Článek
Muzeum Anny Frankové v Amsterodamu ve středu zveřejnilo dvě stránky z deníku této židovské dívky, které byly dosud zakryté hnědým papírem, a tudíž nečitelné. Text se expertům Domu Anny Frankové a odborníkům z dalších nizozemských institucí podařilo rozluštit po letech snah díky novým technologiím, například fotografováním ve vysokém rozlišení.
Zápisky psala Franková ve třinácti letech a podle výzkumníků stránky slepila nejspíše ze strachu, že si je přečte její rodina. Anna na slepených stránkách polemizuje nad otázkami sexuálního styku, menstruace nebo nad informacemi, které zjistila o prostituci. Mezi úvahami jsou i sprosté vtipy.
Nově zveřejněné zápisky podle badatelů nevybočují z celkového konceptu deníku. Anna se těmto tématům, typickým pro dospívající, věnovala i na dalších stránkách. Svůj deník často přepisovala a snažila se zachytit každodenní život v úkrytu.
Muzeum na Twitteru uvedlo, že text obsahuje pět přeškrtnutých vět, čtyři sprosté vtipy a 33 řádků úvah o sexuální výchově a prostituci. Podobné vtipy a pasáže týkající se sexuální výchovy jsou v Anniných textech poměrně časté, připomnělo muzeum.
Jakožto Židovka se Anna se svými rodiči, sestrou a čtyřmi dalšími lidmi skrývala na půdě domu v Amsterodamu od roku 1942. V srpnu roku 1944 ale byli zrazeni a všichni odvlečeni do koncentračních táborů. Z rodiny přežil pouze Annin otec, který po válce vydal její deník. Anna zemřela ve věku patnácti let v koncentračním táboře Bergen-Belsen.
Její deník je intimní výpovědí o životě dospívajícího Žida za druhé světové války a stal se tragickým symbolem holokaustu.
