Tady by se Pohlreich zbláznil. U kontroly neprošla čtvrtina všech hospod

Je to šest let, co Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) začala kontrolovat gastronomický sektor – restaurace, bistra, fast foody, cukrárny, nebo třeba pivnice a vinárny – a její bilance je tristní.

Od roku 2015 provedli kontroloři 73 805 kontrol a u 19 512 z nich zjistili porušení právních norem. Zhruba každá čtvrtý podnik tak nevyhověl předpisům.

Ač je současný stav špatný, v minulosti bylo ještě hůř. Z dat kontrolorů vyplývá, že po zahájení kontrol v roce 2015 si provozovatelé podniků často neuvědomovali, co to obnáší, provozovat veřejné stravování. Galerie snímků z kontrol odhaluje, v jakých otřesných zákoutích dokázaly některé firmy připravovat jídlo (pro snadnější procházení galerie klikněte na poslední fotku v náhledu ukazující počet dalších snímků, pozn. red.).

Inspektoři tehdy museli na místě uzavřít 144 provozoven, aby dále neohrožovaly lidské zdraví, což představovalo 65,2 procenta provozoven uzavřených SZPI (inspekce kontroluje vedle restaurací např. i maloobchod). V roce 2019 inspektoři uzavřeli 49 provozoven, čili třetinu stavu roku 2015. V roce 2020, který však byl ovlivněn příchodem koronaviru, a nelze ho tak ohledně kontrol srovnávat s přechozími roky, inspektoři uzavřeli 22 podniků.

K typickým důvodům vedoucím k uzavření patří podle inspekce dlouhodobá rezignace na úklid v provozovně, rizikový technický stav zařízení a prostor provozovny, zaplísnění prostor a chladicích zařízení, výskyt škůdců a absence jejich regulace, chybějící přívod teplé vody, nevyhovující podmínky skladování, nezvládnutý odvoz odpadů apod. Jde přitom o podmínky přímo ohrožující zdraví spotřebitelů.

Ačkoliv se ta nejzávažnější hygienická provinění podařilo snížit o dvě třetiny, středně a méně závažné hygienické prohřešky zůstávají na vysokých číslech (z 45 508 kontrol nevyhovělo v šestiletém období 31 procent podniků). V roce 2015 nevyhovělo v této škále provinění 36,2 procenta podniků, v roce 2020 tento podíl sice klesl na 29,7 procenta, ale stále se pohybuje velice vysoko.

Kde se podařilo situaci zlepšit, je podle inspekce značení alergenních látek v pokrmech. Zatímco v roce 2015 chybovalo 18 procent provozovatelů, v roce 2020 jen 5,1 procenta a o rok dříve 6,1 procenta.

Vysoký podíl provinění odhalují inspektoři stabilně také při klamání spotřebitele. V této oblasti zjistili problém u téměř čtvrtiny vzorků z 10 451 hodnocených pokrmů a nápojů.

Jak konkrétně podniky své hosty klamou? Jde například o praxi, kdy je v nabídce uvedená složka pokrmu nahrazena jinou, typicky levnější složkou, čili člověk si objedná „dančí guláš“ či „telecí kebab“, ale na talíři mu přistane mnohem levnější maso.

„Dále se jedná o nabízení pokrmů označených ‚svíčková na smetaně‘, ‚těstoviny se smetanovou omáčkou‘, ‚pizza na smetanovém základě‘, ve skutečnosti ale jde o pokrmy připravené na bázi náhražky z rostlinných tuků,“ popisuje další příklady mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Řada provozovatelů klame podle něj spotřebitele i uváděním složek „mozzarella“, „smažený sýr“, „smažený Eidam“, přičemž kontrola potvrdí použití levnější náhražky z rostlinného tuku. Klamání inspektoři zjišťují i u složek označených „šunka“, „parmská šunka“, „Prosciutto di Parma“ a podobně.

Provozovatelé však své hosty klamou i u nápojů. „Džus – 100% ovocný podíl“ je ve skutečnosti nápoj s nižším podílem ovoce, „Meruňka – ovocný destilát“ je aromatizovaná lihovina, pivo označené „12° ležák“ je nápojem nižší stupňovitosti, „víno z Moravy“ ve skutečnosti pochází ze Slovenska nebo Maďarska, nápoj deklarovaný „čokoláda“ obsahuje nižší než požadovaný obsah kakaa.

„Společné stravování tak představuje nejproblematičtější segment ze všech typů provozoven v kompetenci SZPI. Je to neakceptovatelné a budeme dále vyvíjet maximální úsilí o zlepšení situace v segmentu,“ dodává ke zprávě inspekce Kopřiva.