Článek
Vystoupení řeporyjského starosty Pavla Novotného v ruské státní televizi, kde poněkud extravagantně vysvětloval, proč chce nechat ve své obci postavit památník vlasovcům, znovu obrátilo pozornost k rozporuplným událostem, které se odehrály během druhé světové války. Je evidentní, že vlasovci pomohli ubránit Prahu v květnu 1945 před pomstou nacistů. Ale zároveň je jasné, že dříve zradili svou zemi, když se rozhodli bojovat na straně Německa.
Není ale na škodu si připomenout, že jen několik málo let předtím bylo nacistické Německo spojencem Sovětského svazu.
V srpnu 1939 podepsaly tyto země smlouvu pojmenovanou podle ministrů zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a Vjačeslava Molotova, v níž se fakticky dohodly na rozdělení vlivu v několika státech.
V září Němci a Sověti napadli Polsko, Stalin si zajistil volné ruce k expanzi do Pobaltí a Finska.
Pobaltské země pod hrozbou napadení podepsaly smlouvy, které umožnily Sovětskému svazu rozmístit na jejich území vojenské jednotky.
Koncem září byla podepsána sovětsko-estonská smlouva a v říjnu následovaly smlouvy s Litevskem a Lotyšskem. Následující rok pak Sovětský svaz všechny tři tyto státy obsadil.
Ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo nedávno video s alternativním výkladem této historie.
„Bylo to obtížné rozhodnutí, ke kterému byl Sovětský svaz donucen,“ říká se ve videu. „Kalkulace Západu byla jednoduchá – vyhnout se válce tím, že se nacistická expanze zaměří na východ.“
Ve skutečnosti ale Británie a Francie vyhlásily Německu válku hned poté, co napadlo Polsko.
„Musíme přiznat, že to byla chyba,“ tvrdil v minulosti ruský prezident Vladimir Putin. „Naše země to udělala. Ruský parlament pakt Molotova s Ribbentropem odsoudil.“
V roce 2015 ale už dohodu s Německem bránil. „Když si Sovětský svaz uvědomil, že by válka byla jen jeden na jednoho s hitlerovským Německem, tak provedl kroky, aby se vyhnul přímé konfrontaci a Molotov-Ribbentropův pakt byl podepsán,“ řekl ruský prezident.
Ruská změna názoru byla ale odmítnuta všemi zeměmi, kterých se tyto události týkaly, a Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby odpověděla na ruskou snahu očistit zločiny, které sovětský totalitní režim spáchal.
Podrobnosti v úvodní reportáži. Je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete na tomto odkaze.
