Tady se může bourat. V cestě vysokorychlostní železnice stojí domy i pole

Pavel Koula se svou rodinou žije na samotě u lesa. Jeho dům z roku 1932, o který se dělí s bratrem, tiše obdivují cestující vlaků, jež staví v Poříčanech. Za pár let už by se měli dívat na „železniční dálnici“, po které budou svištět vlaky mezi českou a moravskou metropolí více než dvousetkilometrovou rychlostí.

Stejně jako on také spousta malých obcí ještě loni netušila nebo si jen nechtěla připustit možnost, že vysokorychlostní železnice povede v jejich katastru. Přestože v územních plánech je trať nakreslená už dvacet let, starostové měli za to, že jde o záložní variantu, a nekladli odpor. Teď už může být podle některých pozdě.

Majitel domu na kraji lesa v Poříčanech se s tvrdou realitou střetl loni v létě. Aniž by mu někdo dal dopředu vědět, na jeho pozemku začali geodeti vyměřovat území. Když se vrátil z práce, našel v lese zatlučené kolíky, nastříkané svítící barvou. Až potom se dozvěděl, že se jeho dům má bourat, protože stojí v cestě vysokorychlostní trati. Redakci SZ Byznys záměr potvrdila starostka Poříčan Hana Teršová, která mluví o zbourání tří až čtyř nemovitostí na trase. „Z pohledu investora je to možná úspěch, ale pohledem konkrétních lidí je to vždy smutné,“ uvedla s tím, že se teď obec snaží zabránit výstavbě železnice, protože jí přinese jen problémy.

Majitel domu u lesa situaci těžce nese. „Pořád to nemůžu rozdýchat, postavil to děda s babičkou a já tady vychoval dvě děti. Je to tu krásné, žijeme tu na samotě u lesa, na zahradě se pasou srny,“ říká Koula.

Ani o poslední návštěvě před čtrnácti dny dopředu nevěděl. V neděli deset minut před polednem u domu zastavilo auto a z něj vystoupili muž a žena kvůli hydrogeologickému průzkumu. „Řekli mi, že jdou změřit vodu ve studni, protože se tady bude stavět rychlodráha. A ještě mi oznámili, že se mi ozve někdo kvůli provádění vrtu. Čekám, kdy přijedu z práce a najdu rozvrtanou zahradu,“ vylíčil.

O severní variantě, která začíná v Běchovicích, kopíruje dálnici D11, stáčí se na Český Brod, Kutnohorsko až do Světlé nad Sázavou, rozhodlo Ministerstvo dopravy v prosinci 2019. Do té doby šlo o záložní variantu. Ministerstvo dopravy dlouhodobě prosazovalo jižní trasu kolem Říčan, Benešova, Vlašimi až do Jihlavy. Ta však vypadla kvůli pitné vodě pro Prahu. „Z podkladů je zřejmé, že severní trasa je přívětivější k životnímu prostředí. Vysokorychlostní trať (VRT) se v této variantě zcela vyhne dolnímu Posázaví a cennému zdroji pitné vody, kterým je vodní nádrž Švihov (Želivka),“ vysvětlila mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová. Důvody jsou podle ní i ekonomické. Severní trasa prý znamená méně betonových staveb a o 10 až 15 procent nižší spotřebu vlaků. Studie proveditelnosti severní varianty je zatím neveřejná, čeká se na její předložení a schválení Centrální komisí Ministerstva dopravy.

Zvláštní však je, že až do konce ledna o severní variantě nic nevědělo Povodí Labe, třebaže je trasa plánována tři kilometry od vodní nádrže Vrchlice. Nádrž zásobuje pitnou vodou obyvatele Kutné Hory, Čáslavi, Uhlířských Janovic a částečně i Kolína. Státní podnik tvrdí, že zatím neobdržel žádné podklady ani žádost o vyjádření k připravovanému záměru, a nemůže proto dát jednoznačný názor.

„Samotná vzdálenost od vodárenské nádrže ještě nemusí být v tomto případě mírou rizika. Zřejmě závažnější fenomén z hlediska možného ohrožení vodárenského zdroje Vrchlice může představovat skutečnost, že uvažovaná trasa vysokorychlostní železnice je dle portálu SŽDC vedena napříč relativně malým vodárenským povodím (délka trasy cca 12 km),“ uvedla mluvčí Hana Bendová.

Podle Povodí Labe je vodárenská nádrž Vrchlice nenahraditelným zdrojem pitné vody pro necelých 50 tisíc obyvatel a není za něj žádná alternativa. Na vodárenskou soustavu se připojují stále další obce v okolí, protože klesá hladina spodní vody a lidem vysychají studně.

Problémů s nedostatkem pitné vody se obávají obyvatelé přilehlých obcí. „Lidé tady nebudou chtít bydlet. Bude tady rámus, problémy s pitnou vodou. Zemědělci přijdou o půdu, která je nenahraditelná,“ říká veterinářka a farmářka z malé vísky Košice s padesáti obyvateli. Trasa vysokorychlostní železnice vede přes několik pozemků, na nichž hospodaří její rodina už sto padesát let.

Nováková říká, že mnozí starostové zaspali s námitkami, protože roky tolerovali trasu v územních plánech v domnění, že jde jen o záložní variantu. Přesto se spojila s dalšími lidmi a obcemi, kteří teď zakládají spolek VRTáci. Chtějí docílit toho, aby se severní varianta vysokorychlostní železnice neobjevila v právě aktualizovaném strategickém dokumentu Zásady územního rozvoje Středočeského kraje.

Veterinářka viní úřady z nedostatečné komunikace. „Pozvánky k prezentaci posílali starostům e-mailem, kde často zapadly, a ne do datových schránek. Dávají vědět maximálně 14 dní dopředu a VRT představují jako hotovou věc,“ uvedla a dodala: „Správa železnic provádí najednou všechny úkony, které mají následovat po sobě: zaměřování, studii proveditelnosti, přípravu podkladů pro aktualizaci zásad územního rozvoje, územní řízení, projektování stavby.“

Státní investor oponuje, že s veřejností intenzivně komunikuje. „Na trase z Prahy do Drážďan byly osloveny všechny obce, na trase mezi Prahou a Ostravou asi 150 z celkových více než dvou set obcí,“ uvedla mluvčí Radka Pistoriusová.

Na špatnou komunikaci úřadů si stěžuje řada obcí, s nimiž redakce SZ Byznys hovořila. Jsou mezi nimi Nepoměřice, Svojšice u Kolína, Poříčany, Kounice, Klášterní Skalice nebo Košice.

„Všichni ve vesnici nadávají, nikdo s nikým nejednal,“ popsal Josef Polesný, starosta Svojšic u Kolína, kde má trať vést v biokoridoru mezi rybníky, nedaleko od domů na kraji obce. Nikdo mu prý například dodnes nevysvětlil, kde obec vezme vodu, když v nedalekém háji s tůní, odkud je veškerá pitná voda ve vsi, budou základy železnice v patnáctimetrové hloubce.

Dotčené obce se obávají i hluku, poškození krajinného rázu nebo úprku lidí a firem. V Klášterní Skalici se zemědělci kvůli přejezdům na svá pole dostanou asi po desetikilometrové objížďce. „Zabere to ornou půdu, které je dnes strašně málo. Obec přijde o daň z nemovitosti a zemědělec to tady zavře,“ myslí si starosta Jaroslav Lukeš.

Podle kritiků je stavba drahá. Etapa z Prahy do Brna vyjde zhruba na 200 miliard korun a celkové náklady na vysokorychlostní železnici jsou odhadovány na 600 miliard korun. Zhruba 11 procent by mohla uhradit Evropská unie.

Někteří se pozastavují nad tím, proč se raději nevyužijí stávající konvenční tratě. Podle Správy železnic to nedává smysl. „Další modernizace může přinést zvýšení rychlosti jen o jednotky minut. Na konkurenceschopnosti železnice by to již mnoho nezměnilo a k většímu převodu cestujících z aut na železnici by nedošlo. Nevytvořil by se také žádný prostor pro nákladní dopravu,“ uvedla mluvčí vysokorychlostní železnice.