Článek
Akci přesunulo muzeum kvůli koronavirové epidemii z loňska, kdy slavil Tábor 600 let, na letošek. Nabídla i tržiště, modely děl, přiblížila principy středověkého stavitelství.
Husité z nedalekého Sezimova Ústí se v březnu 1420 utkali s posádkou přemyslovského hradu. „Tehdy vznikla obec táborská. Předtím město osídlené nebylo, založil ho panovník pod jiným jménem, tehdy se nazývalo Hradiště. V průběhu dalších desetiletí vlastně přestalo žít. Ten březen 1420 znamenal obnovené osídlení toho prostoru a vznik nové městské obce,“ řekl zástupce ředitele muzea pro vědeckou činnost Zdeněk Vybíral.
Muzeum také zpřístupnilo expozici v Bechyňské bráně. Nabízí i modely nebo část Táborského pokladu. „Dokladem pravěkého osídlení je například slavný keltský kančík, dobu přemyslovského hradiště připomene model hradu. Přerod husitské obce spravedlivých v královské město se prolne ve vyšších patrech, kde si každý bude moci osahat interaktivní model měšťanského domu. Výstup na Kotnov připomene původní účel věže jako obranného prvku města,“ uvedly Lenka a Jitka Vandrovcovy, které na výstavě spolupracovaly.
Do konce října potrvá ve staré radnici výstava Tábor 600 let o dějinách města od husitských dob do současnosti. Začíná husitstvím, pak ukazuje válečné dějiny včetně obléhání v 15., 17. a 18. století. Dalšími tématy jsou historie místních nemocnic, z nichž první z 19. století měla 21 lůžek. Připomínají se i pivovar, sladovna, tabáková továrna či první elektrifikovaná dráha v monarchii vedoucí z Tábora do Bechyně, jejímž autorem je František Křižík. Část výstavy upozorňuje na osud Židů za nacistické okupace.
