Článek
Závazek skoncovat se světovým odlesňováním je jednou z prvních velkých událostí klimatického summitu COP26.
Mezi stovkou zemí, které se ke zvrácení trendu úbytku lesů zavázaly, je i Brazílie, Indonésie a Konžská demokratická republika, na jejichž území jsou rozlehlé a odlesňováním stále víc ohrožované tropické pralesy.
Podle zveřejněné deklarace je pod závazkem podepsáno i Rusko a Čína. Prezident Brazílie Jair Bolsonaro, ruská hlava státu Vladimir Putin ani jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se summitu přímo neúčastní. Zmínění lídři nicméně do Glasgow vyslali své delegáty, píše list The New York Times.
Na území států, které přistoupily k dohodě, leží celkem asi 85 procent světových lesů.
V ujednání země slíbily poskytnout zhruba 19,2 miliardy dolarů (asi 423 miliard Kč) z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel.
Vlády 28 zemí se také zavázaly k eliminování negativního dopadu světového obchodu s potravinami, jako je palmový olej, sója či kakao, na úbytek lesů.
Druhý důležitý závazek slibuje snížit emise metanu
Americký prezident Joe Biden, kanadský premiér Justin Trudeau a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý také představili cíl necelé stovky zúčastněných zemí snížit emise metanu. A to o 30 procent oproti loňským údajům – do roku 2030.
Opatrné reakce
Dopisovatel BBC specializující se na environmentální témata Matt McGrath v reakci na oznámení deklarace o odlesňování napsal, že skutečně „nabízí důvody k veselí“. Jako pozitivní hodnotí hlavně výši slíbených fondů a fakt, že jsou pod slibem podepsány i „klíčové země“.
McGrath také chválí snahu posílit roli původních obyvatel v ochraně lesů. Výzkumy totiž podle něj ukazují, že právě správa v režii původních komunit je jedním z nejefektivnějších způsobů při chránění lesů.
Co se ale týče dodržení slibu všemi zeměmi, je už analytik BBC skeptičtější. Podobné závazky totiž už zazněly v roce 2014 a odlesňování od té doby naopak ještě zrychlilo. Tehdy ale pod závazky ještě nebyla podepsána Brazílie ani další klíčové země.
Obrazem: Amazonské kmeny se sjednotily v boji s ekologickou katastrofou
Celý svět se bojí zmenšování plochy největšího deštného pralesa na planetě.
Zástupci domorodých kmenů poslouchají projev vůdce Cacique Raoni Metuktire z kmene Kayapo ve vesnici Piaracu.
Nárůst požárů a těžby jde ruku v ruce s politikou brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Ten upřednostňuje ekonomiku před ekologií. A už během své kampaně sliboval zemědělcům a těžařům legalizovat přístup na chráněná území.
Domorodé ženy koupají své děti před tiskovou konferencí náčelníka Cacique Raoni Metuktire z kmene Kayapo.
Domorodý chlapec si hraje ve vesnici Piaracu, kde se sešly domorodé kmeny amazonského pralesa.
Cacique Raoni Metuktire z kmene Kayapo.
Pohled na zdevastovanou oblast po ilegální těžbě.
Požáry se účelově zakládají s cílem získat více zemědělské půdy pro pěstování i chov dobytka.
Bolsonaro zpochybňuje názory odborníků, čísla o odlesňování označuje za nepravdivá.
Požáry v amazonském pralese byly i hlavním tématem summitu G7. Bolsonaro však amazonský prales vnímá jako majetek Brazílie.
Protesty se neomezují jen na jižní část amerického kontinentu. Demonstranti drží velké zápalky odsuzující prezidenta Donalda Trumpa a brazilského prezidenta Jaira Bolsonara za jejich politický postoj při pálení amazonského deštného pralesa, 5. září 2019 ve Washingtonu, D.C.
Amazonský prales hraje zásadní roli v pohlcování nebezpečných plynů, které přispívají ke změně klimatu.
Brazílie loni odlesňovala nejvíc od roku 2008
Právě největší jihoamerická země dlouhodobě odlesňuje vůbec nejvíce ze všech států na světě. A vzhledem k míře, s jakou tak činí, je na místě se ptát, zda bude nový závazek dodržovat. Podle dostupných informací odlesňovala Brazílie v loňském roce nejintenzivněji od roku 2008 – v posledních letech pod taktovkou prezidenta Jaira Bolsonara.
Jen od srpna roku 2019 do července roku 2020 odlesnila země plochu o 11,088 kilometrech čtverečních, což je podle BBC o necelých 10 procent více než v předchozím období.
Zemi čeká v příštím roce volba nové hlavy státu. Vedení zatím v průzkumech stabilně drží levicový exprezident Luiz Inacio Lula da Silva, zkráceně Lula – v polovině září měl podporu 44 procent. Krajně pravicový Bolsonaro za ním v zářijovém průzkumu klopýtá s 26 procenty potenciálních hlasů.
Podle odbornic Larissy Bassoové a Cristiny Yumie Aoki Inoueové ze Stockholmské a Brazilské univerzity by mohla mít výměna vlády dopad na míru odlesňování. Ten by mohl být sice okamžitý, ale není jasné, zda udržitelný.
Staronový kandidát na prezidenta Lula je v Brazílii stále nebývale oblíbený. A to i přesto, že čelil korupčnímu skandálu – v roce 2018 brazilský Nejvyšší soud rozhodl o jeho nevině.
Ve své analýze pro server The Conversation odbornice popsaly, že se brazilská tradice odlesňování amazonského pralesa táhne až do šedesátých let. Mezi lety 1988 až 2004 pak mizely zalesněné plochy ještě mnohem rychleji než v posledních letech – v průměru zmizelo 20 tisíc kilometrů čtverečních lesa ročně.
V polovině nultých let 21. století to přitom vypadalo nadějně, když levicový kabinet Luly odlesňování výrazně snížil. S dalšími prezidenty, zejména s příchodem Bolsonara v roce 2019, však křivka začala stoupat.
I s potenciálním odchodem Bolsonara by se Brazílie musela podle expertek vypořádat hned s několika problémy, jež nahrávají vysoké úrovni odlesňování. Například se zábory těch částí Brazílie (a tedy i amazonského pralesa), které nejsou vedené jako jasně soukromé či státní. Tam pokáceli těžaři kusy pralesa s tím, že „jde o jejich půdu“. Zásadní roli v ochraně někdejších „plic planety“ hrají i původní obyvatelé, kteří by se s odchodem Bolsonara mohli dočkat ochrany.
Mimochodem: USA, Británie, Norsko, Německo, Nizozemsko a 17 soukromých sponzorů v pondělí podle agentury AP oznámili záměr poskytnout v příštích čtyřech letech 1,7 miliardy dolarů (37 miliard Kč) na pomoc původním obyvatelům žijícím v tropických lesích. Peníze mají pomoci ochránit a posílit práva původních obyvatel a místních komunit na půdu a využívání místních zdrojů.
