Švédové postavili větrnou elektrárnu ze dřeva. Je lepší než ocelová

Může být zelený zdroj energie ještě víc zelenější? Ano. Řada firem experimentuje s dřevěnými konstrukcemi a ve Švédsku nyní vyrostla vůbec první dřevěná větrná věž v zemi.

K vidění je u Göteborgu, kde ji vybudovala místní společnost Modvion vyvíjející náročné návrhy z vrstveného dřeva či přírodního uhlíkového vlákna.

Podle tiskové zprávy společnosti umožňují dřevěné konstrukce radikální snížení emisí, protože nahradí ocel nebo beton šetrnějším materiálem. Dalším plusem jsou také nižší náklady a nižší hmotnost, což umožní stavět vyšší věže, jejichž části lze po částech snadno přepravovat.

Modvion se spojil se společností Moelven Töreboda, která se specializuje na využití dřeva ve stavebnictví. Že se tento tradiční materiál začíná znovu využívat také u výškových staveb, je důkazem technologického pokroku. Dřevo samotné se zpracuje na lamely či desky, které se pak opatří speciálním spojem a zapadnou do sebe jako klíč do zámku.

Pokud se více dřevěných prvků pojí bokem, vzniká vrstva, na ni se kolmo nalepí další vrstva a máme základ pro křížem lepené dřevo známe pod zkratkou CLT. Pokud by lepení pokračovalo ve stejném směru, vznikne konstrukce zvaná glulam.

Právě druhá jmenovaná je doménou firmy Moelven Töreboda, protože z ní lze vyrobit celé nosné části mostů, sportovních hal… nebo větrných elektráren. V rámci pilotního projektu začali docela skromně, věž vyhnali do výšky třiceti metrů, ale dřevěné konstrukce umožňují jít mnohem výš.

Již za dva roky by měly stát první věže určené pro komerční využití, firmy plánují věž s výškou přes sto metrů a desítku větrníků s výškou nejméně sto padesát metrů.

Projekt má být průlomovým pro příští generaci s využitím výhodnějšího materiálu. „Laminované dřevo je ve stejné hmotnosti silnější než ocel, a díky zabudování do modulů mohou být větrné turbíny vyšší,“ píše v tiskové zprávě Otto Lundman, generální ředitel Modvionu. Velkou výhodou je pak šetrnost k přírodě. „Když les roste, snižuje emise oxidu uhličitého,“ dodává.

„Dřevo má fantastické vlastnosti, a pokud chceme splnit cíle v oblasti klimatu, musíme z něj stavět mnohem více,“ chválí materiál Johan Åhlén, generální ředitel firmy Moelven Töreboda. „Pro nás je nesmírně inspirativní účast v tomto pilotním projektu, kde jsme byli schopni použít obnovitelné dřevo v designu pro výrobu obnovitelné energie,“ dodal.

Větrníky ze dřeva mohou být postavené levněji než z oceli, což snižuje výrobní náklady na elektřinu vyráběnou z větrné energie. Oxid uhličitý absorbovaný stromy při jejich růstu je uložen v dřevěných věžích, což znamená, že jsou větrné turbíny od začátku klimaticky neutrální.

„Očekává se, že větrná energie bude největším energetickým zdrojem Evropské unie již v roce 2027,“ věří Ola Carlsonová, ředitelka Centra pro větrnou energii ve Švédsku a odborná asistentka výroby obnovitelné energie. Dále dodává, že „s větrnými věžemi ze dřeva získáváme více obnovitelné elektřiny, která je šetrnější ke klimatu“.

Ale úplně bez oceli se ani dřevěné větrníky neobejdou, kromě spojovacích prvků by měla hrát ocel hlavní roli v základech stavby. Na rozdíl od klasické větrné elektrárny, která má betonové základy, počítají Švédové s kotvením pomocí kovu. I tím by mělo dojít k úspoře skleníkových plynů, protože výroba betonu patří k velkým zdrojům skleníkových plynů.