Článek
Ruský tanker Christophe de Margerie je první loď, která proplula Severním ledovým oceánem bez doprovodu ledoborce. Mohou za to klimatické změny, které způsobují tání ledu.
Tanker, který převážel zkapalněný zemní plyn z norského Hammerfestu do Porjongu v Jižní Koreji, proplul také díky tání ledu arktickou oblast v rekordním čase.
Cesta trvala 19 dní, o třetinu rychleji, než kdyby tanker plul běžnou jižní trasou přes Suezský průplav. Ruskou částí Arktidy projela loď za šest a půl dne.
Při své první cestě tanker využil zabudovaného ledoborce, aby se dostal skrze led o tloušťce 1,2 metru. „Bylo to velmi rychlé, nebyl tu žádný doprovodný ledoborec. Ten byl u minulých cest běžný,“ řekl deníku The Guardian Bill Spears, mluvčí firmy Sovcomflot, která tanker vlastní.
V posledních letech se podle mluvčího Svocomflotu doprava v dané oblasti pozvolna zvyšuje. „Obchod vždy využíval tuto cestu, ale provoz byl omezen ledem,” uvedl Spears s tím, že cesta je o mnoho kratší než přes Suezský průplav. "Je to obrovská úspora,“ dodal.
Nejfrekventovanější provoz v Severním ledovém oceánu byl v roce 2013, kdy tu bylo zaznamenáno 15 mezinárodních cest. Ruská vláda nyní předpovídá, že transport nákladu na této trase vzroste do roku 2020 desetkrát.
Ochránci přírody jsou z rostoucího provozu nadšeni mnohem méně. Firma Sovcomflot ale zdůraznila, že tanker může být vedle běžného paliva poháněn také zkapalněným zemním plynem, který převáží.
Jak poznamenává oceánograf Simon Boxall ze Southamptonské univerzity, je ironické, že důsledkem klimatických změn je i zmenšení množství paliva pro cesty Pacifikem. Podle Boxalla je očekávání, že se cesta arktickými vodami bude otevírat námořní dopravě, logické. Tání ledu totiž nejde jednoduše zvrátit.
