Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků

Dva týdny poté, co předseda vlády Babiš a vicepremiér Hamáček zveřejnili informace o útoku ruských vojenských rozvědčíků v muničním skladu Vrbětice, se otevírá jedna z největších nejasností této bezprecedentní kauzy.

Jan Hamáček je totiž ve vážném podezření, že chtěl celou věc s Ruskem uhladit. Že jeho mise do Moskvy, kterou vydával za jakousi politickou kamufláž před oznámením vrbětického útoku, měla ve skutečnosti jiný cíl.

Ministr vnitra, který byl v inkriminované době pověřen řízením ministerstva zahraničí, totiž ve skutečnosti podle řady svědků chtěl do Moskvy odjet s plánem vyměnit mezinárodní skandál související s útokem za dodávky vakcíny Sputnik V a za možnost, že by se v Praze uskutečnil vrcholný politický summit Joe Bidena a Vladimíra Putina.

Skutečné plány své cesty sdělil Hamáček podle několika zdrojů účastníkům schůzky, která se kolem moskevské mise uskutečnila.

Jednání se odehrálo ve čtvrtek 15. dubna večer v kanceláři ministra vnitra. Bylo to den poté, co Jan Hamáček oficiálně veřejně oznámil, že se chystá do Ruska na jednání o vakcínách Sputnik V.

Seznam Zprávy od několika účastníků jednání ověřily, že kromě vicepremiéra Hamáčka byli přítomni velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (rozvědky) Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun a policejní ředitel Jan Švejdar. Později před koncem schůzky kolem půl desáté večer dorazil ještě nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Chyběl však zástupce z Bezpečnostní informační služby (kontrarozvědky), tedy instituce, která vrbětický případ vyšetřuje nejdéle.

Účastníky do své kanceláře přitom sezval vicepremiér Hamáček, lze tedy důvodně vyvozovat, že kontrarozvědku nepozval on.

Jan Hamáček takový obsah jednání ve své kanceláři odmítá. Když ho v pondělí večer konfrontovali reportéři Seznam Zpráv s otázkou, zda může své plány pro cestu do Moskvy vysvětlit, řekl:

„To je úplný nesmysl, to nevím, kdo vám to řekl.“

Na odpověď, že informace má redakce přímo od účastníků jednání, které na 15. 4. svolal, uvedl: „To nemůžete mít. To je úplný nesmysl, nevím, kde jste na to přišli.“

Seznam Zprávy však mluvily s většinou účastníků jednání v Hamáčkově ministerské kanceláři. Popsali, co se ve čtvrtek večer 15. dubna odehrálo.

Je dobré připomenout, že v té chvíli Jan Hamáček i účastníci schůzky už delší dobu věděli, že za dvěma výbuchy a dvěma mrtvými ve Vrběticích stojí ruská tajná služba.

Přestože šlo o útok cizího státu na území České republiky, vicepremiér Hamáček se podle sdělení několika zdrojů, které další zdroje potvrdily, rozhodl k velmi problematickému kroku. Nabídnout Rusku dohodu, která zněla: v Česku bude kauza potichu odložena, Rusové výměnou za to dodají milion dávek Sputniku V a ruský prezident Vladimír Putin se v Praze sejde s americkým protějškem Joe Bidenem.

Vicepremiér Hamáček jako strůjce dohody si začal domlouvat schůzky s Rusy, kteří mají blízko k Vladimiru Putinovi a mohou takový „obchod“ pomoci vyjednat. Proto si přes svého známého, bývalého předsedu slovenské národní rady Andreje Danka, který měl být účastníkem původně avizované cesty do Moskvy, domluvil jednání s šéfem Státní dumy Vjačeslavem Volodinem.

Andrej Danko se nyní už ke své roli nechtěl vyjadřovat, ale nastíněný scénář s Volodinem v odpovědi nepopřel. „Řešte to vy doma, vtáhli jste nás do nepříjemné situace. Co bylo, je jedno. Máte před volbami a nebudu se účastnit politických her,“ odepsal předseda SNS Andrej Danko redakci na otázku, jak vysvětlil situaci šéfovi Státní dumy Volodinovi.

S odstupem času a s vědomím, co se po oznámení ruského útoku ve Vrběticích odehrálo, se může zdát Hamáčkův chystaný návrh Moskvě šílený, avšak v době, kdy jej popisoval zmíněným lidem ve své kanceláři, se věci mohly jevit jinak.

Od Pavla Zemana měl ministr vnitra informaci, že kauza velmi pravděpodobně skončí odložením a k soudu se vůbec nedostane – těžko si totiž představit, že se podezřelí agenti dostaví k výslechu, aby je policie mohla obvinit.

„Schůzky jsem se účastnil na pozvání Jana Hamáčka,“ potvrzuje přítomnost v ministrově kanceláři nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Prezentoval jsem v obecné rovině reálné možnosti ukončení věci, kdy jednou z nich je vámi dotazovaný způsob odložení věci,“ uvedl na dotaz redakce.

Právě tuto argumentaci chtěl Jan Hamáček využít při cestě do Ruska. V té chvíli totiž nebylo jasné, co se z kauzy nakonec stane.

„Odložení trestního stíhání je zákonem předpokládaný postup, například když sice dojde ke spáchání trestného činu, máte podezřelého, ale nemůžete ho pro jeho nepřítomnost vyslechnout či činit vůči němu jiné procesní úkony, kdy tato možnost může při nedostatku mezinárodní justiční spolupráce nastat,“ vysvětluje nejvyšší státní zástupce.

Zdroje z řad účastníků schůzky mluví o tom, že když vicepremiér svůj moskevský plán přednesl, přítomní se zděsili. Naléhavě se snažili Jana Hamáčka přesvědčit, ať připravovanou cestu odvolá. Podle zdrojů Seznam Zpráv jej o zrušení cesty žádali šéf vojenské kontrarozvědky Jan Beroun, policejní prezident Jan Švejdar i šéf civilní rozvědky Marek Šimandl. S tím, že v tomto případě žádný obchod není možný, a už vůbec ne, aby ho dělal ministr.

Otevřeně o schůzce tito lidé nechtějí mluvit, popsaný scénář ale nepopírají.

„Mohu jen potvrdit, ze jsem se zúčastnil jednání, na kterém byl přítomný i pan Hamáček. Obsah a průběh jednání nemohu veřejně komentovat,“ uvedl v písemné reakci pro Seznam Zprávy Jan Beroun.

Stejně se vyjádřil i Jan Švejdar: „Schůzky jsem se účastnil, ale její obsah nebudu komentovat.“

„Ano, je pravda, že jsem se v uvedeném týdnu účastnil několika jednání za přítomnosti prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka, což vzhledem k aktuálním událostem bylo naprosto přirozené. Ale o čem jsme spolu konkrétně jednali, rozhodně komentovat nebudu. V každém případě všechna jednání byla vedena v zájmu České republiky, a to jak z pohledu zahraniční politiky, tak i bezpečnosti státu,“ napsal e-mailem Marek Šimandl.

Naopak Jana Hamáčka zprvu podle zdrojů podporoval Vítězslav Pivoňka, také on však po naléhání šéfů policie a tajných služeb změnil názor. Nakonec to byl právě Pivoňka, kdo jej přiměl cestu nechat. Hamáček se ho totiž zeptal, zda si ho Rusové na schůzce, kde s nimi bude obchodovat, nahrají. Velvyslanec Pivoňka přitakal. Toho se měl ministr vnitra leknout, nechtěl být později Rusy vydírán. A tak ustoupil. I když veřejně stále cestu nezrušil, to udělal až o den později Andrej Babiš.

Ve chvíli, kdy Jan Hamáček začal z připraveného plánu couvat, objevil se na schůzce Pavel Zeman. To bylo někdy kolem 21.30 večer. Potvrzuje, že v té chvíli už to vypadalo, že Hamáček nikam nepojede.

„Na schůzku jsem dorazil se zpožděním. V té době bylo jasné, ze se neuskuteční žádná cesta do Ruska, a v tomto bodě jsem věc považoval za vyřešenou,“ napsal redakci Pavel Zeman.

Velvyslanec Pivoňka průběh jednání nechtěl oficiálně popsat. Uvedl však, že ho ministr vnitra Hamáček povolal do Prahy už 7. dubna.

„Dne 7. dubna 2021 mi volal ministr J. Hamáček a požádal mě, abych se v závažné věci dostavil do ČR. Moje cesta do ČR byla od počátku připravovaná tak, aby nebyla zvnějšku identifikována jako konzultace. Z technických a covid omezení jsem přiletěl do ČR dne 14. dubna. Dne 14. a 15. jsem se účastnil jednání na MV ČR. Od prvního jednání bylo jasné, že návštěva v RF neproběhne,“ napsal v reakci Pivoňka.

Na doplňující žádost, aby se vyjádřil konkrétně ke schůzce 15. 4. na vnitru, už nereagoval. Nemohl tedy odpovědět na otázku, proč ho zval do Prahy ministr vnitra, a nikoli ministr zahraničí.

Den poté, 16. 4., napsala MF Dnes, která patří do svěřenských fondů, kde je odložen majetek premiéra Babiše, že Hamáčkova cesta do Moskvy byla zrušena. Jan Hamáček to pak 17. 4. sám oznámil na Twitteru.

Když spolu s premiérem 17. 4. večer oznámili útok ve Vrběticích, přišel Hamáček s tím, že celá věc kolem avizované cesty do Ruska byl krycí manévr, který měl před zveřejněním zmást ruskou stranu.