Článek
Šedesát let trvá testovací období pro to, jaké stromy by mohly být vhodné pro měnící se české klima. „Tolik času ale lesníci k dispozici nemají. Musejí zalesnit holiny, které vznikají po kůrovcové kalamitě,“ říká reportérka Michaela Rambousková, jež se suchu, kůrovci a stavu českých lesů dlouhodobě věnuje.
Část expertů by byla pro to, aby se zkusily stromy, které tradičně rostou například v Portugalsku nebo Řecku. Jejich odpůrci poukazují na to, že bychom si zadělali na stejný problém jako dnes. A to kůrovcem zničené smrkové porosty na Vysočině, nebo borovicové usychající lesy v jiných lokalitách.
„Ten švédský stůl pro kůrovce na Vysočině vlastně zajistili naši předkové před sto lety, kdy se narychlo řešilo, čím nahradit lesy zničené bekyní mniškou. A volba padla na smrkovou monokulturu. Podobně jinde se vysazovaly nepůvodní borovice třeba z Francie, které očividně současné výkyvy nezvládají,“ popisuje Rambousková.
Řeší politici kůrovcovou kalamitu včas? A daří se jim aspoň částečně katastrofu mírnit? A proč nejsou schopni sehnat více lidí, kteří by proti kůrovci bojovali? Poslechněte si celý rozhovor Michaely Rambouskové s novinářkou Sabinou Slonkovou v úvodním videu.
Interview je součástí pořadu Reportéři Seznamu, který můžete v premiéře sledovat každé pondělí od 20:30 na TV Seznam. Anebo si jej můžete pustit ze záznamu níže.
Jak naladit Televizi Seznam? Praktický návod ZDE.
A sledujte nás také na Facebooku.