Článek
Vědci nedávno uvedli, že aby se svět vyhnul nejtěžším dopadům globálního oteplování, musí se do roku 2030 snížit světové emise oxidu uhličitého o 45 procent. Podle analýzy, kterou vypracovala OSN, ale směřujeme opačným směrem – do sedmi let se globální emise CO2 mohou zvýšit až o 16 procent.
„Toto šestnáctiprocentní navýšení je obrovským důvodem k obavám,“ uvedla podle britské BBC šéfka klimatické sekce OSN Patricia Espinosaová.
„Je v ostrém kontrastu s apelem vědců na rychlé, udržitelné a plošné snížení emisí, jež by zabránilo těm nejzávažnějším dopadům klimatické změny a utrpení zejména těch nejzranitelnějších napříč světem,“ prohlásila.
Šestnáctiprocentní emisní nárůst by mohl potenciálně vést do konce století k nárůstu průměrné teploty o 2,7 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím.
Pařížská klimatická dohoda z roku 2015, jež má 191 signatářů, přitom operuje s tím, že nárůst teploty nepřekročí hranici 1,5 stupně Celsia. Výsledky studie OSN se tedy pohybují vysoko nad limity, jež si mezinárodní společenství nastavilo.
Cesta ke katastrofě
S takovými vyhlídkami přišla OSN jen několik týdnů před globálním klimatickým summitem COP26, který tentokrát hostí Velká Británie. Do skotského Glasgow se sjedou světoví lídři i vědecké špičky, aby čelili klimatickým výzvám.
Podle britského ministra Aloka Sharmy, který bude předsedat klimatické konferenci, se už státům s ambiciózními plány daří „ohýbat emisní křivku směrem dolů“. „Ale bez kroků, jež by podnikly všechny země, zejména největší ekonomiky, hrozí, že budou tyto snahy marné,“ podotkl pro BBC.
Generální tajemník OSN António Guterres.
António Guterres, generální tajemník OSN, předestřel temnou budoucnost: „Svět je na cestě ke katastrofickému oteplení o 2,7 stupně Celsia. Na COP26 hrozí vysoké riziko selhání. Je jasné, že všichni musí převzít vlastní odpovědnost. Musíme mít větší ambice v otázce financí, adaptace a snižování emisí. Je to zásadní otázka důvěry.“
Evropská unie a Spojené státy tomu jdou naproti. V pátek představily společný klimatický závazek: Do roku 2030 chtějí nejméně o třetinu snížit globální emise metanu. A to s ohledem na úroveň, na jaké se pohybovaly v roce 2020.
Co je metan a kde se bere?
Je to skleníkový plyn, který má daleko větší potenciál globálního oteplování než oxid uhličitý. Jedná se o hlavní složku zemního plynu – uplatnění nachází především jako palivo (např. CNG – stlačený zemní plyn). Člověk k nárůstu množství metanu v prostředí přispívá zejména chovem hospodářských zvířat, spalováním organických materiálů nebo jejich skládkováním.
Zdroj: Arnika
Vědci tento krok přivítali s tím, že jde o jeden z nejvýznamnějších závazků pro naplnění Pařížské klimatické dohody. Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že Velká Británie bude mezi prvními, kteří se k paktu EU a USA připojí. Jen, co to bude možné – tedy v Glasgow na listopadové konferenci.
„Za posledních třicet let snížilo Spojené království emise metanu o nějakých 60 procent. Existují dobrá komerční využití metanu – dá se využít třeba pro výrobu chladicí kapaliny. Svět by tedy mohl už zítra snížit produkci tohoto mocného skleníkového plynu, kdybychom chtěli,“ řekl Johnson v pátek.
