Článek
„Ten kabát si sundejte. A svetr také. Uvnitř je fakt vedro.“
Pokyny Jakuba Pokorného zprvu překvapí, venku je totiž necelých deset stupňů nad nulou a my se navíc chystáme do bývalého protiatomového krytu.
Z podzemí však sálá horký vzduch. Na utajeném místě v bývalém průmyslovém objektu na okraji Prahy leží deset metrů pod povrchem jedna z největších farem na těžbu kryptoměn v České republice.
Ve třech místnostech, které oddělují třicet centimetrů silné ocelové protiradiační dveře, těží Jakub Pokorný nonstop druhou nejpopulárnější kryptoměnu - ethereum.
Těžbu obstarávají malé černé krabičky vyskládané v několika regálech. Jsou to v podstatě jakési počítače bez monitoru, obsahující sadu šesti grafických karet a několik větráčků, aby se přístroje nezavařily.
Jakub Pokorný jich má na své farmě na ethereum kolem dvou set. Hodnota jednoho „těžebního“ stroje se pohybuje dle výkonu mezi 100 až 180 tisíci korunami.
Pro hluk stovek větráčků a velkých průmyslových ventilátorů není v podzemním protiatomovém bunkru skoro slyšet slova. Stroje vydávají takové teplo, že tu musí neustále měnit vzduch. „Přes prachový filtr přivádíme studený vzduch a horký vyvádíme ven,“ vysvětluje pětadvacetiletý těžař.
V bunkru je zhruba šestadvacet stupňů Celsia, tak akorát, aby se prý stroje neutavily. Při vyšší teplotě by stroje přestaly pracovat. A tudíž vydělávat.
První, co si asi lidé pod pojmem kryptoměna nejčastěji představí, je zlatá mince s dvakrát přeškrtnutým písmenem „B“ jako bitcoin. Jenže to je fikce, jen ilustrační obrázek k mnoha článkům na internetu. Žádná taková mince neexistuje. Bitcoin je virtuální měna, která se nakupuje a prodává především na internetových burzách. Do reálných peněz lze však bitcoin a další kryptoměny směnit v bankomatech. Nebo přepisem na bankovní účet.
Jakub Pokorný začal s bitcoinem před pěti lety, ale záhy od jeho těžby upustil. „Stroje na těžbu bitcoinu sestavují jen tři firmy v Číně a já s nimi měl jen problémy. Měly až sedmdesátiprocentní poruchovost, a tak jsem je stále musel posílat do Číny, až mi došla trpělivost úplně,“ říká obdivovatel moderních technologií, který se proto přeorientoval na těžbu etherea. A důvodů bylo víc.
„Stroje na bitcoin nelze v podstatě na nic jiného použít, zatímco ethereum se těží velmi výkonnými grafickými kartami, které se normálně využívají v počítačových hrách, při výrobě speciálních filmových efektů nebo na umělou inteligenci,“ popisuje rozdíly v těžbách dvou nejznámějších kryptoměn.
Kvůli nedostatku čipů stoupla i cena těchto grafických karet „Ti, co je před rokem koupili, je mohou z fleku prodat za násobek původní ceny,“ upozorňuje na vedlejší efekt nedostatku čipů.
Ve třech místnostech, které oddělují třicet centimetrů silné ocelové protiradiační dveře, těží Jakub Pokorný ethereum.
A ještě jedna důležitá věc přiměla Jakuba Pokorného ke změně těžené virtuální měny. „Ethereum má třikrát menší spotřebu energie, což je zvláště teď dost znát,“ připomíná těžař nynější razantní růst cen elektřiny.
I „menší“ spotřeba na těžbu etherea je však dechberoucí. Udržet v chodu dvě stě počítačů, které každou vteřinu dělají miliardy transakcí a výpočtů, vyžaduje ohromné množství elektrické energie.
Jakubovi Pokornému ji zajišťují čtyři trafostanice. „Mám měsíční spotřebu 110 MWh,“ poodhaluje asi nejstřeženější těžařské tajemství. Měsíčně prý platí za elektřinu zhruba 300 tisíc korun.
Pro představu: Průměrná spotřeba domácnosti v bytě, která netopí elektřinou, je zhruba 1,7 MWh za rok. Pokorného farma na kryptoměny má tedy spotřebu malé vesnice nebo městské části o 776 domácnostech. Jeho spotřeba by pokryla nepřetržitý měsíční provoz dvou a půl tisíců LED televizí s úhlopříčkou 108 centimetrů.
„Mám měsíční spotřebu asi 110 MWh,“ poodhaluje „farmář“ asi nejstřeženější těžařské tajemství.
Právě kvůli energetické náročnosti a tedy značné uhlíkové stopě je těžba kryptoměn terčem silné kritiky. Portál Energy comsumption index odhadl, že roční těžba etherea (24 TWh) má stejnou spotřebu energie jako celý Ekvádor. Těžba bitcoinu je podle cambridgské univerzity ještě pětkrát vyšší (121 TWh), tedy jako celá Argentina (121 TWh) nebo Nizozemsko (109 TWh), mnohem víc než celá Česká republika (74 TWh).
„Jsem si toho vědom,“ reaguje na kritiku Jakub Pokorný. Nejen kvůli ekologii, ale i ekonomice začal prý letos v létě jednat. „Před týdnem nám přišly solární panely, které budeme instalovat na okolní střechy, a plánujeme nákup silných baterií. Solární energie je momentálně ta nejlevnější, takže po tom velcí těžaři jdou všichni. Uvidíme, jaký to bude mít pro farmu důsledek,“ popisuje Jakub Pokorný a ťuká na dřevo stolu, že neměl uzavřenou smlouvu s Bohemia Energy a ceny má do konce roku zafixované.
Přesto odhaduje, že jeho a jeho zákazníkům, kterým spravuje těžařské stroje, se těžba kryptoměn zdraží nejméně o patnáct procent.
Co je vlastně těžba kryptoměn?
Proof of Work (PoW) – je typickým systémem těžby kryptoměn. Představit si to můžeme jako soutěž o vyřešení nějakého matematického problému. Ten, kdo daný problém vyřeší, získává odměnu – typicky novou (vytěženou) měnu. Mezi výhody patří například to, že těžaři se nezávisle podílejí na chodu kryptoměny, danou kryptoměnu ale nemusí vlastnit. Mezi největší nevýhody určitě patří vysoké nároky na výpočetní výkon a vysoká spotřeba energie.
Proof of Stake (PoS) – je druhým nejrozšířenějším systémem těžby kryptoměn. Nové bloky v blockchainu (digitální účetní knize) zde ověřují samotní uživatelé. Algoritmus vybere uživatele, ten vytvoří nový blok (vloží část držené kryptoměny jako zálohu) a ostatní uživatelé jej schválí (tím uvolní zadrženou část kryptoměny – zálohu uživatele, který blok vytvořil). Hlavní výhodou je, že nové bloky tvoří přímo uživatelé kryptoměny. Mezi nevýhody systému patří nutnost danou kryptoměnu držet. Je to zároveň nevhodný systém pro malé a začínající kryptoměny.
Investice do kryptoměn může být výnosná, ale i značně riziková. Zatím se sice vyplácí, nicméně profitabilita se mění každou hodinu.
Jakub Pokorný uvádí příklad z jeho praxe. „Nákup středně výkonného stroje vyjde na zhruba 160 tisíc korun, má spotřebu patnáct set korun měsíčně a vytěží desetinu etherea, což je momentálně 12,5 tisíce korun. Z toho nám vychází profit zhruba jedenáct tisíc měsíčně. Při stávající ceně je návratnost do investice patnáct měsíců.“
Jeho farma prý vytěží 24 etherea měsíčně. Při dnešní ceně (104 tisíc za kus) je vytěžená hodnota bezmála dva a půl milionu korun. Jakub Pokorný ale při výkladu o rentabilitě zdůrazňuje slova „při stávající hodnotě“.
„Problém kryptoměn je vysoká volatilita, tedy kolísavá hodnota aktiva, na kterou mají vliv média, nálada na trhu nebo zprávy tzv. velryb, které můžou spustit na burzách cenový růst, ale i pád.“
Naráží například na tweet generálního ředitele Tesly Elona Muska z letošního června. Vizionář nejprve investoval do kryptoměn 1,5 miliardy dolarů, uvedl, že se za jeho auta bude moci platit bitcoinem, ale následně vzal svá slova zpět. Těžbu označil za špinavou a neekologickou. Hodnota kryptoměny se rázem propadla. Jeden tweet jednoho člověka s emotikonem zlomeného srdce srazil hodnotu na čtvrtletní minimum, skoro o osm procent. I taková jsou rizika kryptoměn.
#Bitcoin 💔 pic.twitter.com/lNnEfMdtJf
— Elon Musk (@elonmusk) June 4, 2021
„Pro mě jsou vášeň kryptoměny, ne grafy vývoje jejich hodnot. Věřím filozofii, že lidem dávají svobodu v tom, že můžou posílat své peníze rychle, kamkoliv, levně, aniž by je někdo omezoval.“
A ekologie? Jakub Pokorný tvrdí, že našel uplatnění i pro obrovské teplo, které při těžbě vzniká. Prostory nad bývalým protiatomovým krytem bude obývat nový nájemník – pěstitel legálního konopí, který teplo využije pro růst rostlin. „Bude to taková hezká symbióza,“ libuje si těžař.
