Tajné služby: Rusko se vměšovalo do amerických voleb, sám Putin to schválil

Moskva se před volbami snažila do amerického veřejného prostoru vnášet zavádějící informace o kandidátovi Joeu Bidenovi. Využívala k tomu úředníky a další osoby blízké tehdejšímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Tvrdí to zpráva, kterou vydala kancelář ředitelky amerických tajných služeb (DNI) Avril Hainesové.

Ruský prezident Vladimir Putin pak podle zprávy pokusy o vměšování do loňských amerických prezidentských voleb ve prospěch Trumpa sám autorizoval. Zpráva konstatuje, že do voleb se pokusil zasáhnout také Írán, Čína do nich ale nezasahovala. Moskva i Teherán již dříve jakoukoli účast na ovlivnění americké volby prezidenta popřely.

„Ruský prezident Vladimir Putin schválil vlivové operace zaměřené na znevažování kandidatury prezidenta Bidena a Demokratické strany, podporu bývalého prezidenta Trumpa, narušení důvěry veřejnosti ve volební proces a prohloubení sociálněpolitických rozporů v USA,“ uvádí se ve zprávě.

DNI tvrdí, že se dva ukrajinští činitelé setkali s lidmi napojenými na Trumpa, kterým předali určité materiály, jež měly sloužit k zahájení oficiálního vyšetřování Bidenova vlivu na podnikání jeho syna na Ukrajině. Ruští agenti se rovněž podle USA snažili nabourat do účtů některých zaměstnanců firmy Burisma, kde Biden mladší působil několik let jako člen dozorčí rady.

Představitelé národní bezpečnosti v Trumpově administrativě varovali již před volbami 2020, že zahraniční mocnosti vedou rozsáhlé operace, jejichž cílem je podkopat důvěru v demokratický volební proces, píše web ABC News, který situaci přirovnal k úsilí Ruska v roce 2016.

Na rozdíl od voleb v roce 2016 však úterní zpráva uvádí, že se Rusko nepokusilo manipulovat se samotným hlasovacím procesem ani konečnými výsledky.

Místo toho Moskva podle zprávy k „prosazování vlivu využila zmocněnce spojené s ruskými zpravodajskými službami, ale i americké mediální organizace, úředníky i významné americké osobnosti“, z nichž některé mají být blízké Donaldu Trumpovi a jeho administrativě. Konkrétně však tyto osobnosti zpráva nejmenuje.

Podle webu CNN se zveřejněné informace v některých ohledech rovnají nálezům vyšetřování někdejšího zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. To došlo k závěru, že se Rusko snažilo pomoci Trumpovu zvolení již v roce 2016 a mělo k tomu již tehdy využívat lidi, kteří se pohybují v Trumpově blízkosti. Rusko tehdy podle USA zahájilo skrytou propagandistickou kampaň namířenou proti někdejší kandidátce demokratů Hillary Clintonové.

Zpráva konstatuje, že do amerických voleb se pokusil zasáhnout i Írán. Ten „provedl mnohostrannou skrytou kampaň, jejímž cílem bylo podkopat vyhlídky bývalého prezidenta Trumpa na znovuzvolení, ačkoli bez přímé podpory jeho soupeře“. Dalším cílem Íránu podle zprávy bylo „podkopat důvěru americké veřejnosti ve volební proces a instituce“ nebo „prohloubit společenské napětí v USA“.

Zpráva také s „vysokou jistotou“ uzavírá, že Čína se do amerických voleb rozhodla nevměšovat. Trump přitom Čínu z kybernetické špionáže dlouhodobě obviňoval. „Čína se snažila dosáhnout stability ve svých vztazích se Spojenými státy a nepokládala žádný z možných výsledků voleb za tak výhodný, aby riskovala odvetu v případě, že by byla přistižena,“ píše se v dokumentu.

Národní zpravodajský úřadník pro kybernetiku však podle CNBC prohlásil, že „Čína podnikla určité kroky, aby se pokusila podkopat znovuzvolení bývalého prezidenta Trumpa“.

Rusko se rovněž podobně jako před čtyřmi lety údajně snažilo šířit na sociálních sítích zprávy znevažující demokraty a jejich prezidentského kandidáta a stěžující si na snahy o cenzuru od velkých technologických společností. Moskva se rovněž snažila vyhrotit spory v americké společnosti týkající se rasových otázek, uvádí dokument.

Spojené státy zveřejní možná již příští týden seznam sankcí, které kvůli novým zjištěním uvalí na Moskvu a také na Teherán. Televizi CNN to řekl nejmenovaný zdroj z Bidenovy administrativy. „Už jste byli svědky řady kroků v reakci na ruské použití chemických zbraní či pokus o vraždu (ruského opozičního předáka) Alexeje Navalného. Brzy toho přijde více,“ poznamenal.