Článek
Ze všech vraků na dnech světových oceánů je Titanic zřejmě nejslavnější. V hlubinách Atlantiku ční jako pomník katastrofy s více než 1500 oběťmi už 108 let. Jeho památka se znovu otiskla do novodobé historie na přelomu tisíciletí, a to díky dnes stále třetímu nejvýdělečnějšímu filmu všech dob. Snímek z roku 1997 si od té doby připsal 2,19 miliardy dolarů.
Titanic: památka zvěčněná filmem.
Poklady nevyčíslitelné hodnoty
Přestože filmem popularizovaný náhrdelník Srdce oceánu ve skutečnosti neexistuje, a tudíž po něm nemá smysl pátrat, vrak Titaniku pořád skrývá poklady nevyčíslitelné hodnoty: vzpomínky v podobě mnohdy i osobních předmětů cestujících, ale i výbavy interiérů parníku, kuchyňské nádobí a další artefakty, které má právo sbírat z okolí potopené lodi jediná společnost.
Majitelé americké firmy RMS Titanic už před 20 lety projevili zájem o záchranu a zachování těchto artefaktů dřív, než Titanic pohltí koroze a tíha oceánu. Zmínka padla i o diamantech, které tehdy odborníci naceňovali na více než 300 milionů dolarů, což by bylo v přepočtu přes sedm miliard korun. Do New Yorku je na palubě parníku při osudové první a poslední cestě převáželi dva bratři ze Švýcarska.
„Správce záchrany vraku“ a diamanty.
Tisícovky vylovených věcí už přitom předloni - za sumu jenom o třetinu nižší, než je odhad dosud na dně Atlantiku uvězněných drahých kamenů - zamířily do aukce.
Záchrana „hlasu“ Titanicu. Proti je pokoj obětem a úřady
Soudní povolení k rozříznutí trupu získala americká soukromá firma koncem května, což vyvolalo vlnu kritiky i proto, že verdikt soudkyně Rebeccy Beach Smithové zvrátil rozhodnutí federálního soudu rovněž z letošního roku a řezání do Titanicu zakázal, přičemž vyloučil i oddělování jakýchkoliv předmětů.
Marconiho telegraf nebo respekt obětem?
RMS Titanic udala ve Virginii jako důvod k rozříznutí vraku záchranu Marconiho telegrafu, který má za „hlas“ Titaniku. Zařízení, v té době jedno z největších svého druhu na světě, vysílalo nouzové signály před katastrofou a podle firmy pomohlo zachránit 705 životů. Soudkyně souhlasila s tím, že je „historicky a kulturně významným předmětem, který by vzhledem k rychle postupujícímu rozpadu lodi mohl být navždy ztracen“.
Federální soud USA, americká a britská vláda nebo Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) jsou ale proti - stejně jako rodiny obětí. Nedozírnou hodnotu přikládají jejich pokojnému odpočinku, kterým se vrak Titanicu dne 15. dubna 1912 stal.
