Článek
Desetimilionové Švédsko překročilo v minulém týdnu hranici sedmi tisíc obětí nemoci covid-19. I proto se vláda minulý čtvrtek rozhodla, že od sedmého prosince uzavře střední školy a na distanční výuku pošle zejména teenagery ve věku od 16 do 18 let. „Děláme to proto, abychom zpomalili efekty šíření nemoci,“ vysvětlil krok vlády premiér Stefan Löfven. To, co nyní vláda udělala, určí podle premiéra „jak budeme letos slavit Vánoce“.
Americký list The Wall Street Journal psal v souvislosti s uzavřením škol o „konci švédského experimentu“ v boji s koronavirem. Připomněl přitom, že desetimilionová skandinávská země je už od jara v centru diskuzí - zatímco jeden tábor vyzdvihuje švédský respekt k základním lidským právům a snahu vlády nepoškodit ekonomiku, stoupenci plošných restrikcí tvrdí, že jde o hazardování s lidskými životy.
Přístup vlády se nemění
Střední školy už ale Švédové zavřeli (respektive přešli na distanční výuku) i na jaře, stejně tak byla zakázaná větší shromáždění lidí (venku se mohl scházet dav menší než 50 osob). Obchody a restaurace se ale nezavřely ani na jaře, ani nyní. O změně přístupu tak nelze mluvit: „To je nesmysl, žijeme stejně jako předtím,“ řekla Seznam Zprávám Češka Hana Trefná, která pracuje na Technologické univerzitě Chalmers v Göteborgu. Podotýká sice, že v říjnu vláda omezila shromažďování na osm osob a zavřely se i plavecké bazény, jinak se ale její přístup oproti jarní vlně nijak zásadně neliší: „Na sportovní tréninky děti stále chodí. Zakázáno to mají jen v případě, kdy se v jejich třídě vyskytne někdo nakažený.“
Její slova potvrdil i Boel Lindberg ze švédského ministerstva zahraničí, podle něhož zůstává vzkaz vlády vesměs stejný: „Dodržovat bezpečnou vzdálenost, vyhýbat se davům, mýt si ruce, zůstávat doma, pokud jste nemocný, a pracovat z domova.“
Švédové si tak stojí za svým, i když hlavní epidemiolog Anders Tegnell už v minulosti přiznal chyby a řekl, že některé věci by v první vlně dnes už dělal jinak.
Nošení roušek, které po počátečním odmítání dnes už doporučuje i Světová zdravotnická organizace, nicméně Švédové stále nevidí jako nutnost. „Roušky mohou být v některých situacích potřeba. Tyto situace ale ještě ve Švédsku nenastaly,“ prohlásil ve čtvrtek Tegnell s odvoláním na komunikaci se zdravotními úřady v jednotlivých regionech.
„Všechny studie až dosud říkají, že je mnohem důležitější dodržovat rozestupy než nosit roušky,“ řekl Tegnell s tím, že nutnost nošení roušek nemá jasně podloženou ani WHO. Tegnell a jeho kolegové poukazují právě na nedostatek vědeckých důkazů o přínosnosti nošení roušek - ty podle nich vytvářejí pocit falešného bezpečí a mohou jejich nositele vést k tomu, že nedodržují karanténu.
Zcela jiný přístup než v Česku mají ale Švédové k testování. Testy jsou široce rozšířené a nikdo za ně nemusí platit. Lidé také kvůli tomu, aby se otestovali, nemusí chodit za lékaři. Stačí si vyzvednout testovací sadu v lékárně, kde se i odevzdávají vzorky a posílají se do laboratoře.
Lockdowny neumožňuje švédská ústava
Jak navíc ve své práci ukazují badatelé z Lundské univerzity, rozhodnutí o případném lockdownu nezávisí na epidemiologovi Andersi Tegnellovi či vládě, je ale dané švédskou ústavou. Rozhodující jsou v tomto směru tři její články. První z nich zaručuje občanům Švédského království svobodu pohybu, v časech míru je tedy nástroj typu lockdownu nemožný. Další z článků zakotvuje nezávislost veřejných institucí (v tomto případě zdravotnických), které mají za úkol vytvářet politiku boje proti viru. Vláda tu hraje jen vedlejší roli. Třetí z článků přisuzuje značné pravomoci místní samosprávě, čímž se velmi komplikuje provádění protipandemických opatření na celostátní úrovni.
Jak navíc badatelé dodávají, švédský přístup posiluje silná důvěra občanů ve vládu, úřady a fungování politického systému. Pravdou je, že druhá vlna koronaviru touto důvěrou poněkud otřásá. Deník The Guardian citoval průzkum z předminulého týdne, podle něhož důvěra Švédů ve schopnost úřadů vypořádat se s krizí spadla během října z 55 na 42 procent. 44 procent dotázaných se přitom domnívá, že v boji s pandemií se mělo udělat více, a 80 procent Švédů cítí znepokojení, že se zdravotnictví s výzvou představovanou druhou vlnou nedokáže vypořádat.
Při pohledu na srovnání statistik úmrtí v posledních dvou týdnech ale Švédové mohou být oproti Čechům stále relativně v klidu. Zatímco v Česku zemřelo za dva týdny na konci října a začátku prosince 1542 lidí, ve Švédsku bylo obětí ve stejné době pouze 661.
