Článek
Surfing u nás i kvůli neúčasti českých závodníků zůstal trochu stranou hlavních televizních přenosů. Kdo si však našel čas a díval se aspoň chvíli na souboje ve vlnách Tichého oceánu 100 kilometrů od tokijské olympijské vesnice, musel být uchvácen. Viděl ty nejlepší surfaře světa vybavené jen prkny a neopreny, jak se perou se surovou a mocnou přírodou. A nakonec suverénní vítězství Brazilce Ferreiry nad domácí hvězdou Igarashim. Neváhal kvůli tomu i rozlámat své prkno.
Surfing ukázal, že na olympiádu určitě patří, i když to neměl snadné. Je totiž hodně závislý na počasí. Právě blížící se tajfun In-fa soutěže ovlivnil, ale i to je prostě součást venkovních sportů. V Japonsku to věděli a vedli o soutěži surfařů předem dlouhou a dramatickou diskuzi. Spolehnout se na přírodu nebo využít nějakého areálu s umělou vlnou? Nakonec se rozhodli pro přírodu a vybrali známou Tsurigasaki beach, atraktivní sekci nekonečné, asi 70 kilometrů dlouhé tichomořské pláže v provincii Chiba.
Brazilský surfař to neměl v boji o zlato lehké. V první minutě zlomil na první vlně své prkno.
„Za mne je dobře, že to bylo v přírodě a surfaři se museli poprat s tím, co dostanou,“ komentoval olympijskou soutěž pro Seznam Zprávy Adam Žáček, jeden z nejzkušenějších českých surfařů. „Ukázalo to krásu tohoto sportu, i když vlny nebyly nejčistší ani nejkrásnější. Jezdci se s tím museli poprat, projevila se hodně zkušenost.“
Do soutěží zasáhl blížící se tajfun In-fa. Pro surfaře to mohla být dobrá zpráva, že bouře jim přinese velké vlny. Nakonec se však ukázalo, že silný vítr začal naopak dobré surfařské vlny ničit, měl je tendenci rozfoukávat a situace se zhoršovala. Urychlené finále soutěží se tak konalo za horších podmínek než na začátku.
Velkou výhodu měli mít japonští surfaři znalí specifického prostředí. Zůstali však poraženi, stejně jako někteří další favorité, třeba mistr obřích vln „tube“ (rour) Brazilec Gabriel Medina. Nakonec uspěl jeho krajan Ítalo Ferreira, vítěz světové surfařské ligy WSL v roce 2019. Projevil buldočí povahu a šel tvrdě za vítězstvím.
V nečitelných podmínkách, kdy vítr sfoukával krásné velké vlny, využil každé příležitosti k naskočení na surf, jízdě a získání bodů. Zatímco ostatní často marně čekali na dobrou vlnu, on na těch slabších a pomalejších mohutně pumpoval, aby zvýšil svoji rychlost a mohl provést dobrý trik. Měl nejlepší strategii a zkušeně četl podmínky a chování vln. V jedné chvíli dokonce při mohutném skoku zlomil v půli prkno a musel rychle plavat pro nové.
„Ukázalo se, že dobří borci si dokážou zajezdit na všem, že si umí poradit i v mizerných vlnách, kdy to chce mít zkušenosti,“ uvedl Žáček, první Čech s nejvyšší mezinárodní licencí ISA 2 pro výuku surfingu, který sám surfoval až na Novém Zélandu, na slavných plážích Piha nebo Whangamata.
I první nezaujatí diváci nového olympijského sportu museli být nakonec ohromeni silou přírody a snahou borců postavit se jí a ukázat triky jako bottom turn, snap, cutback, pokusy o 360… prostě své nejlepší umění.
