Článek
Pokaždé, když někdo přijde do kuchyně, je nutné pořádně umýt ruce. Hygiena byla důležitá vždy, v současné situaci je ale ještě více žádoucí.
Téměř okamžitě se začíná s přípravou jídla – tentokrát bude fazolový guláš s veganským masem, salát z čerstvé zeleniny, pečivo a na svačinu chléb s taktéž veganskými karbanátky.
Veganství a vegetariánství jsou totiž jedním ze zásad Food not Bombs. Nesnaží se jen pomáhat, ale také upozorňovat na etické nebo politické problémy. Podle aktivistů FNB si kapitalistický systém cení lidského života méně než materiálního bohatství.
Jídlo získávají bezplatně od všech možných zdrojů, zejména pomocí tzv. „dumpster divingu“, tedy zachraňování již neprodejných potravin z kontejnerů za sklady a supermarkety.
I takto vyhozené potraviny jsou totiž často kvalitní a nijak poškozené.
„Většinou chodíme ke kontejnerům menších obchodů nebo podniků, větší supermarkety už musí nevyužité potraviny dávat do potravinové banky,“ říká dlouholetý člen FNB.
Například pečiva takto dokáží zachránit spoustu. Kromě chlebů na sendviče mají další přepravku plnou různých druhů housek či baget, dokonce i sladkých vánoček, donutů...
„Občas dostaneme něco i jinými způsoby. Třeba tyhle karbanátky máme od firmy, které havaroval kamion a bylo pro ně lepší dát nám to jídlo, než posílat kamion nový,“ vysvětluje jeden z dobrovolníků.
Během vaření poslouchají své oblíbené playlisty. Jinak ale musí všechno odsýpat, už ve 4 hodiny mají uvařené pokrmy rozdávat na nedalekém náměstí Winstona Churchilla.
„Většinou prostě smícháme, co máme. Dneska třeba fazole, veganské maso, zeleninu. Pak to ochutíme a rozmixujeme,“ vysvětlují.
Kořeny aktivistů Food not Bombs sahají až do roku 1980, kdy vznikla první jejich pobočka v Bostonu v USA. Teď je hnutí celosvětové.
Než odejdou vydávat jídlo do terénu, musí po sobě uklidit.
Tentokrát vezli tři bedny obložených chlebů, přepravku pečiva, sušenky, hrnec salátu a 2 várnice guláše.
V rámci omezení plýtvání své strávníky žádají, aby si nosili vlastní misky a příbory. Pro ty, co přijdou poprvé, však mají kompostovatelné alternativy.
V dnešní situaci nerozdávají jen jídlo, ale také roušky – přednostně těm, kteří ještě žádnou nemají. Zároveň před rozdáváním jídla všem příchozím dezinfikují ruce.
Normálně prý chodí kolem 30 až 40 lidí, tentokrát jich přišlo až 70. Dobrovolníci z FNB si to vysvětlují tím, že je teď spousta míst zavřená.
Pražský magistrát chce jednat o umístění bezdomovců do bývalých kasáren v Karlíně, to ale musí schválit ještě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který areál vlastní.
„Nevím, jestli je to dobrý nápad. Když jsem se s pár lidmi bez domova bavil, byli k tomu spíš nedůvěřiví. Dosud jim nikdo nepomáhal a myslí si, že je teď policisté budou chytat. Navíc pohromadě spíš onemocní, a to si v jejich situaci nemohou dovolit,“ říká jeden z dobrovolníků.
Nyní jsou bezdomovci umístěni v prozatímním kempu na Císařské louce. Loď Hermes, kam mohli během zimy chodit, byla podle primátora Hřiba uzavřena kvůli hygienickým problémům. Omezilo se také fungování ubytovacího zařízení v Michli, které provozuje Centrum sociálních služeb Praha (CSSP).
