Článek
V této části vám nabízíme rozhovory s historikem Timothym Snyderem, s německo-americkým politologem Yaschou Mounkem či se slavným americkým politologem Stevenem Levistkým.
První část sestřihu najdete zde:
Historik a spisovatel Timothy Snyder odpovídal v pořadu Svět bez obalu na otázku, zda lze očekávat znovuzvolení současného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Nemyslím si, že bude znovu zvolen. Je teď velmi nepopulární. A i když je náš volební systém částečně zkreslený a podporuje spíše Trumpovu politickou stranu, nemyslím si, že prezidentské volby v roce 2020 vyhraje. Pokud by ale byl zvolen, bylo by to devastující jak pro mou zemi, tak i pro zbytek světa. Protože Donald Trump se postupem času stává stále více emocionálním a destruktivním. Ztrácí nad sebou kontrolu. Viditelně méně se kontroluje než třeba před dvěma roky. Jakýsi element v něm, který způsobuje, že se chová jako blázen, je stále výraznější. Donald Trump v podstatě říká, že korupce je v pořádku, diktatura je v pořádku.“
Snyder připomíná kauzu Trumpova telefonátu na Ukrajinu. Jde o případ, kvůli kterému podali američtí demokraté podnět k ústavní žalobě na prezidenta. V tomto telefonátu z léta 2019 chtěl Trump po svém protějšku, Volodymyru Zelenském, aby obnovil vyšetřování možných prohřešků Joea Bidena, Trumpova pravděpodobného vyzyvatele v prezidentském klání.
„Tím, co Trump udělal v kauze s ukrajinským telefonátem, v podstatě říká: Chci, aby vaše země byla zkorumpovaná. Já chci, abyste – vy, pane prezidente Zelenský – byl zkorumpovaný. Já chci, abyste vrátil do funkce vašeho bývalého generálního prokurátora, o kterém každý ví, že byl zkorumpovaný. Já chci, abyste zaútočil na investigativní novináře,“ říká Timothy Snyder. „On každým svým krokem nejen, že podkopává demokratické normy, ale přímo povzbuzuje ostatní, aby byli horší, než jsou. Vidíme, jakou cenu svět platí za ty tři roky, co je Donald Trump u vlády. Pokud by to tak mělo zůstat i další čtyři roky, bylo by to velmi špatné pro vládu práva a vůbec celý systém, který by měl být lidem garantován.“
Německo-americký politolog Yascha Mounk je v současnosti jedním z nejuznávanějších a nejcitovanějších expertů na problematiku krize liberální demokracie a nástupu populismu ve světě. Je také autorem studie, podle které mladí lidé ve vyspělých zemích ztrácejí důvěru v demokracii.
Během rozhovoru pro Seznam Zprávy odpovídal i na otázku, zda vidí vztah mezi pochybami o demokracii a chováním voličů.
„Absolutně. Na tomto svém průzkumu jsem začal pracovat ještě před tím, než byli zvoleni všichni tito populisté. Přičemž tehdy bylo mnoho lidí výsledky šetření překvapeno, někteří jim ani příliš nevěřili,“ připomíná Mounk. „Teď, když máme Trumpa u moci ve Spojených státech, Naréndru Módího v Indii, Erdogana v Turecku nebo Putina v Rusku, tak už to není tak kontroverzní a překvapující… Rád bych zmínil několik věcí: Například ve Spojených státech, když se starších lidí zeptáte, jak důležité je žít v demokracii, tak dvě třetiny z nich řeknou, že to je klíčová věc. Když se ale na stejnou věc zeptáte mladých respondentů, kteří se narodili po roce 1980, tak demokracii dává stejnou důležitost dokonce méně než jedna třetina.“
I přijatelnost autoritářského režimu začíná podle politologa Mounka významně stoupat. „Když se podíváme do Německa, tak každý šestý oslovený řekl, že silný vůdce, který by si nemusel dělat starosti s parlamentem anebo volbami, by byl dobrým řešením. V Británii a ve Francii to byl jeden ze tří, případně čtyř lidí. V tuto chvíli se ale i v Německu tato statistika zdvojnásobila – už je to také jeden ze tří.“
Steven Levitsky, slavný americký politolog, profesor Harvardské univerzity, napsal společně s kolegou Danielem Ziblattem knihu „Jak umírá demokracie“, která se stala světovým bestsellerem.
Sám Levitsky v pořadu Svět bez obalu odpovídal na otázku, jak vlastně mohou občané rozpoznat, že demokracie v jejich zemích umírá nebo je v nebezpečí.
„To je výborná otázka. Dnes je mnohem těžší to poznat než v minulosti,“ soudí Steven Levitsky. „Ještě za dob studené války demokracie zanikaly velmi náhle. Velmi rozhodně. Dříve většinou lidé, kteří byli ozbrojeni, převzali moc, zrušili ústavu, zrušili volby. A každému bylo jasné, co se stalo. Dnes je model jiný. Je velmi dobře možné – a je to i obvyklé – že autoritářský vůdce je demokraticky zvolen, není rozpuštěn parlament ani zrušena ústava, ani volby. A ti vůdci vládnou tak, že to mnoha lidem zvenčí včetně občanů té země připadá jako demokracie.“
Kroky, které tito vůdci dělají, aby podkopali demokracii, vypadají podle Levitského velmi nevinně. „Někdy řeknou, že musí omezit svobody, aby zabránili korupci. Aby vylepšili volební systém. Aby zefektivnili proces vládnutí. Zajistili bezpečnost lidí. Takže se to někomu může zdát pozitivní. Pro většinu občanů je prostě často velmi obtížné zjistit, že jejich země se stává hybridem nějakého režimu.“
Ale jak mají občané na takovou hrozbu reagovat? Co mají udělat, aby ubránili demokratické hodnoty a instituce? „V prvním řadě musí udržet své politiky, aby měli stále povinnost se jim zodpovídat. Co se teď velmi často stává, je to, že demokracie se rozpadnou kvůli polarizaci. Hrozbou pro Spojené státy je právě výrazná polarizace společnosti. Problém je, když začneme vidět své politické rivaly jako svoji velkou existenční hrozbu – jako nepřítele. To nás totiž dělá více tolerantními ke zneužívání moci ze strany politiků, které podporujeme. A to je zásadní omyl. Je nesmyslné podporovat své politiky, když jsou na špatné straně. V takovém případě musíme jejich chování, kterým porušují demokratická pravidla, odmítnout.“
Kompletní výroky jednotlivých osobností si můžete pustit v úvodním videu.
Archiv pořadu Svět bez obalu najdete zde.
