Švédská ekonomika klesla víc než česká. Navzdory liberálnímu přístupu

Odhad švédských statistiků naznačuje, že si Švédsko vedlo lépe než většina evropských zemí, které přijaly tvrdá protiepidemická opatření. Například tuzemská ekonomika ale propadla v období od dubna do června o 8,4 procenta, tedy méně než ta švédská.

„Pokles HDP je největší zaznamenaný za jediné čtvrtletí od roku 1980,“ uvedl švédský statistický úřad. „Jak se očekávalo, jde o dramatický pokles, ale v porovnání s ostatními zeměmi je výsledek poměrně dobrý, zvlášť oproti jihoevropským zemím,“ uvedl Torbjörn Isaksson, hlavní analytik banky Nordea.

Švédsko se od počátku epidemie spoléhalo především na odpovědné chování vlastních občanů a místo nařízení vydávalo pouze doporučení, například ohledně práce z domova nebo vyhýbání se hromadným dopravním prostředkům. Většina švédských podniků zůstala otevřená, ale samotní Švédové je na základě vydaných doporučení navštěvovali podstatně méně.

Hlavní strategií švédské vlády a tamních epidemiologů bylo vytvoření dlouhodobých a udržitelných opatření v boji proti koronaviru, která zabrání ekonomickým propadům. Poslední čísla ale ukazují, že dopad na HDP je i tak srovnatelný s ostatními zeměmi.

Švédská ekonomika je z velké části závislá na exportu, který zasáhla nízká poptávka ze zahraničí. Nová čísla ukazují, jak je švédská ekonomika závislá na celosvětovém dění, ale také, že případné uzavření nebo otevření lokálních podniků nemusí mít zvlášť velký dopad na celkový výsledek ekonomiky dané země.

Pokud se švédská ekonomika dále propadne, dá se očekávat národní debata o tom, zda bylo rozhodnutí neuvalit karanténu správné, zvlášť s přihlédnutím na vysoký počet obětí nemoci covid-19. Na sto tisíc obyvatel připadá ve Švédsku 56,18 úmrtí, což z něj dělá pátou nejhůře zasaženou zemi v Evropě. Ve Švédsku také vzrostla nezaměstnanost, z březnových 7,1 procenta je nyní 9procentní nezaměstnanost.

Počet úmrtí zaznamenaných v souvislosti s koronavirem ve Švédsku od začátku července klesá. Zastánci kontroverzní strategie proto doufají, že se prokáže jako správná a dlouhodobě výhodná.

Tuzemská ekonomika klesla podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v období od dubna do června o 8,4 procenta. Meziročně klesla o 10,7 procenta. Jde o nejvyšší zaznamenaný pokles HDP v historii samostatné České republiky. Podle odborníků byl pokles v souvislosti s restriktivními opatřeními očekávatelný a ve srovnání s ostatními zeměmi nejde o až tak negativní výsledek. Česko přijalo na rozdíl od Švédska poměrně přísná opatření.

Nejtvrdší koronavirová opatření platila v Česku od března. Vláda omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Od poloviny května pak došlo v důsledku zlepšování epidemiologické situace k postupnému uvolňování.

Česká národní banka ve čtvrteční prognóze zhoršila odhad vývoje české ekonomiky v letošním i příštím roce. Nově letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta. Předchozí odhady hovořily o 8 procentech.

Evropská unie jako celek zaznamenala mezičtvrtletní pokles o 11,9 procenta a meziroční o 14,4 procenta. „Jsou to zdaleka nejvýraznější propady, které jsme zaznamenali od začátku těchto měření v roce 1995,“ uvedl Eurostat k prvnímu odhadu stavu evropské ekonomiky. Příští zprávu o vývoji HDP za druhé čtvrtletí, která bude předběžná, Eurostat zveřejní 14. srpna.

Další státy jsou na tom ještě hůř. Ve Španělsku poklesla ekonomika proti předchozím třem měsícům o 18,5 procenta, ve Francii o 13,8 procenta a italská ekonomika klesla o 12,4 procenta. V sousedním Německu klesla ekonomika mezičtvrtletně o 10,1 procenta.

Německo zaznamenalo vyšší pokles ekonomiky než Česká republika nebo Švédsko, a to i přesto, že zemi nezasáhla epidemie tak dramaticky jako jihoevropské země. Pokles je přičítán především narušení mezinárodního obchodu, na kterém závisí německý dovoz a vývoz, ale také menšímu utrácení ze strany spotřebitelů.

Sousední země zaznamenala nejvýraznější pokles od roku 1970, kdy se začaly čtvrtletní údaje sledovat, oznámil spolkový statistický úřad.

Lépe než Švédsko nebo Česko si pak vedlo třeba Lotyšsko, kde propad HDP činil ve srovnání s předchozím čtvrtletím 7,5 procenta, a Litva, kde ekonomika klesla o 5,1 procenta.