Článek
Generální tajemník OSN António Gutteres současný stav ve světě nazývá „pandemií porušování lidských práv“. Jeho slova opřená o data výzkumných organizací poukazují na fakt, že po celém světě pod záminkou boje s koronavirem po celý rok docházelo k zásahům proti opozičním aktivistům a obráncům lidských práv, zvýšily se útoky na novináře, snahy o omezení svobody projevu, cenzura médií, zavedení invazivních sledovacích aplikací a extrémních dohlížecích opatření. Mnohé tyto zavedené novinky také navíc pandemii dalece přežijí.
Roky pokroku v oblasti lidských práv tak podle Gutterese přišly vniveč a křehká situace se v mnohých zemích vrací do starých kolejí. „Chudoba, diskriminace, ničení našeho přirozeného prostředí a další selhání lidských práv učinily naši společnost obrovsky křehkou,“ řekl generální tajemník OSN v pondělí.
Nedávná zpráva organizace Human Rights Watch zjistila, že nejméně 83 zemí využilo pandemii covidu-19 jako ospravedlnění útoků na svobodu projevu.
Svévolné zatýkání, zadržování a vracení uprchlíků
Řecko
Pod rostoucím útokem na evropské hranice bylo pošramoceno právo na azyl. Na námořní hranici mezi Tureckem a Řeckem jsou tisíce uprchlíků nelegálně tlačeny zpět z řeckých vod k tureckým břehům.
Čína
Ze zvláštního porušování práv, včetně online cenzury, invazivního sledování a zatýkání whistleblowerů, je obviňována Čína. „Čínský režim vyhrožoval, zatkl, uvěznil a umlčel whistleblowery a občanské novináře, kteří se před pandemií pokusili varovat nebo o ní informovat. Existují vážné obavy, že sledovací technologie, kterou Čína zavedla jako součást úsilí v boji proti koronaviru, by mohla být použita k dalšímu potlačování disentu a porušování lidských práv,“ uvedl dle The Guardianu Benedict Rogers, výkonný ředitel společnosti Hong Kong Watch.
V roce 2020 bylo „vyšetřováno“ více než 17 000 lidí za „výrobu a šíření nepravdivých informací souvisejících s covidem-19“.
Kambodža
Kambodžská vláda přijala drakonické zákony a v roce 2020 svévolně zadržela přes 60 aktivistů, novinářů a členů politické opozice.
Hongkong
Úřady využívají opatření proti covidu-19 jako důvod zákazu prodemokratických shromáždění a zatýkání těch, kdo tento zákaz ignorují.
Genderově motivované násilí
Peru
Během pandemie rostou případy takzvané femicidy. Od začátku pandemie bylo zavražděno nebo je nezvěstných 1 423 žen.
Násilí
Keňa
Podle keňského nezávislého policejního kontrolního úřadu policie zastřelila během prvních 9 týdnů zákazu vycházení nejméně 15 lidí.
Uganda
Kandidát na prezidenta Bobi Wine byl zatčen bezpečnostními silami za údajné porušení proticovidových opatření. Během protestů proti jeho zadržení bylo zabito nejméně 54 příznivců a 45 dalších zraněno.
Zákaz pořádání protestů
Alžírsko
V Alžírsku covid-19 posloužil jako záminka zastavení masových protestů probíhajících po celý rok. Nyní jsou všechny pouliční protesty zakázány.
Cenzura prostřednictvím zákonů a blokování hlášení
Maďarsko
Novelizace trestního zákoníku za stavu nouze umožňuje stíhání za šíření „nepravdivých informací“ s možným trestem odnětí svobody až na pět let.
Zdraví
Země po celém světě selhávají i v naplňování základního práva na zdraví, vzdělání a rovnost. Nejhůře jsou zasaženy nejchudší, nejvíce marginalizované skupiny a menšiny. „Posledním morálním pobouřením“ byla podle Gutterese neschopnost zajistit spravedlivé očkování pro všechny. Více než tři čtvrtiny ze 128 milionů dávek vakcín, které byly dosud využity, připadly na pouze deset světových zemí. Ve 130 zemích s 2,5 miliardami obyvatel nebyla podána jediná očkovací dávka.
Chudoba se prohlubuje
I když se zdá, že počet obětí na životech je výrazně vyšší v západních státech, ekonomický dopad pandemie nejvíce pociťují rozvojové země. Po letech pokroku při vymýcení chudoby loni pandemie pod hranici chudoby dostala až 124 milionů lidí. Hranici chudoby definuje Světová banka jako živobytí s méně než 1,90 dolary na den.
Vzdělání v ohrožení
„Katastrofický“ je také dopad na vzdělávání. Zavírání škol ovlivnilo přibližně 1,6 miliardy dětí, uvádí OSN. Ohroženy jsou zejména dívky, které jsou po takovém přerušení studia zranitelnější vůči dětským sňatkům, předčasnému těhotenství a domácímu násilí.
Rovnost mužů a žen upadá
O několik desetiletí zpět se vrátila situace rovnosti mužů a žen. Generální tajemník OSN uvedl, že tato genderová nerovnost představuje největší pohromu lidských práv na světě. „Krize má ženskou tvář,“ řekl. „Násilí páchané na ženách a dívkách ve všech formách prudce vzrostlo, od týrání online až po domácí násilí, obchodování, sexuální vykořisťování a sňatky dětí,“ uvedl Guterres.
Novodobé otroctví
Pandemie jasně poukázala také na zoufalé pracovní podmínky milionů pracovníků s nízkou mzdou. Obrovský zájem o osobní ochranné pomůcky zaměstnaly severokorejské ženy, které v tajných čínských továrnách pracují za podmínek odpovídající otrocké práci. Vzhledem k upadajícímu zájmu západu o nákupy oblečení bojují mnohé firmy v Bangladéši o přežití. A v Perském zálivu, jednom z nejbohatších regionů světa, se migrující pracovníci stali oběťmi rasové diskriminace, svévolného zadržování v otřesných podmínkách. Ve velkém dochází také ke krácení mezd.
Přehlížení stávajících krizí
Vedle potlačování a útoků na lidská práva na pozadí pandemie jsou v ohrožení životy milionů lidí po celém světě i kvůli přetrvávajícím krizím, kterým se v současné době nevěnuje dostatečná pozornost – konflikt v Jemenu, rostoucí násilí v Afghánistánu, vojenský puč v Barmě a stupňující se humanitární krize ve Venezuele.
„Od Sýrie po Barmu, Jižní Súdán nebo Jemen, situace, v níž se nachází Ujgurové v Číně, přispívá pandemie ke stávající a rozvíjející se krizi lidských práv po celém světě,“ uvádí Kate Allenová, ředitelka Amnesty International UK. „Dochází k selhání vnitrostátních vlád a OSN při rozhodování o řešení těchto velkých globálních problémů. Veto Rady bezpečnosti OSN nesmí být nadále používáno k blokování akcí proti genocidě nebo porušování lidských práv.“
Bangladéšští pracovníci z oděvnického odvětví blokují silnici na protest za získání nevyplacených výplat. Květen 2020.
Extremismus na vzestupu
Ve svém projevu k zahájení 46. řádného zasedání Rady pro lidská práva v Ženevě v pondělí Guterres rovněž uvedl, že rasistická a extremistická hnutí se účastní „krmení šílenství nenávisti“ a pro některé země představují „vnitřní bezpečnostní hrozbu číslo jedna“. Podle něj je zapotřebí celosvětově koordinovaných opatření, která by závažné a rostoucí nebezpečí rasismu porazila.
„Nebezpečí těchto nenávistných hnutí každým dnem roste. Nazývejme je pravými jmény: bílá nadvláda a neonacistická hnutí jsou více než domácí teroristické hrozby. Stávají se nadnárodní hrozbou,“ řekl. „Tyto a další skupiny využily pandemii k posílení svých řad prostřednictvím sociální polarizace a politické a kulturní manipulace.“
I před neradostně vypadající situaci se objevují střípky naděje – porušování lidských práv nenechávají chladnými čím dál více organizací i jednotlivců. „Pandemie představuje obrovské a nebezpečné výzvy a způsobila, že jsou miliony lidí oproti minulému roku ve větším nebezpečí a mnohem zranitelnější. Na druhou stranu na tyto nerovnosti pandemie poukázala jasněji a my se na ně nyní můžeme zaměřit,“ říká Kenneth Roth, výkonný ředitel Human Rights Watch.
António Gutteres vyzval světové země k reakci – očekává solidaritu a spolupráci. „Vzhledem k tomu, že pandemie vrhá pozornost na lidská práva, nabízí tak oživení šance na změnu,“ uvedl. „Virus ohrožuje každého. Lidská práva se týkají každého.“
