Článek
Proč jste vlastně usilovali o ojeté rakouské vagony?
Je třeba zdůraznit, že ty rakouské vozy konstruované na rychlost 200 kilometrů v hodině jsou stále velmi pěkné, moderní, dobře udržované. Ačkoliv mají za sebou třeba 30 nebo 40 let provozu, klidně by mohly jezdit i dalších 100 let. Dnes jsou prakticky to nejlepší na české železnici.
Kolik vozů jste v Rakousku nakoupili?
S nákupy jsme začali v roce 2010 a celkem jsme nakoupili asi 80 vozů, nasazovali jsme je na trasu Praha–Ostrava. Ovšem od určité chvíle – ten zlom jsme pocítili někdy kolem roku 2015 – se nám už nepodařilo koupit jediný vůz. Nevěděli jsme proč. Podařilo se nám nakoupit něco od švýcarských drah a německých, od Rakušanů nic. A od té doby také v zásadě všechno od ÖBB kupovaly České dráhy. S jedinou výjimkou, kdy některé starší vozy odkoupila maďarsko-rakouská firma GySEV.
Měli jste v té době nějaké signály, že se může odehrávat i nějaké zákulisní jednání mezi Českými dráhami a ÖBB?
Měli jsme jisté informace, že se údajně setkalo vedení ČD s vedením ÖBB, abychom další vozy nemohli koupit. Byly to ale jen indicie, důkazy jsme neměli, byť jsme se o to v té době snažili.
O nějaké e-mailové komunikaci mezi vedením ČD a ÖBB jste v té době neslyšeli?
O tom jsme vůbec nevěděli.
Znáte jméno rakouské manažerky Silvie Kaupa, která podle našeho zjištění v únoru 2015 komunikovala s manažerem Českých drah Radkem Dvořákem a domlouvali se na „eliminaci“ vašeho RegioJetu při prodeji starších lehátkových vozů?
Ano, znám ji, kdysi jsme s ní také jednali. Ona měla v ÖBB na starosti dálkovou osobní dopravu. My jsme původně usilovali o nějakou spolupráci, aby nás za provizi v Rakousku „prodávali“, operovali naše vlaky. Na rakouském území by naskočil jejich strojvedoucí, jak si to ujednali s Českými dráhami. Ale oni to odmítli a šli vlastní cestou. Nakonec nás překvapila i jistá agresivita z jejich strany, kdy nás dopravce ÖBB nechtěl pustit s prodejem jízdenek na rakouská nádraží.
Za jaké ceny jste ty starší vozy ÖBB nakupovali?
Za různé. Podle stavu vozů se ceny pohybovaly od 250 do 400 tisíc eur. To je sice hromada peněz, ale nový vůz stojí milion eur. Koupili jsme i některé levnější vozy, lehátkové bez klimatizace, které dnes jezdí na lince Praha–Košice. Tam jeden vůz, pokud si pamatuji, stál asi 90 tisíc eur.
Ještě Rakušané ojeté vozy prodávají?
To je právě zajímavé, od jisté doby už ne. Za poslední dva roky neprodali na trh ani kolo. Řekli, že mění strategii. Ale možná to bylo i pod vlivem šetření o kartelu ze strany Evropské komise. Raději prý budou všechno šrotovat, což mi přijde jako nepochopitelný postup. To je ovšem bohužel i běžný postup Českých drah. Spíše ten vůz nebo tu lokomotivu dají do šrotu za cenu železa, než aby to dali na trh a dostala se k tomu konkurence.
Z hlediska fungování trhu, hospodářské soutěže, je to velmi špatné, když takto postupuje firma s dominantním postavením. Ale není to jediný způsob, jak se snažili a snaží konkurenci omezit.
Jaké jsou jiné způsoby?
Velmi nestandardní byly i podmínky, které si ti velcí národní dopravci vymínili ve smlouvách při prodeji starší techniky. České dráhy i slovenská společnost ZSSK si tam dávaly podmínku, že se ta technika už nikdy nemůže objevit na českém nebo slovenském území. A to pod vysokou pokutou. Obdobné to měli i Rakušané, jen tam neměli tu pokutu. A to může být další důvod, proč všechny tři firmy teď řeší Evropská komise. Jinak nevidím důvod, proč je v té kauze i slovenská ZSSK.
Slováci tutově nikdy neměli nic společného s nákupem techniky od ÖBB. Všechny tyto tři národní dopravce ale spojuje právě to, že ve smlouvách měli tuto podivnou podmínku.
Jak jste se s ní vypořádali?
Navzdory té podmínce do Rakouska dnes s těmi vozy jezdíme, protože je už jasné, že ta podmínka je protizákonná.
Co vám toto údajné protisoutěžní jednání národních dopravců způsobilo?
Nebýt toho, že nás od těch starých vozů odřízli, měli bychom dnes určitě dvakrát více vlaků.To jsem si jistý. Oni ale věděli, že RegioJet nebude růst, když nám vezmou zdroje vagonů. Na nové vagony musíte dlouho čekat, alespoň dva roky, takhle bychom je mohli mít hned a hned začít konkurovat.
