Článek
Poprvé se Daniel Herman, tehdy mladý student teologie, viděl s Miloslavem Vlkem v Praze na Hlavním nádraží někdy před 30 lety. A v roce 1990 se stal jeho tajemníkem. A prožil po jeho boku první svobodné roky, během nichž Miloslav Vlk, za komunismu umývač oken, stoupal v církevní hierarchii až na post pražského arcibiskupa.
A spolu s tím začal Vlk, jemuž komunisté kdysi zakázali vykonávat jeho práci a který se pak v roce 1994 stal kardinálem, řešit věci, jež by ho v normální zemi minuly: kolaboraci některých kněží s komunistickým režimem, restituce církevního majetku či otázku, komu vlastně patří katedrála svatého Víta na Hradčanech.
„Kardinál Vlk již v 90. letech plánoval věnovat svatovítskou katedrálu České republice," vzpomíná Herman v rozhovoru pro Seznam. „Někteří tehdejší čelní politici panu kardinálovi řekli: Jak můžete nakládat s věcmi, které vám nepatří? Bohužel se to dostalo do ubohé roviny. Je to škoda, mohli jsme být dál a energii investovat do smysluplnějších projektů."
