Tak co vlastně víme o světě, jaký si přeje Donald Trump?

Když před osmi lety porazil Barack Obama senátora Johna McCaina a stal se prvním afroamerickým prezidentem v historii USA, jeden z analytiků prorepublikánské televize Fox News prohlásil: „Amerika si zvolila prezidenta, o kterém ví nejméně ve své historii."

Byla to pravda, tehdy sedmačtyřicetiletý demokratický senátor z Illinois měl za sebou pouhé čtyři roky kariéry ve washingtonské politice.

A co teď vlastně říct o Donaldu Trumpovi, kterého sice zná v Americe úplně každý, ale poněkud z jiných disciplín? O jeho plánech v čele stále ještě nejmocnější země světa se ví jen velmi málo.

Jak ještě dávno předtím, než američtí voliči šokovali svět, pronesl napůl v žertu jeden český diplomat: „Pokud by opravdu vyhrál, pak je poslední nadějí to, co ho dodnes nejvíc hendikepovalo. Tedy že vlastně vůbec nikdo netuší, co můžeme čekat.” Uklidňuje to někoho?

Mimochodem o zmatku, který Trump vnesl do světa kolem Ameriky, svědčí zdánlivý detail z českého prostředí, kde republikánovo vítězství přivítal Václav Klaus a jeho institut, který tak také volby spolu s Trumpem vyhrál, prezident Miloš Zeman a místopředseda KSČM pro ideologii Josef Skála, který by přece ve starém dobrém světě nemohl přijít americkému miliardáři na jméno.

Trumpův dárkový koš nabízí pro každého něco: Tvrdý postup vůči migraci, obdiv k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, ale také starost o těžce pracující dělnickou třídu (to není ironie) v někdejších demokratických državách v Pensylvánii, Michiganu nebo Wisconsinu, kde Trump využil frustrace bílých mužů, kteří tu přicházejí o práci, naději i budoucnost.

Když tady v New Yorku člověk mluvil s lidmi, kteří se chystali volit Trumpa (což je tu naprostá menšina), jeden argument se opakoval pořád dokola: Trump se bude víc starat o to, jak zachránit Ameriku než zbytek světa.

Což by nám zčásti mohlo být vcelku jedno, protože stejně jako nikdo v Evropě neřešil, když prezident Obama zaváděl svou zdravotnickou „Obamacare”, nikoho tu nebude příliš vzrušovat ani to, co s ní provede Trump.

A nejspíš ani obsazení Nejvyššího soudu konzervativními soudci, kteří nejspíš významně promluví do kulturně sociální podoby Ameriky, nás nemusí budit ze spaní.

Ale pak jsou tu věci, na které čeká celý svět. Od smlouvy o obchodu mezi Evropou a Amerikou, přislíbených cel na mexické a čínské zboží, plánu vyřídit během pár hodin celý Islámský stát (zde ovšem může počítat minimálně se zásadní verbální podporou Kanceláře prezidenta republiky v Praze) a hlavně jeho postojů k americkým závazkům v NATO a vztahu k Rusku.

Když tahle témata a obavy zmíníte před Trumpovými voliči bez nějaké větší citové vazby k východní Evropě, uslyšíte argumenty, nad kterými nelze jen tak mávnout rukou: Třeba že by Evropa, stará i nová, měla míň spoléhat na velkého ochránce za oceánem, kterého stejně půlka kontinentu upřímně nesnáší a víc se postavit na vlastní nohy. Při vzpomínce na český vojenský rozpočet v mnoha posledních letech si říkáte, že na tom něco bude.

Jistotu má svět snad jedinou: Tak výstředně, někdo by řekl až šíleně, jako v kampani se Trump v Bílém domě chovat nemůže. A že je schopen pozoruhodné změny, ukázal už ve středu nad ránem, kdy předstoupil před dav svých rozjásaných příznivců v hotelu Hilton.

A zatímco v kampani své soupeřce sliboval, že ji v případě svého vítězství nechá zavřít, včera ji pogratuloval ke kampani a ocenil vše, co kdy učinila pro Spojené státy a vyzval Ameriku k usmíření.

Někdo by to mohl považovat za projev povinné úcty vůči velkým tradicím americké demokracie.

Teď jde o to, jak důležité pro Trumpa jsou i tradice další. Co všechno mu dovolí ústava a republikánská většina v Kongresu, která patrně nebude automaticky souhlasit s každým jeho nápadem.

Jaké bude složení jeho administrativy, kdo se například stane ministrem zahraničí.

Muž, který změnil americké volební kampaně, když v té své oficiálně utratil mimochodem mnohem méně peněz než Hillary Clintonová (367 milionů ku 534 milionům dolarů), má teď šanci změnit celý svět. Někdejší český velvyslanec v USA a znalec Ameriky Michael Žantovský po volbách prohlásil, že svět, jak ho známe, skončil.

A nikdo přesně neví, jak bude vypadat ten nový, trumpovský.