Evropa hlásí teplotní rekord. Česku o kousek unikl

Měření potvrdila, co vědci očekávali již v průběhu loňského roku: průměrná povrchová teplota na Zemi byla v roce 2020 o 1,25 stupně Celsia vyšší než v období let 1850–1900 a vyrovnala se dosud nejteplejšímu roku 2016. V Evropě byl dokonce naměřen nejteplejší rok vůbec – o 1,6 °C nad dlouhodobým průměrem, upozorňuje britský deník The Guardian.

V průběhu loňského června byly registrovány rekordní teploty i v oblasti polárního kruhu, kde bylo v sibiřském městě Verchojansk naměřeno 38 °C. Sever Sibiře byl během roku 2020 o celé tři stupně Celsia teplejší, než je místní dlouhodobý průměr, v některých místech až o šest stupňů. To vyústilo ve velké množství požárů a rekordních 244 milionů tun CO2 vypuštěných v oblasti polárního kruhu.

Růst teplot je ovšem na měření programu Copernicus patrný i v porovnání s momentálně často používaným normálem z let 1980–2010:

Zvyšování povrchové teploty kromě programu Copernicus monitoruje i americká kosmická agentura NASA. Ta pozoruje v posledních padesáti letech taktéž změny ve srovnání s předchozím teplotním normálem let 1951–1980.

Teplý prosinec uzavřel i teplotně nadprůměrný rok 2020 v Česku. Ze všech měsíců se průměrná měsíční teplota dostala pod normál jen ve dvou měsících, z toho výrazněji jen v květnu, ukazuje měření Českého hydrometeorologického ústavu.

„Prosinec 2020 na území ČR hodnotíme jako teplotně nadnormální a srážkově podnormální. Průměrná délka slunečního svitu byla pro tento měsíc 33 hodin, což činí 83 % normálu 1981–2010,“ píší meteorologové na svém informačním webu.

Jako průměrnou prosincovou teplotu vzduchu naměřili meteorologové 1,7 stupně Celsia, což je o 2,6 °C více, než je normál z let 1981–2010. Letošní prosinec tak ČHMÚ řadí mezi deset nejteplejších prosinců od počátku měření, tedy od roku 1961. Prozatím úplně nejteplejší prosinec zažila Česká republika v roce 2015, kdy byla průměrná měsíční teplota 3,7 °C.

V tom letošním se výrazně teplé dny vyskytly až po chladném počátku měsíce, mezi 5.–7. 12. a 22.–24. 12., kdy byly odchylky teploty od normálu vyšší než +5 °C, píše ČHMÚ. Konkrétně těsně před Vánoci 23.12. byla odchylka od normálu vyšší než +9 °C.

Kde byla odchylka od teplotního normálu nejvýraznější, ukazuje mapa ČHMÚ.

Podle ČHMÚ bylo na území Moravy a Slezska tepleji než v Čechách. Průměrná měsíční teplota vzduchu v Čechách byla 1,6 °C, zatímco na území Moravy a Slezska 1,9 °C. Na mapě je také vidět, že místy se průměrná měsíční teplota vyšplhala i více než 3,5 stupně nad normál.

Na měření několika stanic v Česku se celý rok 2020 zařadil teplotně vysoko. Na stanici Praha-Karlov se umístil jako třetí nejteplejší rok za celou dobu měření od 1921 s průměrnou teplotou 11,6 °C. V pražském Klementinu se pak z dosavadních 246 naměřených roků umístil 2020 na pátém místě s průměrnou teplotou 12,3 °C. „Přičemž ale je nutno konstatovat, že všechny čtyři teplejší roky byly zaznamenány za posledních 7 let,“ píší meteorologové.

Srážek napadlo v prosinci také méně, než je obvyklé. Většina navíc spadla až v posledních deseti dnech měsíce. Úhrn 26 mm představuje celkem 52 % normálu z let 1981–2010. Nejvíc spadlo ve Zlínském kraji – konkrétně 92 % normálu – a naopak nejméně v Libereckém a Královéhradeckém, kde srážky představovaly méně než 40 % normálu.

V řadě všech naměřených let od 1961, kdy začali meteorologové průměrné roční teploty počítat, se rok 2020 zařadil na páté nejteplejší místo, uvádí ČHMÚ. Na této příčce se nyní nachází spolu s lety 2000 a 2007.

Rok 2020 byl v průměru o 1,2 stupně teplejší, než je dlouhodobý normál. Zbývající čtyři teplejší roky byly všechny naměřeny v posledních šesti letech. Nadprůměrný byl rok 2020 nakonec i množstvím srážek. Meteorologové upozorňují, že údaje jsou předběžné a ještě se mohou změnit.