Článek
„Měla jsem dva roky i policejní ochranu,“ říká rozechvěle Kristýna, která dnes žije i s dětmi na utajeném místě a nechce sdělit ani to, kde pracuje.
„Díky mně se s Nurettinem v roce 2007 seznámili a dodnes to považuju za svůj omyl,“ vypráví její kamarádka Katka Křížková. „Kristýna ale přišla předtím nešťastně o dcerku, chtěla další dítě, Nurettin byl hezký, takže zpočátku bylo vše zalité sluncem,“ dodává kamarádka.
Začali spolu podnikat, otevřeli si prodejnu kebabu, postupně si pořídili dvě děti. Jenže ve chvíli, kdy Nurettin díky rodině získal povolení k pobytu, se vše rázem začalo měnit. Fyzické útoky, o kterých vypovídají fotografie ze soudního spisu, sprosté nadávky a ponižování, kdy svou ženu opakovaně nazývá ku*vou a psem (také na ni jako na psa pískal) a vyhrožuje jí, že pokud ho s dětmi opustí, zabije ji buď on, nebo jeho příbuzní, kteří rovněž provozují prodejny kebabu u nás i v Německu.
To vše nakonec vyvrcholilo trestním oznámením a rozsudkem, který poslal Nurettina do vězení. Znalecký posudek ho charakterizuje jako nebezpečného psychopata se sníženou inteligencí.
„Ani u soudu se nechoval o nic lépe,“ vypráví JUDr. Martin Horčic, právní zástupce Kristýny. „Udeřil ve vzteku rukou do zdi, až si ji zlomil, vyhrožoval soudu, že tam odpálí bombu.“
Tresty se vršily tak, že je těžké se v nich vyznat. Nurettin totiž rozmlátil dřevěnou tyčí hlavu zákazníkovi, takže přibylo další obvinění. Když ho po polovině trestu za napadání Kristýny pustili na podmínku, začal okamžitě útočit znovu a podmínku mu opět proměnili na pobyt ve vězení.
Podstatná věc se ale odehrála, když začal žádat, aby i z vězení mohl udržovat styk se svými dětmi, na které mimochodem neplatil, i když to tvrdil. Kristýna oponovala, že styk s dětmi není možný ani technicky, protože dcerka je autistka – nedovede normálně komunikovat, jen jejím speciálním jazykem s matkou – a synek je předškolák, který otce naposledy viděl, když mu bylo půl roku, než Nurettina zavřeli.
Krajský soud v Ústí nad Labem přesto rozhodl, že styk bude korespondenční. A když se toto rozhodnutí ukázalo jako neproveditelné, protože děti korespondence s tatínkem nejsou schopné, vydal Okresní soud v České Lípě předběžné opatření, podle kterého by se matka i s dětmi měla pravidelně dostavovat do nějaké neutrální místnosti, kde by se děti spojovaly s otcem ve vězení přes video.
„Dítě má podle Listiny základních práv a svobod právo na otce. Tak proč to nezkusit? Když to nepůjde, uvidíme, co dál,“ říká soudkyně Mgr. Marcela Janušková, jež předběžné opatření vydala.
„Matku každý styk s člověkem, který ji fyzicky napadal a ohrožoval, nesmírně traumatizuje,“ namítá JUDr. Martin Horčic.
„Navíc se sama o děti stará, živí je. Přitom by je měla vyzvedávat ze speciálních vzdělávacích zařízení, kde jsou umístěné, cestovat na vlastní náklady do Prahy, brát si na to volno a vzhledem k tomu, že je ve zkušební době, asi by její zaměstnavatel dříve nebo později usoudil, že takového zaměstnance nepotřebuje.“
Ani znalecké posudky nejsou podobnému styku nakloněny. „Jemu nejde o nic jiného, než aby mohl po odpykání trestu poukazovat na to, že tu má funkční rodinu, aby mu prominuli vyhoštění po odpykání trestu. A pokud se pak bude chtít s dětmi stýkat osobně, kdo mi zaručí, že je neodveze ilegálně do ciziny a už je nikdy neuvidím?“ stěžuje si Kristýna.
Jaký má na to názor sám Nurettin, kterého jsem přes jeho právničku požádal o vyjádření? Dozvíte se v úvodním videu.
Video je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
