Světu zbývá deset měsíců na odvrácení klimatické katastrofy, tvrdí OSN

„Dnešní průběžná zpráva je pro naši planetu varováním. Ukazuje, že ambice vlád nejsou ani zdaleka tak vysoké, jak by bylo ke (…) splnění cílů Pařížské dohody,“ uvedl v reakci na zprávu generální tajemník OSN António Guterres.

V pátek zveřejněná zpráva se zabývá národními snahami o boj s klimatickými změnami 75 zemí, které již předložily své aktualizované „vnitrostátně stanovené příspěvky“ (NDC), tedy definované snahy o zmírňování změny klimatu, které musí každý signatář Pařížské dohody stanovit každých pět let.

Zbývajících 122 signatářských zemí ještě musí své NDC zveřejnit, včetně největších producentů skleníkových plynů, Číny a USA. Spousta zemí toto rozhodnutí podle webu Politico odložila poté, co se o rok kvůli pandemii koronaviru odložila konference OSN o klimatu.

Šéf OSN Guterres vyzval největší producenty emisí, aby před příští konferencí OSN o klimatu, která se má konat v listopadu v Glasgow, „zavedly ambicióznější cíle snížení emisí do roku 2030“. Upozornil rovněž na fakt, že peníze investované do zotavení ekonomik poznamenaných pandemií koronaviru pořád častěji míří do odvětví spojených se spotřebou fosilních paliv a nikoli tam, kde se využívají obnovitelné zdroje energie.

Dosavadní plány zatím nejsou dostačující, píše web Time. Většina ze 75 zemí, které aktualizované NDC předložily, své individuální závazky zvýšila. Jejich kombinovaný dopad ale do roku 2030 podle zprávy OSN povede pouze k 1% snížení globálních emisí. K dosažení požadovaného cíle, jímž je maximální nárůst globálních teplot o 1,5 °C, by přitom bylo nutné emise globálně snížit o 45 %.

„Do konce loňského roku OSN obdržela pouze 45 NDC, což představuje přibližně 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů a pouze 40 % zemí, které Pařížskou dohodu podepsaly. I když zpráva konstatuje, že jednotlivé země své ambice zvýšily, celkově zaostává za tím, co musíme podle vědců udělat,“ uvedl Manuel Pulgar-Vidal ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

„Zatímco většina zvýšila své individuální úsilí v oblasti klimatu, pouze dva z nejhorších producentů emisí, Velká Británie a EU, své cíle navýšili podstatně. Plány členských států na řešení klimatické krize jsou velmi vzdálené tomu, abychom cíle Pařížské dohody splnili,“ uvedla výkonná tajemnice OSN pro změnu klimatu Patricia Espinosová.

„I když uznáváme nedávný politický posun směrem k silnějším opatřením v oblasti klimatu po celém světě, rozhodnutí o urychlení a rozšíření klimatických opatření musí být přijata již nyní,“ řekla Espinosová a zdůraznila, že současná ekonomická opatření, zaváděná kvůli probíhající pandemii koronaviru, musí klimatické změny také brát v potaz.

Před listopadovým mítinkem OSN zveřejní ještě jednu zprávu. „To poskytne opozdilcům čas, aby stihli své NDC předložit. Je na čase, aby všechny zbývající strany splnily to, co v rámci Pařížské dohody slíbily. Pokud byl tento úkol dříve naléhavý, nyní je zásadní,“ dodala Espinosová.

„Za tuto odsuzující zprávu musí nést odpovědnost každá země. USA se nedávno znovu připojily k Pařížské dohodě a svět tleskal. Nyní potřebujeme, aby se v oblasti klimatu ujaly skutečné vedoucí role. Ostatní velcí emitenti, kteří ještě své cíle nepředložili, tak musí učinit okamžitě,“ uvedla pro web Politico Aubrey Websonová, která předsedá Alianci malých ostrovních států (AOSIS).

Pařížská dohoda je dobrovolným procesem a ponechává na národních vládách, aby samy rozhodly, jak chtějí svých vnitřně stanovených cílů dosáhnout. Neexistuje žádné ustanovení o sankcích nebo represivních mechanismech vůči zemím, které své klimatické cíle neplní.

Dlouhodobý mezinárodní cíl, který se objevuje i v Pařížské dohodě, je udržet průměrné oteplení klimatu do dvou stupňů Celsia oproti době před nástupem průmyslové revoluce. Svět se od té doby zatím „ohřál“ již o 1,2 stupně.