Článek
Představa Pařížana s baretem, sklenkou červeného vína a bagetou v podpaží je sice trochu klišé, přesto si ve Francii můžeme položit otázku: Co bychom si tu počali bez naší voňavé křupavé pochoutky? Národní symbol můžeme považovat za důležitý referenční bod zdejšího života.
Proč dnešní zákazníci nakupují stále častěji tento „posvátný“ chléb raději v supermarketu než v tradiční boulangerii? Cena „průmyslového“ chleba, který je nesrovnatelný s kvalitou a chutí bagety od pekaře, se totiž blíží někdy i polovině ceny toho „řemeslného“.
A tak i přesun z boulangerií do supermarketů je odrazem nového růstu cen nejtypičtějšího francouzského pečiva. Jeho cena se nenápadně plíží vzhůru spolu s prudkým nárůstem cen jiných komodit. O to horší zpráva pro spotřebitele, kteří již nyní trpí rostoucími cenami energií. Standardní bageta (250 g), která se dosud v průměru prodávala kolem 90 centů, by mohla brzy překročit symbolickou hranici jednoho eura.
Zdražení způsobil nejen nedostatek pšenice kvůlli špatné úrodě v některých zemích, ale i růst mzdových nákladů způsobený zvýšením minimální mzdy na začátku října a také zdražení energií. Zdražení pohonných hmot zvláště zasáhlo pojízdné pekaře, kteří zásobují menší vesnice.
Ovlivní vzrůstající náklady automaticky cenu bagety?
Letošní požáry a sucha v Rusku a Kanadě otřásly trhem a způsobily od září nárůst cen pšenice o 30 procent. Národní konfederace francouzského pekařství a pečiva (CNBPF) považuje za „logické“, že se někteří pekaři a prodejci rozhodnou přenést toto zvýšení do svých prodejních cen.
Podle Dominika Anracta, prezidenta této organizace, „není třeba panikařit“. „Zdražení by se mělo týkat pouze některých pekařů. Ti si sjednávají individuální smlouvy se zásobovateli, kteří si navzájem konkurují a kteří se mohou rozhodnout zmírnit nárůst cen pšenice, aby si udrželi vztah se svými zákazníky,“ vysvětluje.
Nárůst cen však není žádnou novinkou a je konstantní po více než století. Za třicet let vzrostla průměrná cena bagety o 23 centů z 0,66 eura v roce 1991 na 0,89 eura v roce 2021, plyne z posledních údajů francouzského statistického úřadu. Cena chleba roste o něco rychleji než ceny dalších potravin.
Pokaždé na začátku školního roku pekaři aktualizují své ceny s ohledem na bežné roční nárůsty nákladů, ale tváří v tvář rostoucí ceně pšenice a ceně energií pro pekaře obvyklé navýšení nestačí. „Je to bezprecedentní situace, protože jsme nikdy neměli všechny významné nárůsty ve stejnou dobu v této výši“, zdůrazňuje Dominique Anract.
Zdražování se nevyhneme
Mezi nejdůležitější instituce v Antibes na Azurovém pobřeží patří vyhlášená boulangerie Jeana-Paula Vezziana. Před nenápadnou pekárnou v křivolaké uličce starého města už od rána stojí fronta na domácí máslové croissanty, tradiční farmářský či sedmizrnný chleba, bagety i jedinečný cibulový koláč pissaladeria. Svůj oblíbený chleba si zákazník musí obvykle zamluvit alespoň den dopředu, už před polednem jsou u Vezziana často jen prázdné pulty.
„Používám jen kvalitní mouku Label rouge, máslo d'Isigny, tradiční špaldovou mouku, domácí kvásek… Chleba tak jako vše je potřeba dělat dobře, po svém a s láskou,“ prozrazuje pekař, který zatím nehodlá zvýšit ceny, i když o zákazníky nemá nouzi. „Jsme v obtížné situaci, protože všechny pece vytápíme plynem nebo elektřinou. Pokud se růst cen nezastaví, od ledna budu muset zdražit na 1,10 eura,“ prozrazuje. Zákaznice ve frontě před pekárnou klidně souhlasí: „Pro bagetu a nejlepší croissanty ve městě budu k Jeanu-Paulovi chodit, i kdyby mě stály dvojnásobek.“ Sandrine z nedaleké boulangerie Aux amoureux des pains (U zamilovaných do chleba) bude zdražovat už po podzimních prázdninách. Bageta bude místo aktuálních 90 centů stát 1 euro.
Bageta jako tradiční produkt získala masovou oblibu až ve 20. století. O jejím původu koluje mnoho legend, někteří historici její vznik připisují Napoleonovým pekařům. Průměrný Francouz zkonzumuje 160 gramů bagety denně. A každou vteřinu se tu vyrobí 320 baget. Jen v Paříži jsou tisíce pekáren, najdete je opravdu na každém rohu. A dnes se uvažuje o tom, že by se slavná bageta brzy mohla ucházet o zápis do seznamu nehmotného dědictví UNESCO.