Článek
„Už to nemáme ve svých rukou,“ konstatovala na adresu evakuačních letů Bundeswehru spolková kancléřka Angela Merkelová s poukazem na to, že vše záleží na bezpečnostní situaci na kábulském letišti. První let německého speciálu Airbus A400 M skončil fiaskem, když s ním odcestovalo pouhých sedm osob. Další dva lety už byly podstatně úspěšnější a během úterý odvezly do bezpečí 270 lidí.
Server Spiegel.ONLINE s odkazem na ministra zahraničí Heika Maase píše, že německá diplomacie intenzivně pracuje na zajištění bezpečného průjezdu svých afghánských spolupracovníků na kábulské letiště. Němečtí vojáci během svého působení v Afghánistánu pomáhali hlavně mimo Kábul, na severu země. Podle ministra Maase zatím není na stole příslib od hnutí Tálibán, že „místní síly“ německého kontingentu budou smět na letiště v hlavním městě bezpečně dorazit.
Spiegel přináší příběh Hussaina, který dlouhá léta pomáhal německým vojákům coby tlumočník. Od úterního rána je u vnějšího plotu kábulského letiště a společně s 50 dalšími Afghánci, kteří pomáhali Němcům, a jejich rodinami, by se rád dostal dovnitř vzdušného přístavu a do jednoho z evakuačních letů. Všichni se navzdory příslibu radikálního hnutí o opaku obávají pomsty Tálibánu.
Hussain nešetří kritikou německého státu a jeho byrokratického přístupu. Dlouhé měsíce běželo správní řízení, na jehož konci měli afghánští spolupracovníci získat ochranu německého státu. Ministerstvo obrany údajně slibovalo rychlou pomoc. Jenže jeho úředníci postupovali přesně podle předpisů, bod po bodu, až bylo najednou pozdě.
Podle Hussaina kontrolují radikálové auta mířící ke kábulskému letišti a nechávají projet většinou pouze cizince. Cestu na letiště označuje Spiegel za „smrtící past“.
Aby se afghánští spolupracovníci dostali na palubu speciálu Bundeswehru, musejí předložit německé pracovní doklady s podpisem německého brigádního generála. Podle Spiegelu panuje i v samotné berlínské vládě obava, že by právě tyto doklady mohly posloužit k identifikaci dotyčných také Tálibánu, což by pro Afghánce mohlo znamenat smrtelné nebezpečí.
Do jednoho z německých evakuačních letů se chtěl dostat i afghánský novinář Ramin Rahmán. „V den, kdy Tálibán ovládl Afghánistán, mi zavolal přítel z Německa,“ popisuje žurnalista pro Guardian. „Řekl mi, abych jel na letiště, protože možná odletí letadlo se zaměstnanci německé ambasády. Můj známý mě zařadil na evakuační seznam, protože jsem pracoval pro německá média a žádal jsem o německé vízum.“
Na letišti ale Ramina čekal šok. „Byly tam tisíce lidí: muži a ženy s plačícími dětmi, kteří také absolutně nevěděli, co dělat. Báli se, že přijde Tálibán. Ani ti, co měli letenky, neměli jistotu, že pro ně bude místo v letadle. Lidé panikařili,“ uvádí.
This is not a crowd in a Football stadium … this is an airplane packed with ppl trying to flee the Afghanistan.
— Mini Razdan 🇮🇳 (@mini_razdan10) August 17, 2021
If u do a close up of the picture and read the expressions on the faces of the people… you can see fear, desperation & anxiety written all over their faces. pic.twitter.com/iIN2eVVdzq
Ramin Rahmán se nakonec na palubu německého speciálu nedostal. Další špatná zpráva na sebe nenechala dlouho čekat. „V pondělí kolem osmé, půl deváté večer někdo vykřikl, že jsou bojovníci Tálibánu na letišti. Lidé začali křičet a běželi na ranvej.“
Nakonec se novináři podařilo dostat na palubu amerického vojenského letounu. „Byly tam stovky lidí. Nebylo možné si sednout, všichni stáli. Lidé se na sebe tlačili, včetně dětí. Nemohl jsem dýchat. Piloti křičeli, že letadlo nemůže vzlétnout, protože je přeplněné. Potom přišli vojáci a začali lidi zepředu a zezadu letadla vystrkávat ven. Já jsem byl naštěstí uprostřed,“ vzpomíná na traumatický zážitek Afghánec.
Kromě spolkové vlády se v evakuaci afghánských spolupracovníků už řadu měsíců angažuje příslušník Bundeswehru a veterán z Afghánistánu Marcus Grotian. Podle Spiegelu napsal opakovaně i samotné spolkové kancléřce Angele Merkelové, aby bezpečný odjezd ohrožených Afghánců urychlila.
Před několika měsíci dokonce založil organizaci na pomoc afghánským spolupracovníkům a v červenci pronajal v Kábulu několik bezpečných domů, kam se prchající Afghánci přesunuli. Teď už z nich někdejší pomocníci německých vojáků ve strachu z kontrol Tálibánu museli utéct. Sám Grotian se obává, že tento „příběh“ nebude mít happy-end. „Pokud ještě někoho z Afghánistánu zachráníme, tak budeme mít opravdu štěstí,“ uzavírá Grotian.
