Svéráz Horváth: Je úplně jedno, jestli mi budou vykat, nebo tykat

Nový kouč fotbalové Příbrami, Pavel Horváth, je ve zvláštní pozici. Byl do funkce jmenován už za stavu nouze – tím není myšleno postavení Příbrami v tabulce – a ke skutečné trenérské práci se ještě nemohl dostat. Dobrý důvod si o jeho současné situaci popovídat.

Stav nouze trvá už poměrně dlouho. Možnosti pohybu nejsou ideální. Vy sám jste o sobě říkal, že stačí projít se okolo uzenářství a máte o kilo víc. Tak jak by vypadal dnes souboj s váhou?

Paradoxně mám teď pohybu víc, protože mám dvanáctiletého syna, takže jsme každý den minimálně dvě hodiny na zahradě s fotbalovým balonem, takže pohybu je dost.

Je to paradoxně výhoda, nebo nevýhoda, že se o měsíce odsouvají první zápasy, v nichž budete působit jako trenér Příbrami?

To se ukáže, až se bude hrát, ale je to asi výhoda i nevýhoda. Výhoda v tom, že budeme mít možná týden nebo čtrnáct dní na to, abychom něco vyzkoušeli v nějakém tréninkovém zápase, na druhou stranu zase stejně s těmi kluky teď nemůžu být, takže ještě vlastně nevím, jestli je to výhoda, nebo nevýhoda.

Jak probíhají konzultace mezi Vámi a hráči, respektive kolegy z realizačního týmu? A jakým způsobem?

Samozřejmě se snažíme s hráči komunikovat, ať už pomocí SMS nebo videohovorů nebo třeba ve skupině na WhatsAppu. Ale samozřejmě jsme fotbalisté, takže bychom chtěli být hlavně na hřišti, což se bohužel zatím nedaří.

Mají hráči předepsány individuální plány a jaké máte možnosti kontrolovat jejich plnění?

Hráči samozřejmě mají individuální plány, většinou jim je dáváme jenom na den dopředu, aby úplně netušili, co je všechno čeká. A kontrolovat… Určitě nějaká kontrola je pomocí hodinek a GPS, ale myslím si, že je to stejně o přístupu hráčů, jak chtějí úkoly plnit a jak budou chtít být sami připravení, aby byli úspěšní.

Jak vypadá Váš den? Věnujete se i přípravám jednotlivých tréninků, sledování odehraných utkání, hledání informací atd.?

Den z pracovního hlediska vypadá přesně jako v otázce. Koukám na zápasy, které kluci odehráli, a samozřejmě i na to, kdo nás čeká, abychom byli dobře připravení.

Jak dlouho trvala Vaše nejdelší hráčská pauza v době aktivní kariéry?

Možná někdy v dorostu, kdy jsem měl dvakrát po sobě zápal plic, tak jsem nehrál měsíc a půl. Tohle už je samozřejmě dlouhá pauza, nedá se ani trénovat, takže je to divné.

Nikdo neví, kdy se začne znovu trénovat. Jak budou vypadat první příbramské tréninkové jednotky? Budou více zaměřeny na vytrvalost či rychlost? S jakými dávkami se dá začít příprava? A stačí, řekněme, 14 dnů do prvního zápasu?

To uvidíme, jestli bude stačit čtrnáct dnů do prvního zápasu a jestli je vůbec dostaneme. Hráči v tuhle chvíli absolvují hlavně kondiční tréninky, takže předpokládám, ze by měli být po této stránce připravení, společné tréninky budou probíhat na hřišti, budeme pracovat na tom, co se bude objevovat v zápasech. Abychom byli připraveni na soupeře, abychom samozřejmě něco v naší hře změnili. Ale jestli se to povede, to ukáže až zápas.

Nebyl by to Váš případ, ale dá se očekávat, že po tříměsíční pauze budou mít hráči trochu problém s míčem, respektive souhrou se spoluhráči?

Musím říct, že sám si nedovedu moc představit, že bych si dva měsíce nebo nedejbože tři měsíce nekopl do míče a pak šel hrát nějaký zápas. Tohle není nic jednoduchého a každý, kdo to zažil, to ví. Rozehranost je tam potřeba, samozřejmě souhra se spoluhráči je to samé, takže není to jednoduché.

Studuje nový trenér metody svého předchůdce?

Myslím, že každý trenér, který po někom nastupuje, musí trošku vědět, jak mužstvo hrálo. Jaké měl trenér metody, to asi úplně zkoumat nebudu, spíše mě zajímá, jak mužstvo hrálo, jak působilo a co si podle mě můžeme dovolit změnit, aby to bylo lepší.

Příbram je Vaše první ligová štace, věkově nejste části kádru příliš vzdálen. Nemáte obavy, že by někteří z Vašich svěřenců – a teď nemyslím třeba Jana Rezka – mohli až příliš hrát na strunu kamarádství?

Nemyslím si, že to je na škodu. Samozřejmě, s některými kluky jsem hrál, co se týče nějakého vykání nebo tykání, nějakého respektu, tak si myslím, že je úplně jedno, jestli mi budou vykat, nebo tykat. Prostě v tuhle chvíli jsem v pozici trenéra, a pokud by něco nebylo tak, jak by mělo být, tak určitě i těmto hráčům, se kterými se velmi dobře znám, to budu muset říct a vyřídit to ku prospěchu mužstva. Není s tím problém.

Dají se vyjmenovat rozdíly v trenérské práci ve třetí, druhé a první lize?

Myslím si, že nedají, že je to všechno stejné. Vždycky je to o tom, jak poznáte hráče, jak se dokážete vcítit do toho, co jsou schopni zvládnout a co ne. Samozřejmě, první ligu jsem ještě netrénoval, takže nemůžu hodnotit.

Určitě nejdete do nového angažmá s poraženeckou náladou. Ale neproběhne Vám občas hlavou, že pokud se sezona bude dohrávat, vstoupil jste do hodně rozbouřených vod?

To mi hlavou neproběhne, to je jasné, že jsem vstoupil do rozbouřených vod. Já jsem přišel do Příbrami proto, abych se pokusil pomoci mužstvu k záchraně, a udělám pro to všechno. To, že to postavení není úplně super, je všem jasné a já budu jen rád, když budu součástí toho, že se tahle pozice zlepší.