Článek
Nejvýznamnější částí stavby je restaurované strojní vybavení. ČTK to řekla vedoucí krajského odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Alena Svobodová.
Tahákem pro příští roky, který už návštěvníci částečně uvidí od července, bude dostavba nikdy nedokončeného východního ambitu barokního poutního areálu v Mariánské Týnici na severním Plzeňsku tak, jak to před 300 lety plánoval Jan Blažej Santini, jeden z nejvýznamnějších barokních architektů.
„Hamr je nádherně opravený s těmi veškerými nálezy, které jsou až 200 let staré,“ uvedla Svobodová. Zařízení hamru, které už téměř nefungovala, se nikdy zásadně nerekonstruovala a navíc se objevily další dosud nevystavované technické exponáty.
Podle Svobodové se otevře veřejnosti po 20. červnu. „A na celou sezonu už bude lákat lidi a 5. září na posvícení tam bude velká slavnostní show, kam už bude moci přijít hodně lidí,“ uvedla.
V Dobřívi se železo vyrábělo od počátku 14. do poloviny 20. století. Podle Romany Němečkové, mluvčí ZČM, byly díky opravám zjištěny nové poznatky, které přispěly k prohloubení znalostí vývoje hamru a historie zpracování železa. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století, z roku 1901 i z pozdější doby.
„Mariánská Týnice se dostaví už letos na podzim,“ uvedla Svobodová. Nikdy nepostavený východní ambit a kaple podle ní uzavřou celý areál do symetrického celku podle původních Santiniho plánů. „Teď se tam dělá fresková výzdoba, takže se tam budou už v létě postupně brát návštěvníci, aby viděli část, která je udělána pseudofreskami, které vypadají jako barokní,“ uvedla Svobodová. Jsou na nich obličeje lidí, kteří se o památku zasloužili. Lidé tam budou moci už v červenci, ale pořád to bude ještě staveniště. Nový ambit uvidí zvenku. Podle Svobodové jde o investici téměř za 60 milionů Kč.
Mariánská Týnice je od roku 2018 národní kulturní památkou. Po zřícení kupole kostela v roce 1920 začala ještě za první republiky snaha o její záchranu, úsilí ale přerušila válka a pak totalita. Na opravu kupole se dostalo až po pádu komunistického režimu. Od roku 1993 tam šlo přes 40 milionů Kč. Bývalé cisterciácké poutní místo, kam patří kostel Zvěstování Panny Marie, jednopatrová budova proboštství a ambity s freskovou výzdobou, byly postaveny v letech 1711 až 1768. Od zrušení kláštera v roce 1785 se pro areál nenašlo využití a postupně chátral.
V klášteře Plasy na Plzeňsku upravili expozice v nemocničním křídle. Inovovaná je nemocniční kaple a šatna mnichů. V expozici přibyly hábity, které tam šijí podle dochované ikonografie.
