Článek
Před třemi lety rozhodoval soud případ podvodu se solárními elektrárnami. Příběh to byl typický: podnikatelé zfalšovali dokumenty pro Energetický regulační úřad tak, aby to vypadalo, že jejich elektrárna je dokončená, a získali díky tomu státní licenci.
Tím si zajistili i výhodnější výkupní ceny – ačkoli ty jim zanedlouho zase klesly.
Mezi obžalovanými byli například synové miliardáře Zdeňka Zemka a také bývalí zaměstnanci ERÚ.
Na straně obhajoby se tehdy podle zjištění Seznam Zpráv objevila i jedna těžká váha: profesor a vedoucí katedry trestního práva na Univerzitě Karlově Jiří Jelínek.
Tento odborník sepsal společně s dalšími dvěma právníky pro soud stanovisko, které bylo příznivé vůči obžalovaným. Kdyby na něj soudci kývli, zůstali by obžalovaní místo mnohaletých trestů nejspíš na svobodě a také by jim nebyly zajištěny výnosy z podvodně připojených elektráren.
Profesor Jelínek a jeho kolegové přišli v kostce s tím, že Energetický regulační úřad není možné podvést. Protože je to instituce, která má profesionální aparát – takže když jí někdo pošle zfalšovanou žádost o licenci, úřad má povinnost to odhalit. To znamená, že za tento podvod není možné ani nikoho trestat.
Vstřícný postoj soudu k takovému posudku by tedy také nejspíš ovlivnil další solární kauzy, v nichž šlo řádově o miliardy korun. Vrchní soud v Olomouci, který výše uvedený případ rozhodoval, však odmítl ke stanovisku přihlédnout (autorem jedné z dalších analýz byl například advokát Zdeněk Koudelka).
„Tyto analýzy, které ani v konečném důsledku odvolacím soudem k důkazu nebyly prováděny, jsou naprosto irelevantní,“ napsal do rozsudku předseda senátu Ivo Lajda.
Vypíchl také ještě právnickou zásadu „iuria novit curia“ neboli „soud zná právo“. Jinými slovy - že jeho senát nepotřebuje od někoho zvenčí radit, jak má rozumět zákonům a judikatuře.
„Žádný takový posudek není způsobilý diktovat názor soudu,“ upozornil soudce Lajda.
A do třetice soudce Lajda podrobně rozebral rozhodnutí vyšších soudů v podobných kauzách. Uzavřel věc s tím, že argumenty profesora Jelínka a spol. jsou ve světle judikatury úplně mimo.
„Navíc je zcela evidentní, že judikatura se ubírá zcela opačným směrem než názory těchto takzvaných odborníků,“ rýpl si ještě předseda senátu.
Jelínek: Obviněným neradím
Tento tři roky starý rozsudek v kauze solárního byznysu je nyní zajímavý proto, že jméno profesora Jelínka se objevuje v aktuální korupční kauze vrchního soudce Zdeňka Sováka.
Policejní odposlechy zachytily, že soudce Sovák plánoval oslovit právě profesora Jelínka, aby napsal posudek příznivý pro společnost Metrostav, kvůli úplatkům nepravomocně odsouzenou k zákazu veřejných zakázek. Podle policie Zdeněk Sovák s Jiřím Jelínkem také rozebíral, jakého advokáta by si měl Metrostav najmout pro odvolací řízení.
Zdeněk Sovák je ve vazbě, protože podle obvinění chtěl po Metrostavu úplatek 50 milionů za příznivý rozsudek. Profesora Jelínka vedou detektivové jako svědka.
Zároveň se díky tomu ukázalo, že profesor Jelínek může být ve střetu zájmů: píše už mnoho let různá stanoviska pro obhájce (jako v případě solárních elektráren) a zároveň působí jako asistent na Vrchním soudu v Praze. Podle Deníku N psal analýzu pro premiéra Andreje Babiše v případu Čapího hnízda.
I proto vedení vrchního soudu po zatčení soudce Sováka rozhodlo, že Jiří Jelínek v asistentské funkci skončí. Profesora pak začala řešit i jeho domovská škola: děkanovi Janu Kuklíkovi vadí, že Jiří Jelínek svá stanoviska podepisoval i jménem Právnické fakulty, přitom šlo o soukromou aktivitu.
„Jak je zřejmé ze zpracovaných vyjádření, tato jsem sepsal ve věcech právně zajímavých, procesně i hmotněprávně složitých, tam, kde bylo reálně možné uvažovat o porušení trestněprávních nebo trestněprocesních předpisů, nebo tam, kde se jednalo o velmi důležitou, nejasnou právní otázku,“ uvedl Jelínek v prohlášení zaslaném Seznam Zprávám. Přímý rozhovor odmítl.
„Neposkytuji rady obviněným, ale erudovaná stanoviska na poli trestního práva,“ doplnil profesor Jelínek.
Žalobce byl tvrdě proti
Seznam Zprávy hovořily s několika představiteli justice, kteří popsali, jak státním zástupcům i některým soudcům angažmá profesora Jelínka na straně obžalovaných dlouhodobě vadilo. Ostatně tak vyznívá i zmíněná poznámka olomouckého vrchního soudu o nevyžádaných radách „takzvaných odborníků“.
Tento případ měl na starosti státní zástupce Radek Mezlík. Nechtěl sice mluvit o konkrétních posudcích, potvrzuje ale, že se externí stanoviska ve spisu objevila. A že je u soudu tvrdě kritizoval.
„Popisoval jsem fatální důsledky, které by přijetí tohoto názoru mělo, a přirovnával jsem to k amnestii všech solárních podvodů. Je potřeba si uvědomit, že se nejednalo jen o šest obviněných podvodníků v tomto případě, ale o desítky pachatelů podobných rozsáhlých podvodů, kteří jsou už v současné době pravomocně odsouzeni a další desítky obviněných stojí v současné době před soudem,“ řekl státní zástupce Mezlík.
Soudy daly Mezlíkovi zapravdu nejen v této kauze, ale i v dalších případech solárních podvodů. Kdyby však přijaly Jelínkovo stanovisko (o tom, že regulační úřad není možné oklamat), skončily by zcela opačně. Nadto s tím efektem, že by stát další roky platil dražší výkupní ceny podvodně schváleným elektrárnám, a tím by se energie prodražila všem.
„Až zpětně mi vlastně dochází, že v této věci soudy v naprosté tichosti bez vědomí veřejnosti posuzovaly otázku, která se nejen týkala desítek obviněných, ale měla v podstatě makroekonomický dopad, který by každý spotřebitel pocítil na ceně elektrické energie, a to nejméně v řádu stokorun,“ dodal státní zástupce Mezlík.
Profesor Jelínek trvá na tom, že jeho stanoviska byla výhradně odborná – bez ohledu na to, pro koho je vypracovával. „Nikdy jsem svá vyjádření nečinil ve prospěch či neprospěch nějakého subjektu, jednalo se vždy o objektivní zhodnocení stávající úpravy a stavu aplikační praxe,“ reagoval Jiří Jelínek.
