Článek
Firma Ipsos provedla výzkum pro švédský list Dagens Nyheter, který v předešlých dnech odhalil, že Švédové rychlým tempem ztrácejí důvěru ve vedení země kvůli jeho reakci na pandemii koronaviru. Švédské vládě nyní důvěřuje pouze 45 % z dotázaných, v dubnu bylo toto číslo o 11 bodů vyšší. Klesl i podíl respondentů, kteří jsou s vládou spokojení; z květnových 50 % se v červnu stalo 38 %. Mimo jiné o 10 bodů kleslo i kladné hodnocení švédského předsedy vlády Stefana Löfvena.
„Ty rozdíly jsou dost velké na to, abychom s jistotou mohli říci, že opravdu došlo ke změně. Pohled na vládu a její schopnosti nabral negativní obrat,“ uvedl pro Dagens Nyheter jeden z analytiků firmy Ipsos Nicklas Källebring. Výsledky jejich průzkumu jen potvrdily to, s čím už na začátku měsíce přišel výzkum provedený agenturou Novus.
Kritika švédské vlády přišla zejména poté, co v zemi začal stoupat počet úmrtí. K pátku Švédsko eviduje 5 230 úmrtí spojených s nákazou koronavirem, což je v přepočtu 511 mrtvých na každý milion obyvatelstva. Je to mnohonásobně více, než kolik připadá třeba sousednímu Dánsku, Finsku a Norsku, v porovnání s Itálií, Španělskem či Spojeným královstvím je to ovšem stále číslo menší, píše list The Guardian.
Mírnější omezení
Vedení Švédska se na rozdíl od většiny zemí Evropské unie nerozhodlo pro velké zásahy do životů tamního obyvatelstva. Skandinávská země sice zavřela školy pro studenty starší 16 let a zakázala shromáždění čítající více než 50 lidí. Obchody, restaurace a jiná zařízení ale zůstaly otevřené. Ohledně dodržování pokynů týkajících se zachování rozestupů na veřejnosti tak vláda spoléhala hlavně na odpovědnost samotných Švédů.
Strategii, kterou švédská vláda zvolila, zpochybňují i některé tamní politické strany. Ty požadují, aby kroky vlády byly přezkoumány a aby tak bylo učiněno ještě před volbami v roce 2022. To jim už v květnu přislíbil předseda vlády Löfven, zejména se prý hodlají zaměřit na selhání spojené s testováním obyvatel a se zajištěním bezpečnosti v pečovatelských domech, v jejichž řadách je evidována polovina všech úmrtí.
Svou obhajobu švédské úřady ospravedlňují například tím, že je potřeba na zdraví veřejnosti koukat v širším měřítku. Opatření, jako je povinná karanténa, jsou podle nich po delší dobu neudržitelná a omezení by přinesla nárůst nezaměstnanosti, ale i problémy spojené s duševním zdravím obyvatel.
„Je fascinující, jak málo jsme tady ve Švédsku diskutovali o negativních dopadech, které karanténa měla v jiných zemích. Domácí násilí, školáci s problémy…“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell. Ten také označil ráznější opatření, která zavedly jiné země, za šílenství.
Hlavní epidemiolog jako terč výhrůžek
Tegnell sám se během šíření pandemie stal terčem kritiky. Politická strana Švédští demokraté označila velký počet úmrtí mezi staršími lidmi za masakr a požaduje jeho odchod z funkce, policie zároveň vyšetřovala několik výhrůžek smrtí, které obdržel. Tegnell podle Reuters ovšem nemá v plánu odstoupit a věří, že cesta, kterou se Švédsko vydalo, se postupem času ukáže jako správná.
I přesto Tegnell počet úmrtí spojených s koronavirem v zemi označil za strašlivý, stále je ovšem podle něj málo důkazů, které by dokázaly, že na vině je absence přísnějších opatření. Místo toho nabádá k zaměření pozornosti na podmínky panující v domech s pečovatelskou službou nebo na švédský decentralizovaný systém zdravotní péče.
„Účinky různých strategií, karantény a ostatních opatření jsou mnohem komplexnější záležitostí, než jak je chápeme… Tohle onemocnění je velmi náročné chápat,“ cituje Tegnella Reuters.
Mnoho evropských zemí už začalo s obnovou turistického průmyslu a otevírají své hranice, řada z nich ale Švédům kvůli tamní situaci zakázala vstup na své území. Stejný postoj zaujaly i sousední země Švédska, které jsou jindy s touto zemí úzce spjaty.
