Článek
Sněmovna minulý týden přerušila projednávání návrhu Pirátů, podle kterého by energetická společnost ČEZ a další firmy s většinovou účastí státu, krajů a obcí přišly o výjimky z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru.
Odročení debaty ve druhém čtení prosadila ODS navzdory protestům pirátských poslanců. Předsedkyně branného výboru Jana Černochová (ODS) zdůvodnila návrh na přerušení diskuse posledními zjištěními ze státních podniků ministerstva obrany, podle nichž je zákon o registru smluv diskvalifikuje na trhu.
„ČEZ, České dráhy a další firmy hospodaří s veřejnými prostředky. Jsou to státem ovládané společnosti a historie ukázala celou řadu afér, ve kterých hospodařily nehospodárně,“ argumentuje předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Anketa
Kontrola ze strany dozorčích rad podle Michálka nestačí. „Nezajistí fungování podniku na takové úrovni jako v soukromém sektoru,“ tvrdí.
„Ukázala to například toskánská aféra, solární kauzy Amun.Re, oprava elektrárny Prunéřov za několik miliard korun, která byla zcela neprůhledná,“ vypočítává případy, které podle něj ukazují na netransparentní hospodaření ČEZu.
Svléknout ČEZ donaha?
Hlavní ekonom CZECH FUND Lukáš Kovanda sice připouští, že je třeba být transparentnější tam, kde se nakládá s veřejnými prostředky. Nesouhlasí ale s tím, že by firmy jako ČEZ měly zveřejňovat své obchodní smlouvy nebo dohody o poradenství.
„Pokud bychom zavedli toto opatření (zrušení výjimek pro zveřejňování smluv v internetovém registru, pozn. red.), budeme kromě Slovenska jediní na světě, kdo jde tak daleko a tak striktně. Mohlo by to poškozovat ČEZ a další podniky v konkurenčním boji. Pokud by se ČEZ svlékl donaha, ve výsledku by to poškodilo daňové poplatníky. Snížila by se tak jeho konkurenceschopnost,“ dodává.
„Evropská unie nad transparentností polostátních firem bdí. Ani ve Švédsku, kde jsou v mezinárodních srovnáních transparentnosti asi nejdál, nemají takové normy. Proč bychom to měli zavádět, když to nikde ve světě nemají?“ zpochybňuje argumenty Pirátů Kovanda.
„Účelová výjimka“
Už ve Sněmovně se do předlohy Pirátů minulý týden opřel Václav Klaus mladší (ODS), podle kterého se nejedná o zákon pro Českou republiku. „To je pirátský zákon, aby mohli nakukovat do ČEZu a dělat tam svoji udavačsko-kriminalistickou politiku,“ řekl.
„Nejsme vůbec překvapení, že některé politické strany nechtějí, aby se zprůhlednil ČEZ. ODS principiálně odmítá transparentnost. Jediné, co jsme ještě nevyřešili, je účelová výjimka, která byla dělaná pro několik málo polostátních společností, jako je ČEZ, České dráhy a další firmy, kde jsou silné politické vlivy,“ míní Michálek.
Podle Pirátů by navrhovaná úprava zajistila veřejnosti přístup k informacím o smlouvách státních a polostátních společností v řádu nejméně miliard korun ročně. Současná podoba zákona o registru smluv umožňuje skrýt údaje o případných nevýhodných dohodách, tvrdí.
Zmírňující pozměňovací návrh avizoval poslanec ANO Adam Kalous. Společnost ČEZ a další státní firmy, jejichž cenné papíry se obchodují na burze, by smlouvy zveřejňovaly v mírnějším režimu, jako má například národní podnik Budějovický Budvar.
Piráti chtějí tento změkčený režim úplně zrušit, Kalous by chtěl tuto část jejich novely vyškrtnout. Jde o ustanovení mířící na firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nemusejí podle loňské novely zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku.
Výjimky pro ČEZ i České dráhy
Výjimku pro ČEZ schválili zákonodárci v minulém volebním období už v původním návrhu zákona o registru smluv. Norma se nevztahuje na akciové společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž cenné papíry se obchodují na burze. Piráti poukazují na to, že ustanovení využily i České dráhy, které vydaly dluhopisy.
Zákon o registru smluv dopadl od předloňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50 000 korun. Od loňského července platí, že nezveřejněná smlouva není platná.
Pirátskou novelou se ve Sněmovně zabývalo šest výborů, některé z nich debatu dosud nedokončily. Zákonem o registru smluv se navíc bude zabývat Ústavní soud. Na soud se obrátila část senátorů s návrhem, aby jej celý zrušil.
