Článek
Hlasování vyvolala pravicově populistická strana Švédští demokraté poté, co klíčový partner vlády ohlásil, že již kabinet nepodporuje. Löfven je v čele Švédska od roku 2014.
Pro pád vlády hlasovalo 181 poslanců, potřebných bylo přitom 175 hlasů. Podle agentury Reuters má Löfven nyní týden na to, aby buď rezignoval na funkci a nechal předsedu parlamentu jmenovat vládu novou, nebo vyhlásil předčasné volby. Ty by ale zřejmě nevyřešily komplikovanou politickou situaci ve Švédsku a uskutečnily by se v době poznamenané epidemií covidu-19, uvedla agentura Reuters. Řádné volby jsou ve Švédsku plánovány na příští rok.
Löfven stál doposud v čele menšinového kabinetu, pro nějž byla klíčová podpora opoziční Levicové strany. Vztahy mezi stranou, která se dříve hlásila ke komunismu, a Löfvenem se ale v poslední době výrazně zhoršily kvůli návrhu zákona na deregulaci nájemného, podle Levicové strany totiž ohrožuje švédský sociální model. Již dříve strana kritizovala vládní návrh, který vedl k uvolnění podmínek propuštění ze zaměstnání.
Švédská politická scéna je značně rozštěpená od parlamentních voleb v roce 2018, které skončily těsným výsledkem. Menšinová vláda sociálních demokratů a strany Zelených byla doposud závislá na podpoře Levicové strany a dvou menších středopravých stran. Se silnými protiimigračními Švédskými demokraty, mezi jejichž zakládajícími členy byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, ostatní politická uskupení nejsou ochotna spolupracovat.
