Tajný experiment: I „nejhorší očkování“ proti covidu je lepší než nic

Cesta k masivnímu očkování proti SARS-CoV-2 se může někomu zdát nebezpečně krátká, jinému zase příliš dlouhá. Nezpochybnitelným faktem ovšem je, že po roce a půl vývoje dnes máme k dispozici již zajímavou řadu účinných látek. Z nichž i ty papírově nejhorší (nejméně účinné) v reálném světě celkem jasně a dobře fungují.

Je to snadno vidět z reálných dat po celém světě, počínaje Izraelem a konče Mongolskem. Bohužel pro většinu z nás jsou taková data poněkud „suchá“; lidský mozek raději vnímá dramata než data. Ale i dramatické příběhy se v případě vakcín najdou – a v některých případech jsou navíc podloženy daty.

Takový důkaz podal pokus provedený v Brazílii na jednom celém městě. Účinnost se testovala u vakcíny, která má velmi špatnou pověst: u látky čínské vakcíny firmy Sinovac (oficiální název CoronaVac). Ta v Evropě není schválena a těžko někdy bude, ale velká část chudších zemí díky velmi aktivní čínské vakcínové diplomacii jinou látku k dispozici v podstatě nemá.

CoronaVac je vakcína vyrobená opravdu tradičním postupem, obsahuje totiž „mrtvý“, správně řečeno inaktivovaný virus. Přesto měla od začátku nelichotivé výsledky, alespoň v těch zkouškách, jejichž výsledky byly zveřejněny (nedostatek dat pověsti čínské vakcíny pochopitelně také neprospěl).

Za hranici přijatelné účinnosti vakcíny proti covidu-19 se v době jejího vývoje obecně považovala 50procentní ochrana před infekcí. Výsledky první velké zkoušky mimo Čínu, konkrétně právě v Brazílii, ukázaly, že vakcína měla účinnost 50,7 procenta. Tedy mezi očkovanými bylo jen zhruba o polovinu méně případů nákazy než mezi neočkovanými.

Ale i když jde o vakcínu na samé spodní hranici účinnosti, její dopad na průběh epidemie může být zcela zásadní. Pokud se ovšem látka dostane do dostatečného množství paží. To demonstroval příklad malého brazilského města Serrana v jihovýchodní Brazílii.

V rámci neobvyklého a v tajnosti připravovaného experimentu dostali totiž téměř všichni dospělí obyvatelé města mezi únorem a dubnem dvě požadované dávky. Bylo to dlouho předtím, než by většina z nich jinak měla na vakcínu nárok.

Brazílie měla na konci dubna proočkováno cca 14 procent obyvatel, vakcíny tedy dostávali především zdravotníci, starší lidé a lidé s komorbiditami. Město se stalo vhodným místem pro testování kvůli vysokému počtu případů, své velikosti (má jen něco málo přes 45 000 obyvatel) a díky tomu, že se nachází v blízkosti kampusu univerzity v Sao Paulu. Experiment byl pojmenován Projekt S – nikoliv podle města, ale jako „tajný“ (portugalsky segredo). Plány byly zpočátku utajovány, aby se zabránilo masové migraci do města.

Tým asi 15 výzkumníků, podporovaný místními úřady a zdravotníky, nejprve provedl podrobné sčítání lidu. Poté rozdělili Serranu na 25 sekcí, které představovaly jakési „mikrokosmy“. Byli to například sousedé nebo skupina lidí nakupujících ve stejných obchodech. Očkování pak probíhalo primárně po těchto skupinách. Ale protože ty nebyly příliš velké, vždy se očkovalo několik těchto „mikrokosmů“ najednou tak, aby za měsíc byli všichni účastníci experimentu očkovaní.

Druhá dávka byla podávána čtyři týdny po první. Očkování se mohli zúčastnit pouze obyvatelé starší 18 let, kteří netrpěli chronickým onemocněním. Vyloučeny byly i těhotné ženy, u kterých není bezpečnost Sinovacu prokázána. Po osmi týdnech dostalo dvě očkovací dávky 96 % z nich, celkem asi 27 tisíc lidí.

Když pokus začal, měl údajně pozitivní test zhruba každý dvacátý obyvatel Serrany (5 %) a více než 25 % bylo virem infikováno již někdy předtím. Byť je použitá vakcína papírově slabá, počet symptomatických případů nemoci covid-19 klesl od začátku hromadného očkování o 80 %, počet souvisejících hospitalizací se snížil o 86 % a počet úmrtí prudce klesl o 95 %, informoval výzkumný tým, který měl experiment na starosti, na tiskové konferenci na konci května. Nebyly hlášeny žádné závažné vedlejší účinky očkování.

Těžko to mohla být náhoda. V 15 okolních městech byl ve stejné době trend zcela opačný: počty případů pouze stoupaly. „Serrana je nyní oázou,“ komentoval vývoj pro vědecký časopis Science Ricardo Palacios, epidemiolog z Butantanova institutu. Tedy státního výzkumného centra, které v Brazílii danou ve srovnání s konkurencí málo účinnou vakcínu licenčně vyrábí. Vakcína město ochránila i proti variantě označované dříve jako P1, podle nové nomenklatury WHO známá jako gama.

Město nebylo nikdy uzavřeno ani izolováno od sousedních obcí, výzkumníci tvrdí, že začali pozorovat snížení přenosu téměř okamžitě poté, co první skupina dostala druhou dávku. V době, kdy třetí skupina obdržela druhou dávku a kdy bylo očkováno přibližně 75 % způsobilé populace, byla epidemie de facto pod kontrolou.

Vědci se domnívají, že očkovací kampaň v kombinaci s předchozími infekcemi obyvatelstva mohla přivést město do stavu blízkého „kolektivní imunitě“. V takové situaci virus jen obtížně hledá nové lidi, které by nakazil, a šíření nákazy by se mělo rychle zastavovat. Ostatně poklesl i počet případů infekce, hospitalizací a úmrtí, prudce klesl také mezi dětmi a dospívajícími, z nichž nikdo vakcínu nedostal.

I tak je nepravděpodobné, že by se s takto málo účinnou vakcínou podařilo nákazu skutečně úplně potlačit a SARS-CoV-2 z města vymýtit, ale i výrazný pokles počtu hospitalizací a úmrtí je samozřejmě žádaný výsledek. Hranice kolektivní imunity je sice na papíře jednoduše vypočitatelná, ve skutečnosti je ovšem neostrá. V každém případě již 14. den po posledním očkování byly mezi očkovanými osobami zaznamenány pouze dva případy onemocnění a žádné úmrtí.

Pro Brazílii je výsledek o to důležitější, že vakcína Sinovacu tvoří 80 % všech podaných dávek a v zemi se licenčně vyrábí. To byl asi jeden z hlavních důvodů, proč byl zvolen podobný, velmi neobvyklý design studie. Ten evidentně nemá jen poskytnout přesvědčivý a statisticky nezpochybnitelný výsledek měření ze skutečného světa, ale také zapůsobit na ty, kteří očkování zatím z nějakého důvodu odmítají.

Působivý výsledek kazí zatím to, že nemáme k dispozici podrobné údaje o průběhu zkoušky. Tým tvrdí, že výsledky budou brzy předloženy k publikaci v odborném časopise a možná ještě předtím zveřejní takzvaný preprint, zatím se však musíme spokojit s prezentací, kterou předložili novinářům.

Výsledek samozřejmě také není radno příliš zveličovat. Jde o jedno město a nikde není řečeno, že se novému koronaviru (nebo nové variantě) nakonec vakcínou vytvořenou ochranu nepodaří obejít.

Ale to není pro Brazílii a ostatně i jiné státy nejdůležitější. V pandemii jde od začátku především o čas – ať už se bavíme o „zploštění křivky“, aby se zabránilo zahlcení nemocnic, nebo o očkování. Pokud se nástup další vlny alespoň odloží, i zdánlivě špatná vakcína je vlastně úspěšná. Poskytne čas vyvinout a především nasadit lepší vakcíny. SARS-CoV-2 v tomto ohledu ani zdaleka není neporazitelný, jasně ukazují dosavadní výsledky.

Výhledy do budoucna jsou vždy zatíženy nepřesností. Stát se může leccos: inaktivovaná čínská vakcína nemusí chránit proti infekci, ale může dlouhodobě chránit proti vážnému průběhu a úmrtí (každé totiž primárně ovlivňuje jiná složka imunitního systému). Pak by v podstatě přešla pandemie i pro Brazílii do jiné fáze.

Nebo se může ukázat, že to bude jinak. Pokud by například ochrana poskytovaná čínskou vakcínou vydržela řádově jen měsíce, bylo by jasné, že ukončení pandemie pouze s její pomocí bude obtížné. Brazílie by pravděpodobně musela začít dávat „posilovací“ injekce ještě předtím, než by plně očkovala celou populaci. Přesně proto chce tým za Projektem S nadále sledovat Serranu, její obyvatele i míru výskytu SARS-CoV-2 po celých dalších 12 měsíců a pak teprve dělat další závěry.

Oprava: Opravili jsme překlep v rovnici pro výpočet hranice stádní imunity.