Článek
Slováci jsou zdaleka nejpočetnější skupinou cizinců v Česku. Kolem 200 tisíc slovenských občanů má podle evidence úřadů práce v tuzemsku zaměstnání, což je o čtvrtinu více než Ukrajinců nebo čtyřikrát více než Poláků.
Mimořádně silné jsou i rodinné vazby mezi oběma národy. Díky společné minulosti v jednom státu a přetrvávající kulturní blízkosti mají desítky tisíc lidí příbuzného v druhé z někdejších federálních republik.
Radikální omezení pohybu přes hranice, které bylo nařízeno na obranu proti šíření koronaviru, se tak v „česko-slovenském“ případě citelně dotklo velkého počtu lidí. V prvním období, kdy platil prakticky absolutní zákaz pohybu přes hranice, se několik rodin dostalo doslova do svízelných situací.
Předseda Světového sdružení Slováků v zahraničí Vladimír Skalský, který v Praze vede krajanské centrum Slovenský dom, se zmínil například o ženě z Prahy, jež nemohla vyjet na Slovensko po úmrtí matky, nebo o jiné dvojici, kdy žena musela v Praze do porodnice, zatímco manžel uvázl na Slovensku, kde byl navštívit rodiče.
„Šlo také o řadu dalších párů, které se ocitly na různých stranách hranic, z hlediska státní příslušnosti často smíšených,“ uvedl Skalský. Podle něj je k úvaze, zda by Česko a Slovensko neměly vytvořit jakýsi „společný zdravotní prostor“.
Minulý týden se sice všeobecný zákaz vycestování z Česka zmírnil, i na Slovensko se však stále dá cestovat pouze v „nezbytných a odůvodněných případech“, například kvůli práci nebo úředním záležitostem. Téměř každý, kdo chce vyjet na Slovensko, však stále musí počítat s dvoutýdenní karanténou. Stejně dlouhý čas pak musí strávit v nařízené izolaci po návratu do Česka. Výjimku z karantény má jen několik profesí, například zdravotníci nebo řidiči.
Už brzy by se ale měl provoz na společné hranici více uvolnit. Ve středu by měl Ústřední krizový štáb jednat o volnějším cestování do zahraničí, následně by měla nová pravidla ve čtvrtek schválit vláda premiéra Andreje Babiše, jenž ostatně pochází ze Slovenska.
Podle informací Seznam Zpráv se chystá například omezení povinné karantény. K tomu vyzvala už 8. dubna vlády Česka a Slovenska sdružení stavebních firem z obou zemí. Kromě omezení karantény pouze na jednu z obou republik požadovala také výjimku pro strategické stavby, například na dálnicích, železnicích nebo v energetice.
Právě stavebnictví je oborem, které na zavřené hranice doplácí asi nejvíce. Podle odhadu prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy se mohlo na slovenské straně zablokovat až 10 tisíc zedníků a dalších pracovníků z oboru, kteří měli práci v Česku.
V pátek jednali zástupci svazu s premiérem Babišem a několika ministry a dostali příslib, že jim vláda vyjde vstříc. Záležitost se měla projednávat už na pondělním zasedání kabinetu, nakonec však byla odložena. Nicméně klíčová ministerstva vnitra a zdravotnictví se už na podobě mírnějšího režimu údajně shodla.
„Předpokládám, že kolegové ze Slovenska budou procházet nějakým testováním, které budou požadovat orgány českého státu,“ řekl Nouza.
Ministerstvo vnitra, které má pohyb přes hranice v kompetenci, se zatím k chystaným úpravám nevyjádřilo.
V pondělí jednali stavbaři také se zástupci slovenského ministerstva dopravy a stavebnictví. „Existuje seznam společností a seznam pracovních pozic, které by česká strana ráda poslala na Slovensko, aby tam mohly vykonávat práci,“ popsal Nouza. Tuto výjimku mají posoudit v první vlně státem zřízené podniky pro správu dálnic a železnic a následně ministerstva dopravy, zdravotnictví a vládní krizový štáb. Podle Nouzy by se změna týkala asi sedmi stovek českých zaměstnanců.
Na volnější prostupnost hranic se Slovenskem čekají i další čeští zaměstnavatelé. Například Třinecké železárny, kde pracuje asi 70 zaměstnanců ze Slovenska, většinou z příhraniční oblasti.
„V tuto chvíli drtivá většina z nich čerpá dovolenou, je s dětmi doma a čerpá ošetřovné nebo je na nemocenské. Jejich výpadek ve výrobě jsme schopni zvládnout, vyčkáváme, až se situace obrátí k lepšímu,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí železáren Petra Macková Jurásková.
