Článek
Stěžovatel informoval o svém zjištění nadřízené úředně stanovenou procedurou, připomněl NYT. Ještě předtím ale zjištěné skutečnosti předal anonymně šéfce právní služby CIA Courtney Simmonsové Elwoodové, která o nich informovala Bílý dům a ministerstvo spravedlnosti. Prezidentská kancelář tak o upozornění na podezřelý rozhovor Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským věděla dřív, než se k ní informace dostala úřední cestou.
Whistleblower věděl o tom, že Elwoodová o jeho podezření informovala Bílý dům, napsal NYT. Nabyl dojmu, že jeho stížnost zapadne. Rozhodl se proto zvolit úřední cestu a 12. srpna adresoval podezření generální inspekci. Jmenoval nejméně šest vládních úředníků, kteří mohli jeho zjištění podpořit.
Jméno whistleblowera zůstane utajené
Jméno stěžovatele odmítají jeho právní zástupci zveřejnit s tím, že by mohl být ohrožen. Potvrdili ale, že je pracovníkem rozvědky CIA. Ukrytí identity whistleblowera je podle šéfa amerických zpravodajských služeb Josepha Maguirea „nejvyšší prioritou”.
Podle NYT pracoval tajemný stěžovatel nějakou dobu v Bílém domě, než se později vrátil do služby v CIA. Vzděláním je nejspíš analytik se zaměřením na americkou politiku vůči Evropě, což by vysvětlovalo znalost poměrů na Ukrajině. Osudný telefonát z 25. července podle newyorského listu osobně neslyšel, ale se svými obavami se mu měli svěřit pracovníci Bílého domu.
Stěžovatel považuje Trumpův telefonát za možné ohrožení národní bezpečnosti a zneužití funkce k osobnímu prospěchu. Jako závažný prohřešek vnímají červencový telefonický rozhovor i demokraté, kteří jej interpretují tak, že šéf Bílého domu v podstatě žádal cizí mocnost, aby zasáhla do amerických prezidentských voleb v roce 2020, kdy může být Joe Biden demokratickým kandidátem.
Trump stěžovatele považuje za nevěrohodného
Americký prezident Donald Trump dnes ostře reagoval na poslední vývoj kolem svého telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a výhrady k tomuto rozhovoru označil za součást politického boje a za hon na čarodějnice. Autor stížnosti, který pochází z prostředí tajných služeb, je podle Trumpa nedůvěryhodný a disponuje jen informacemi z druhé ruky. Podle deníku The New York Times dnes prezident v uzavřeném kruhu poznamenal, že zdroj či zdroje stěžovatele lze považovat za špiony, kteří spáchali vlastizradu.
„Whistleblower s informacemi z druhé ruky? To je další falešný mediální příběh. Podívejte se, co bylo řečeno ve velice příjemném, nenátlakovém telefonátu. Další hon na čarodějnice!” napsal Trump na Twitteru.
A whistleblower with second hand information? Another Fake News Story! See what was said on the very nice, no pressure, call. Another Witch Hunt!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) September 26, 2019
Na této sociální sítí šéf Bílého domu rovněž obvinil demokratického šéfa výboru Sněmovny reprezentantů pro kontrolu tajných služeb Adama Schiffa, že nemá žádnou důvěryhodnost a že si vymýšlí „pohádky“, aby poškodil Republikánskou stranu.
Trump naznačil trest smrti pro poskytovatele informací
Na otázky kongresmanů odpovídal úřadující šéf amerických zpravodajských služeb Joseph Maguire. Ten reagoval především na dotazy, proč Kongresu s takovým zpožděním předal stížnost na obsah prezidentova telefonátu, v němž Trump mimo jiné Zelenského žádal, aby Kyjev pokračoval ve vyšetřování jeho velkého demokratického rivala Joea Bidena a jeho syna.
Maguire dnes kongresmanům řekl, že identitu stěžovatele nezná a nezná ji ani prezident, který se prý na jméno autora při schůzce nezeptal. Deník The New York Times dnes ovšem napsal, že Trump informaci o autorství považuje za velice důležitou.
Podle svědků americký prezident při schůzce se zaměstnanci americké mise při OSN v užším kruhu řekl, že osobu, která poskytla stěžovateli informace, považuje v podstatě za „špiona".
„Víte, co jsme dělávali ve starých časech, když jsme ještě věděli, jak na špiony a na vlastizradu, že? Tenkrát jsme to řešili poněkud jinak než teď,” poznamenal podle NYT prezident.
I’m not a lawyer but isn’t threatening to kill potential witnesses against you considered a little problematic?
— stuart stevens (@stuartpstevens) September 26, 2019
Jak všechno začalo
Kauza kolem telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se naplno rozhořela poté, co výbor americké Sněmovny reprezentantů nechal zveřejnit znění stížnosti, která na problematický obsah hovoru upozornila.
Během rozhovoru se Zelenským, jehož cenzurovaný přepis byl rovněž zveřejněn, Trump žádal o prošetření údajného nátlaku, jemuž byly ukrajinské úřady v roce 2016 vystaveny ze strany tehdejšího amerického viceprezidenta Joea Bidena. Pravděpodobný Trumpův vyzyvatel v prezidentských volbách údajně naléhal na uvolnění ukrajinského generálního prokurátora, který se zabýval obchodními aktivitami Bidenova syna Huntera.
V Kongresu se věci chopili opoziční demokraté v pokusu podat na Trumpa ústavní žalobu. Obviňují prezidenta, že de facto vyzval vládu cizího státu, aby v jeho prospěch zasáhla do prezidentských voleb v roce 2020. Tím měl Trump výrazně překročit své pravomoci. Podle šéfa Bílého domu je záležitost součástí politického boje.
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů, demokratka Nancy Pelosiová řekla, že prezident takto porušil svou přísahu, a obsah stížnosti se proto podle ní v chystané ústavní stížnosti stane „hlavním bodem". Tu chtějí demokraté předložit Kongresu a zahájit tak proces sesazení hlavy státu.
Podle počtů CNN již 219 demokratů veřejně oznámilo podporu impeachmentu, tedy odvolání amerického prezidenta. To je více než polovina ze 435 členů Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických.