Článek
Psal se 11. srpen roku 2020, panovalo horké letní počasí a do orlovny v brněnské části Líšeň dorazila návštěva. Pavel Simandl z jablonecké firmy Tymich si přivezl speciální mašinu, aby ozonem zlikvidoval případné stopy covidu ve třech kabinách místní tělocvičny.
Úklidová akce v druholigovém klubu SK Líšeň byla součástí rozmáchlého projektu Fotbalové asociace ČR (FAČR) zvaného Dezinfekce. V něm dle smlouvy mezi FAČR a společností Tymich mělo dojít k dezinfekci šaten ve sportovních akademiích a mládežnických střediscích v celkem 90 klubech. Suma se vyšplhala na 9 890 000 korun.
Jak Seznam Zprávy informovaly již dříve v prosinci, Revizní a kontrolní komisi (RKK) fotbalové asociace kontrakt přišel podezřele naddimenzovaný. Kontroloři začali projekt pitvat a dospěli k závěru, že smlouva byla pro FAČR nevýhodná. V důsledku pátrání komise nakonec musí firma Tymich na strahovský účet vracet 9 194 656 korun.
Případ již prověřují kriminalisté, jak před Vánocemi redakci potvrdila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Smluvní listina je opatřena podpisy nejen vazebně stíhaného bosse Romana Berbra, ale i šéfa fotbalové asociace Martina Malíka.
Ten navzdory odhalením ve funkci setrvává. Zdůrazňuje, že závěrem celé kauzy je, že mezi FAČR a firmou Tymich došlo k narovnání, tudíž asociaci neměla vzniknout žádná škoda.
Seznam Zprávám se nyní podařilo „rozmluvit“ předsedu druholigového klubu SK Líšeň. Jeho svědectví ukazuje, pod jak problematický dokument se předseda FAČR Malík podepsal.
Hektary šaten a záchodů
Dle původní smlouvy se dezinfekční práce měly uskutečnit v 90 klubech, ve skutečnosti se tak ale stalo jen v 41 z nich. I to byl jeden z důvodů, proč firma Tymich musí vracet peníze.
Revizní komisi ale zarazilo i to, jak velká plocha se v klubech dle smlouvy měla čistit.
„Po prostudování smlouvy provedla RKK propočty reálnosti rozsahu prací (2 700 000 metrů krychlových), přičemž dospěla k názoru, že ve smlouvě uvedená prostorová výměra není reálná. Vyplývá to z toho, že při výšce tři metry vnitřních prostor (šatny hráčů a trenérů, sprchy, WC, potřebné chodby atd.) to je 900 000 metrů čtverečních celkem. Tedy při 90 klubech připadá na jeden klub celkem 10 000 metrů čtverečních, tedy jeden hektar plochy zastavěné šatnami a dalšími prostory WC, sprchy atd. To je více než hrací plocha fotbalového hřiště… Komise dospěla k názoru, že rozsah prostor není reálný a je mnohonásobně nadhodnocený,“ stojí ve zprávě RKK, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici.
Otázka zní: jak velké prostory se ve skutečnosti dezinfikovaly?
Své o tom ví Karel Hladiš. Ten předsedá brněnskému klubu SK Líšeň, který se ve druhé lize po první polovině sezony drží na druhém místě a je jedním z 41 míst (z původních 90 ve smlouvě), kde se čisticí práce uskutečnily.
„Zavolal pán, který se představil jako Simandl z firmy Tymich. Sdělil den a hodinu, kdy přijede,“ popsal Hladiš Seznam Zprávám.
Pavel Simandl, zeť majitele firmy Tymich a bývalého ligového obránce Jiřího Tymicha, přijel do líšeňské orlovny v polovině srpna. „Na základě přání FAČR proběhla 11. 8. ve 14 hodin, pan Simandl, firma Tymich, dezinfekce vnitřních prostor kabin dorostu v orlovně. Použita byla dezinfekce ozonem,“ sdělil klub Revizní a kontrolní komisi, která si na podzim vyžádala od jednotlivých klubů informace, zda a jak čištění proběhlo.
Co přesně se v orlovně vyčistilo, ukazuje následující výčet, který za klub SK Líšeň přiložil do zprávy pro revizní komisi Karel Hladiš:
„Kabina staršího dorostu (pasport, kabina č. 6) - 1795 × 300 cm, plocha 53,9 m2. Kabina mladšího dorostu (pasport, kabina č.7) - 1824 × 300 cm, plocha 54,7 m2. Kabina trenérů (pasport, trenérská místnost) - 874 × 526 × 176 cm) - plocha 33 m2. Po provedení byly mnou podepsány dva protokoly, z nichž jeden putoval na FAČR a druhý si pán nechával.“
Půl hoďky práce
Firma Tymich si od FAČR za vydezinfikování šaten jednoho klubu dle smlouvy v přepočtu řekla o takřka 110 tisíc korun.
„Z přiložených faktur je zřejmé, že zhotovitel účtoval za každý klub, bez ohledu na počet hráčů, jednotnou částku ve výši 109 888 korun,“ píše se ve zprávě revizní komise.
Šéfovi SK Líšeň Karlu Hladišovi se to ale nezdálo. Vzal si tedy do ruky kalkulačku, načež mu na displeji začala vyskakovat diametrálně odlišná čísla.
„Zkusím hypotetický propočet, který jsem si pro sebe udělal na základě vlastní analýzy trhu. Když dodatečně udělám kalkulaci na základě nabídek z internetu, tak našich cca 140 metrů čtverečních odpovídá zhruba 2000,- Kč za práce, u nás práce trvala zhruba půl hodiny,“ vypočítává Hladiš.
A pokračuje: „Pokud firma má sídlo v Terezíně, tak cesta do Brna a zpět trvá šest hodin (600 km), kdyby najeli ještě dalších 200 km do dalších SCM, přitom udělali třeba pět středisek SCM, tak za jeden den byl ten člověk schopen udělat pět SCM při nákladech na jedno středisko cca 2000,- Kč. A doprava 800 km x třeba 10,- Kč za km (včetně platu řidiče) děleno pěti je 1600,- Kč na jedno SCM, celkem na jedno SCM 3600,- Kč. Kdyby byla někde plocha větší než u nás, tak třeba průměr 4000,- Kč na jedno SCM. Pokud jich mělo být 90, tak celková cena - odhad - je 360 000 korun.“
Celkovou sumu ve výši bezmála 10 milionů korun považuje za nesmyslnou. „Jestliže se v novinách psala částka okolo 9 milionů korun, tak je to divné. Ale jde jen o moji kalkulaci, která nemusí být správná,“ dodává Hladiš.
Jako Parkanová
Předseda SK Líšeň zná dle svých slov kauzu Dezinfekce především z médií. A tak jej svírají obavy jít do ostřejších výpadů vůči strahovskému velínu - aby se kritika šéfů neobrátila proti jeho klubu.
„Nevíme, co bylo propláceno. Nám bylo řečeno, že to je sponzorsky od FAČR,“ přibližuje Karel Hladiš situaci, kdy nikdo v nižších patrech fotbalové asociace donedávna netušil, jak byly ceny za (ne)provedené služby firmy Tymich nastaveny.
Předseda fotbalové asociace Martin Malík se od začátku hájí, že o detailech kšeftu nevěděl. Podle něho si celou věc vzal pod palec bývalý místopředseda FAČR Roman Berbr, kterého policie vazebně stíhá kvůli úplatkům a zpronevěře.
„Berbr to vzal po svém. Než by informoval mě, generálního sekretáře nebo logistické oddělení, seběhl v baráku dvě patra na sportovní úsek a zavelel: Tady je seznam devadesáti klubů, řekněte jim, že přijede firma a vyčistí jim to tam. Svazovému právníkovi oznámil, ať připraví smlouvu, a hotovo,“ řekl Malík ke kauze Dezinfekce v polovině prosince serveru iDNES.cz.
Podle Hladiše se ale lodivod českého fotbalu nemůže jen tak zříci odpovědnosti za svůj podpis pod akcí Dezinfekce. Přirovnání našel v případu bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové.
„Obecně, nevím, co a kdo podepsal, objednal, na každé objednávce bývá, kde to vyřizuje a kdo šéfovi odpovídá za správnost předloženého materiálu. Ale jestliže ministryně Parkanová podepsala objednávku na letouny CASA, tak před soudem stála ona a ne ti, kteří ji nechali objednávku podepsat, včetně soudních znalců, již nákup doporučili. Takže obecně, každý šéf odpovídá za to, co podepíše, z toho se nedá vykroutit,“ uzavírá líšeňský klubový předseda.
Byznys mezi FAČR a firmou Tymich s.r.o. v kostce
Na základě smlouvy z 22. června měla firma Tymich s.r.o. dezinfikovat hráčské šatny a další vnitřní prostory v 90 klubech. Odměna za to měla činit 9 890 000 korun. Bylo nasmlouváno, že práce proběhnou do 31. srpna 2020.
Existuje dodatek smlouvy datovaný dnem 23. září, podle kterého se stihly vydezinfikovat prostory jen u 41 klubů. Kompletní práce podle původní dohody však už byly vyfakturovány a proplaceny.
Poté, co šetření celého případu spustila Revizní a kontrolní komise FAČR, došlo k dohodě o narovnání mezi FAČR a firmou Tymich s.r.o. Firma Tymich vrátí asociaci 6 794 656,50 Kč. Po odečtení této částky od původně vyfakturované sumy by tedy firmě Tymich zbylo za odvedenou práci 3 095 343,50 Kč. Jenže součástí dohody o narovnání je i zaplacení pokuty ve výši 2,4 milionu korun.
Po jejím zaplacení zbude Jiřímu Tymichovi a jeho firmě z původně vyfakturované sumy jen 695 343,50 Kč. K datu 4. prosince bylo firmou Tymich uhrazeno Fotbalové asociaci ČR zpětně zatím 3 299 682,86 Kč.
