Článek
Šestitisícový Železný Brod leží v podhůří Krkonoš, na rozcestí turistických tras do nejvyšších českých hor a také Jizerských hor a Českého ráje. V centru města jsou rozeseté desítky malebných roubenek, které tvoří unikátní soubor pojizerské lidové architektury.
Život jako v pohádce, kam by domky dokonale zapadly, ovšem v severočeském městečku zřejmě nevládne. Vyplývá to z aktuálního indexu kvality života, který sestavuje poradenská společnost Deloitte. V něm se za jediný rok Železný Brod propadl o bezmála 80 příček dolů. Konkrétně ze 46. na 125. příčku mezi dvěma stovkami porovnávaných měst a obcí.
„Myslím, že to vidíte sami, když se projdete po Brodě. Je tu spousta krámů zavřených, práce tady není, opravdu se to zhoršilo o hodně. Odcházejí odsud lidé za prací, stoprocentně,“ tak reagovali obyvatelé Železného Brodu na otázku Seznamu, zda jim přijde, že se životní úroveň meziročně propadla.
„Tady práce není a říká se, že to je mrtvé město. Prostě tady není práce. Vždyť jsou tu akorát dvě firmy a dva obchoďáky,“ dodává další z místních.
Jejich postřehy odpovídají i zjištění z analýzy. Podle ní si Železný Brod pohoršil, protože se odstěhovávají mladí a má ve srovnání s celou republikou příliš vysokou nezaměstnanost.
Kromě toho špatně dopadly také ukazatele zabývající se hazardem a třeba lékařskou péčí o děti.
„Byly tu dvě doktorky a teď je tu jen jedna. Ale není problém k ní přihlásit dítě,“ říká mladá maminka.
Tím, že druhá lékařka převzala péči o všechny klienty, argumentuje i starosta Železného Brodu František Lufinka, když se pozastavuje nad výsledky zprávy o kvalitě života. Prý vůbec nechápe, jak se mohlo jeho město tak strašně propadnout.
„Během roku nám ubyly tři herny a stejně jsme na tom špatně. Pokouším se domluvit s firmou, která to dávala dohromady, aby nám to nějak osvětlila. Protože ty věci se nám nezměnily tak rapidně ani v otázce nezaměstnanosti, v rámci Libereckého kraje jsme měli druhou nejnižší nezaměstnanost,“ dodal starosta za místní iniciativu Za rozvoj města.
„Ještě bych to chápal, kdyby se změnila metodika, pokud se nezměnila, tak si myslím, že ty ukazatele nemohou být tak špatné,“ doplnil.
Ta ale podle Deloitte zůstala nezměněná. A navíc vychází z veřejných zdrojů.
„Data pro index kvality života jsou získávána automatizovaným vytěžováním dat z internetu a ve spolupráci s veřejnými institucemi. Všechny zdroje dat jsou uvedeny na stránkách obcevdatech.cz, včetně uvedení času sběru dat. Nejčetnějším zdrojem jsou registry a rejstříky,“ popsala konzultantka Deloitte Petra Konečná.
Index porovnává dostupná data ve všech 206 obcích s rozšířenou působností v Česku. Zahrnuje 29 parametrů, které vyjadřují úroveň zdraví, prostředí a dostupnosti zdravotní péče, podmínky pro práci, bydlení a vzdělání, dostatečnost služeb a také vztahy mezi lidmi, například ve formě spolkového života. Analytici podle Deloitte obce subjektivně nehodnotí, pracují s využitím metodik OSN a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Nejlépe se v Česku žije v Říčanech a nejhůře v Orlové.
U všech deseti sledovaných měst v Libereckém kraji se kvalita života podle výzkumu zhoršila. Nejlépe je na tom v kraji Turnov, který se ale z loňské desáté příčky posunul na 11. místo. Krajské město Liberec z 68. místa spadlo na 91. příčku. Jablonec je na tom o něco lépe, když se posunul z 67. místa na 83. Nejhorší podmínky k životu má z měst v kraji Tanvald, který se posunul ze 180. místa na 183.
