Článek
20. ledna 2017 se do historie zapsalo jako datum, kdy se 45. prezidentem USA stal bez jakékoli předchozí zkušenosti s politickou či armádní funkcí Donald Trump. Podnikatel v realitách a zábavním průmyslu si do Bílého domu přivedl jako svou dvojku guvernéra Indiany Mikea Pence.
MAGA! Zkratka, kterou jen tak někdo nezapomene. Je odvozena od hlavního hesla Trumpovy volební kampaně – Make America Great Again (Učiňme Ameriku znovu skvělou/velkou). U voličů zabodoval i svou protisystémovou rétorikou o zkorumpovaném systému. A do práce se pustil zhurta: Během prvních 100 dní vydal 24 prezidentských dekretů, nejvíce v historii.
America first! A fake news! Dva zřejmě nejpoužívanější obraty Trumpova mandátu. Pokud jde o falešné zprávy, těch se podle prezidenta dopouštěli novináři ze všech médií – kromě těch spřátelených. Neustále je obviňoval ze šíření lží, hoaxů a záměrné manipulace diváků. Novináři si naopak udělali koníčka z vyvracení pravdivosti Trumpových výroků.
Donald Trump nejednal – oproti svému předchůdci – v rukavičkách. Často zápasil i s tradičními spojenci USA, což bylo patrné třeba na summitu G7 v Kanadě v červnu 2018.
750 dolarů. Tolik zaplatil americký prezident na daních v prvním roce svého působení v úřadu. Za 10 z předchozích 15 let nezaplatil na daních vůbec nic.
Ženská práva během vlády Trumpa stagnovala, což se dalo čekat. Republikánský politik se s odporem k potratům netajil ani během předvolební kampaně. V říjnu 2020 podepsal Ženevskou dohodu na podporu ženského zdraví a posílení rodiny. Listina, kterou podepsalo 33 převážně autoritářských zemí, vylučuje potraty ze základní zdravotnické péče a vymezuje se proti vměšování mezinárodních organizací, jež přerušení těhotenství podporují.
Trumpova poselství o stavu unie. Vybrali jsme moment, kdy se předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová chystala roztrhat prezidentův projev. (Ostatně – učinila tak hned nadvakrát.) V ten den dorazily demokratické poslankyně a senátorky na společné jednání Kongresu v bílém oblečení. Barva amerických sufražetek, radikálních feministek z počátku minulého století, měla prezidentovi připomenout jeho údajný sexismus a povýšený vztah k ženám.
Trump čelil jako třetí prezident v historii hrozbě odvolání – procesu impeachmentu. Později přepsal dějiny USA znovu. Impeachmentu bude čelit podruhé. Připomeňme si, že poprvé proti němu demokraté vznesli ústavní žalobu v roce 2019, tehdy šlo o obvinění ze zneužití funkce a maření spravedlnosti. Nyní se jedná o obvinění z podněcování ke vzpouře v souvislosti s útokem na Kapitol 6. ledna 2021.
„Nechci nic. Nechci nic, žádné něco za něco,” dušoval se 20. listopadu 2019 prezident Trump v projevu, ve kterém se obhajoval proti tvrzení důležitého svědka první impeachmentové kauzy. Všechny výroky si dopředu poznamenal tlustým fixem a verzálkami do poměrně malého bloku a fotografům se podařilo nasnímat detail. Komentátoři pak fotografii glosovali slovy, že to bylo snad poprvé, co se prezident držel napsaného scénáře.
Trump výrazně vystupoval v zahraniční politice. Soustředil se na zvyšování cel u čínského zboží, což vyvolalo mezi USA a komunistickou zemí obchodní válku. Legitimizoval severokorejského diktátora Kim Čong-una, se kterým se osobně sešel. Opakovaně hrozil vystoupením Spojených států z NATO, pokud nebudou členské země vynakládat 2 % HDP na obranu tak, jak se zavázaly. Ukončil spolupráci s Mezinárodní zdravotnickou organizací (WHO). K dobru je mu přičítán jeho postoj k židovskému státu, který pomohl mírovému procesu na Blízkém východě.
Prezident Donald Trump hovoří s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Oválné pracovně Bílého domu, 28. ledna 2017. Pro Rusko byl Donald Trump v podstatě spojencem. Moskvě dal volnou ruku v Sýrii i v Libyi. Chystal se navíc zradit Kurdy, kteří mu předtím pomohli porazit extremistický Islámský stát.
Do obhajoby křesla v Bílém domě vstupoval Trump poměrně silný. Do kampaně ovšem zásadně promluvila pandemie koronaviru, kvůli které zemřelo v USA do této chvíle už na 400 tisíc Američanů. Trump nákazu dlouhodobě zlehčoval, vysmíval se vědeckým poznatkům, Joe Biden zvolil zcela opačnou strategii.
„Postavím velkou zeď – a nikdo nestaví zdi tak dobře jako já, věřte mi – a postavím ji velmi levně. Postavím velkou, velkou zeď na naší jižní hranici a zařídím, aby za tuto zeď zaplatilo Mexiko. Zapamatujte si moje slova,“ slíbil Donald Trump. Zeď mezi USA a Mexikem měla být původně dlouhá 1600 kilometrů, délka se později zkracovala, odchozí administrativa se snaží dodržet deklarovaný cíl a dostavět do konce Trumpova funkčního období plných 724 kilometrů zdi. Snímek z obhlídky v loňském roce.
Poslední dny Trumpa v úřadu byly poněkud dramatické. Násilí v Kapitolu, impeachment, stopka publikování na sociálních sítích, rezignace několika blízkých spolupracovníků. A odchod bez formálního předání svému nástupci. Oproti všem zvyklostem první pár USA Joe a Jill Bidenovi v Bílém domě Trump s chotí Melanií nepřivítá.
