Článek
Vojtěch Pokoš, jeden z klíčových svědků proti Jiřímu Kajínkovi, se už měsíc bojí o život svůj a své rodiny. V roce 1993 pomohl před soudem usvědčit Kajínka z dvojnásobné vraždy (sám vražedný útok přežil, i když ho podle soudu zasáhly čtyři kulky z Kajínkovy pistole). „Když v roce 2000 utekl Kajínek z vězení, tak moje rodina okamžitě dostala ochranku. Teď už nikoho nezajímáme,“ říká Pokoš, který se před několika lety trvale přesídlil do Rakouska.
Nyní poskytl rozsáhlé vyjádření investigativnímu pořadu Zvláštní vyšetřování, který se zabýval okolnostmi prezidentské milosti pro Kajínka.
Na tento díl s názvem „Utajení svědci“ se můžete podívat zde:
Epizoda s názvem „Milost pro Kajínka: utajení svědci"
„Bojím se o život," říká Pokoš
Vojtěch Pokoš reportérům Seznamu při natáčení pořadu řekl, že se inspiroval nedávným rozhodnutím slovenského ústavního soudu o zrušení amnestie vydané v roce 1998 premiérem Vladimírem Mečiarem (tehdy vykonával i některé prezidentské pravomoci a jeho amnestie znemožnila vyšetřit zavlečení syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do Rakouska, z čehož byla podezřelá slovenská tajná služba, pozn. red.).
„Vycházím z názorů znalců, že Kajínek je nenapravitelný,“ odvolává se Vojtěch Pokoš na posudky, které v roce 1994 mimo jiné vedly soud k rozhodnutí o doživotním žaláři pro Kajínka. „Myslím si, že nikdo, ani prezident, nemůže upřednostnit své právo udělovat milosti před právem na život, které je zaneseno v Ústavě České republiky,“ říká Pokoš. „Právo na život je přece víc než svévole hlavy státu.“
Jiří Kajínek byl z vězení propuštěn koncem května, a to se sedmiletou podmínkou, která má být jakousi pojistkou. Pokud by Kajínek v této době podnikl cokoliv proti zákonu, vrací se do vězení zpátky na doživotí.
To ale Pokoše neuklidňuje: „Na tu podmínku já nevěřím. Dovedete si představit, že kdyby Kajínek něco spáchal, a tím porušil tu podmínku, že se nechá zatknout? Prostě by zmizel.“
Vojtěch Pokoš při natáčení pořadu Zvláštní vyšetřování.
Vojtěch Pokoš právě teď na přípravě své stížnosti spolupracuje s právníky, podat by ji chtěl už brzy. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který rovněž vystupuje v pořadu Zvláštní vyšetřování, se k možnosti rozhodovat o stížnosti odmítl vyjádřit: „Tady si musím zamknout pusu na zámek, protože pokud k nám tato stížnost doputuje, tak já nemohu předem vyjadřovat jakýkoliv názor.“
Ovčáček: Prostě se pan prezident rozhodl
Pořad Zvláštní vyšetřování mapuje okolnosti, které předcházely Zemanovu rozhodnutí o udělení milosti. Prezident nejdříve začátkem dubna oznámil, že „milost pro Jiřího Kajínka vážně zvažuje“. V tu chvíli dostal dopis od programátora Phillipa Janýra žijícího v Rakousku se jmény sedmi svědků, kteří doloží, že neexistuje žádná pochybnost o Kajínkově vině.
Janýr o tom dokonce telefonicky s prezidentem Zemanem hovořil, což ostatně vyplynulo i ze slov jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka v polovině dubna na serveru Info.cz: „Uvidíme, jestli pan prezident milost udělí, nebo neudělí. Bude to ještě dlouhé rozhodování, protože se chce sejít s mnoha a mnoha lidmi, kteří se případu věnují, a to jak pro udělení milosti, tak proti udělení milost. A pak teprve pan prezident řekne ano, nebo ne.“
Pražský hrad dodnes odmítá zveřejnit, s kým se prezident Zeman o milosti pro Kajínka radil. Na snímku Vratislav Mynář a Jiří Ovčáček.
Ovčáček tehdy avizoval, že rozhodnutí může padnout až na podzim. Následně se daly do prudkého pohybu věci na české politické scéně (začala se hroutit vládní koalice, prezidentovi nevyšel jeho tah s odstraněním premiéra Bohuslava Sobotky) a 11. května prezident oznámil, že se rozhodl omilostnit Jiřího Kajínka.
Stalo se tak bez jediné konzultace s kýmkoliv z „mnoha a mnoha lidí“, jak říkal Ovčáček. Dokonce, jak se ukázalo při natáčení Zvláštního vyšetřování, prezident nemluvil ani s předsedou Ústavního soudu, na jehož pochybnosti o vině Kajínka se odvolává.
K této změně taktiky dnes Zemanův mluvčí Ovčáček říká: „Udělení milosti je svébytné rozhodnutí prezidenta republiky. Prostě se nějak rozhodl. Jestli tento krok učiní na jaře, v létě, na podzim nebo dokonce v zimě, je na něm.“
Ovčáček potvrdil, že Hrad komunikoval s Phillipem Janýrem, který se případem Kajínek dlouhodobě zabývá, a že od něj přijal seznam svědků. „Ale pan Janýr netrval na tom, aby se Miloš Zeman s těmito lidmi setkal. Poslal nám písemný materiál. A pak prezident se rozhodl, jak se rozhodl.“
Nové pochybnosti reportéra Klímy
Vojtěch Pokoš, který byl jedním ze sedmi svědků na seznamu a byl připraven se s prezidentem setkat, k okolnostem milosti dodává: „Prezident si měl víc ověřit, jak to s Kajínkem je. Neměl dát na to, jak je populární a že jsou lidé zblblí a chtějí Kajínkovo propuštění. Udělal velkou chybu.“
Jiří Kajínek se koncem května dočkal: Prezident Miloš Zeman jej propustil z doživotního vězení.
Jiří Kajínek se těšil velké popularitě od doby svého útěku z mírovského vězení na podzim 2000. V reportáži televize Nova následně vystupoval jako člověk, jenž je nevinný a žádá obnovu procesu. Všechny soudy, které se kdy jeho kauzou zabývaly, ale jeho vinu na dvou nájemných vraždách v květnu 1993 jednoznačně potvrdily.
Spoluautor televizních reportáží Josef Klíma, jenž rovněž vystupuje v novém dílu Zvláštního vyšetřování, dnes říká, že poté, co si promluvil s dalšími svědky včetně Vojtěcha Pokoše, je i on o Kajínkově vině čím dál víc přesvědčen.
