Článek
Na elektronickém systému pro zadávání veřejných zakázek začalo Ministerstvo pro místní rozvoj pracovat v roce 2010. Ani po více než osmi letech ale projekt s názvem Národní elektronický nástroj (NEN) nefunguje správně. To se ukázalo v polovině února, kdy systém zkolaboval a ztratilo se z něho tisíce uložených dokumentů od začátku roku.
Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) se jako státní úředník i později v soukromém sektoru zabýval auditem informačních systémů. Podle něj se chyba v zakázkovém systému nestala náhodou.
„Pokud NEN několik dní nefungoval a ztratily se z něho dokumenty, tak to ukazuje na nějakou systémovou chybu softwaru,“ uvažuje Wagenknecht, „pokud systém správně funguje a zničehonic vypadne, tak ho jde okamžitě nahodit a během hodiny dvou se rozchodí.“
MMR už za NEN zaplatilo přes 600 milionů korun. Do ostrého provozu se oproti plánu dostal o dva a půl roku později. Jeho používání mělo být pro orgány státní správy povinné od poloviny roku 2017, ale start se nakonec přesunul až na loňský červenec.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže navíc udělil MMR kvůli systému dvě pokuty v souhrnné výši asi milionu korun. Podle ÚOHS totiž ministerstvo porušilo zákon o veřejných zakázkách, když nezákonně prodloužilo lhůtu plnění zakázky a podmínky soutěže byly diskriminační.
Do Národního elektronického nástroje bude muset resort Kláry Dostálové (ANO) také dále investovat. Loni v prosinci vypsal zakázku na jeho servis za zhruba 100 milionů korun.
„Otázka je, jestli takový software do budoucna vylepšovat, když vidíme, že selhal. Ministerstvo by mělo vypracovat analýzu, jestli by nebylo řádově levnější za 50 milionů udělat úplně novou aplikaci. Když to dokážou soukromníci, proč by to neměl dokázat stát,“ říká Wagenknecht.
Pirátský senátor naráží na komerční provozovatele konkurenčních systémů, jejichž vývoj stál firmy podle jejich vyjádření řádově méně. NEN ale nevyhovuje ani úředníkům. Seznam mluvil s několika lidmi z menších obcí a ti se shodují, že je systém oproti konkurenčním nástrojům pomalý a nepřehledný. Nahrát například zadávací dokumentaci k zakázce trvá v NEN běžně hodinu.
Orgány státní správy mají však povinnost ho používat. Úřad vlády o něm ale v polovině loňského roku prohlásil, že jde o „nejpomalejší státní web v ČR“. Zažádal si proto o výjimku.
„O udělení výjimky jsme požádali, protože Úřadem vlády používaný druhý profil zadavatele E-ZAK představuje přidanou hodnotu jak z hlediska funkčního, tak z hlediska finančního,“ řekla k tomu mluvčí Vanesa Šandová. K Úřadu vlády se přidalo se žádostí ještě Ministerstvo dopravy.
O stejnou výjimku se ucházelo i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Na rozdíl od Úřadu vlády ji ale dostalo už v polovině loňského roku. Díky tomu tak ŘSD nemusí jako ostatní státní orgány čekat, jestli nebude nutné vypisovat zakázky znovu. Do problémů by se jinak kvůli výpadku dostaly opravy a stavby silnic po celé republice, třeba D1 nebo D35.
„K žádosti o výjimku bylo přistoupeno z toho důvodu, že v daném čase NEN nesplňoval požadavky ŘSD, zejména jej nebylo možné propojit s interním zakázkovým systémem ŘSD,“ vysvětlil krok Ředitelství silnic a dálnic jeho mluvčí Jan Studecký.
Ministerstvo pro místní rozvoj se zatím soustředí na to, aby se ztracené dokumenty vrátily do systému. Podle MMR se obnova většiny dat povedla, ale desítky zadavatelů stále čekají, až nebo jestli vůbec se v Národním elektronickém nástroji jejich dokumenty objeví. Veškeré náklady bude ministerstvo vymáhat po provozovateli – společnosti Tesco SW. Kvůli poruše systému se ale už desítky zakázek musely zrušit a vypsat znovu.
