskou vládu. Pokud ale umožní Tálibánu získat více sledujících na sociálních sítích, může jeho vliv ještě vzrůst.

Zásadní teď podle odborníků bude to, jak se k novému vedení Afghánistánu postaví mezinárodní společenství jako Organizace spojených národů nebo Severoatlantická aliance. Nezanedbatelný pak nebude ani postoj Ruska nebo Číny. „Domnívám se, že je to stále velká otevřená otázka, která dosud nebyla zodpovězena. Nemůžeme očekávat, a asi ani nechceme, aby o uznání států rozhodovaly tyto společnosti samy,“ řeka serveru Vox bývala manažerka Facebooku Katie Harbathová.