Článek
Pětačtyřicetiletá Asma Asadová, které se často přezdívá Pouštní růže, studovala na King's College v Londýně. Po svatbě s Bašárem Asadem se v roce 2000 přestěhovala do Sýrie. Od té doby se podle webu The Times stala daleko mocnější a důležitější osobou. Stále rozšiřuje své obchodní impérium a přednáší projevy na podporu syrských ozbrojených sil, píše web.
Sýrie má za sebou desetiletou válku, v níž zemřelo přes 370 000 lidí. Z domovů bylo v zemi vysídleno až 12 milionů lidí, více než polovina populace. Během války syrské síly neváhaly útočit na civilní oblasti, včetně nemocnic a škol. K tomu podle The Times využívaly i barelové bomby, které jsou mnohými kritiky považovány za brutální. Organizace spojených národů rovněž zdůraznila, že při těchto útocích armáda využívala i chemické zbraně.
V letech 2015-2017 společný tým OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), známý jako Společný investigativní mechanismus (JIM) zjistil, že syrská vládní vojska opakovaně nasazovala barelové bomby se sarinem a chlorem, zatímco teroristická organizace Islámský stát (IS) používala yperit.
Policie zahájila předběžné vyšetřování poté, co komora mezinárodního práva se sídlem v Bloomsbury, Guernica 37, předložila důkazy o moci první dámy v syrské vládnoucí třídě a její veřejné podpoře syrských ozbrojených sil. To je podle skupiny dostatečný důvod k zahájení vyšetřování.
Šéf skupiny Guernica 37 Toby Cadman podle The Times věří, že pro stíhání Assadové, na níž se od roku 2012 vztahují sankce Spojeného království a EU, existují pádné důvody.
„Náš právní tým tuto záležitost aktivně vyšetřuje již několik měsíců a v důsledku toho podal dvě důvěrná oznámení protiteroristické složce metropolitní policie. Je důležité, že s blížícím se desátým výročím konfliktu v Sýrii vznikne účinný proces, směřující k zajištění odpovědnosti odpovědných osob,“ uvedl Cadman.
Pokud by stíhání opravdu započalo, Asadová by se přidala k řadě dalších vlivných osobností diktátorských režimů, které ve Velké Británii čelily spravedlnosti. Jednou z nich je např. generál Augusto Pinochet, který 17 let vládl v Chile. Během jeho režimu bylo v letech 1973-1990 popraveno či zmizelo více než 3000 lidí, další tisíce byly mučeny. Sám Pinochet byl po více než ročním domácím vězení propuštěn a vrátil se do Chile.
Bývalý prezident Libérie Charles Taylor si ve Velké Británii odpykává 50 let vězení poté, co byl před devíti lety usvědčen mezinárodním tribunálem v Haagu z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během bojů v Sierra Leone. Jeho exmanželku Agnes Reeves Taylorovou ve Velké Británii zatkli v roce 2017 na základě obvinění, že v minulosti v několika případech napomáhala mučení oponentů Taylorova režimu. Obvinění byla později zamítnuta.
Podle The Times je nepravděpodobné, že by Asadová soudního předvolání ve Velké Británii uposlechla. Mohl by na ni ale být vydán zatykač Interpolu, tzv. červené oznámení. V takovém případě by nemohla vycestovat mimo hranice Sýrie, aniž by ji hrozilo zatčení.
Asadová by podle webu Middle East Eye mohla rovněž přijít o britské občanství. V posledních letech byla britského občanství zbavena celá řada údajných příznivců IS. Britský zákon umožňuje z důvodu „zásadního veřejného zájmu“ občanství odebrat. Nesmí se tak ale stát v případě, že by se daná osoba ocitla bez státní příslušnosti, vysvětluje list The Guardian.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová ve čtvrtek vyzvala státy, aby postavily před své soudy více lidí podezřelých ze spáchání válečných zločinů v Sýrii. Mnoho tisíc Syřanů je také nezvěstných a Bacheletová se domnívá, že by měl vzniknout mezinárodní nezávislý orgán, který se bude snažit osud těchto lidí vyjasnit.
Minulý týden kancelář syrského prezidenta v prohlášení oznámila, že se Asad s manželkou oba nakazili koronavirem a průběh nemoci mají mírný. Syrská opozice označila zprávu o onemocnění syrského prezidentského páru covidem-19 za propagandu, která má vzbudit soucit.
