Pamatujete si, co dělal krteček, když si šil kalhotky? Vypěstoval len, vytrhal ho, usušil, čáp ho nalámal a ježek pročesal. Podobně začíná i výroba ručního papíru, kdy se z přírodních materiálů získává vláknina a s tou se dále pracuje tak, až vznikne papír.
„Mám schované triko svého syna, až bude správný čas, vyrobím z něj speciální papír,“ říká Michal Gorec, majitel řemeslné dílny Papyrea, která v zákoutí Ještědského hřebene vyrábí „butikový“ ruční papír.
V galerii se dozvíte, z čeho všeho dokáže papír vyrobit, proč na zahradě pěstuje moruše a pečuje o rozlehlou skalku a jakou mají v dnešní době výhodu polygrafické stroje staré stovky let, které používá při dokončovací výrobě. (Pro snadnější procházení galerií klikněte na poslední fotku v náhledu ukazující počet dalších snímků, pozn. red.).
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Michal Gorec žil v Praze a budoval si kariéru bankéře, po 12 letech finanční svět opustil a přestěhoval se do obce Zdislava v Podještědí, kde si vybudoval malou papírnu. Na obrázku stojí na zahradě a dívá se směrem k papírně.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy To je ona (vlevo). Vpravo je vidět část stavení, kde žije bývalý bankéř – nyní papírník – s rodinou.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Gorec v dílně vyrábí „butikový" ruční papír pro zakázky od jednoho do tří tisíc archů.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Jako materiál využívá vše, co lze rozmělnit na malá vlákna – například len, ze kterého si ušil kalhotky pohádkový krteček.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Suchý len se musí nejprve nalámat, k čemuž slouží mědlice.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Vlákna lze získat také z bavlny.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Anebo i z lýka, které se využívá při výrobě speciálního tenkého, ale velmi pevného japonského papíru washi.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Lýko získává papírník z papírenské moruše (Broussonetia papyrifera), kterou si pěstuje na zahradě.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Každý rok jí ustřihne čerstvé pruty a napaří je, aby z nich snáze sloupl svrchní vrstvu. Z ní odstraní kůru a zbylé lýko uvaří, aby změklo.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Poté se lýko roztlouká dřevěnými palicemi, až se rozvlákní na drobné kousky.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Takto připravený materiál (ať už to je lýko, staré oblečení, kopřivy, sisal, konopí či třeba juta) se nasype v poměru 1 kg suchého materiálu a necelých 50 litrů vody do papírenského mlýna (holendru).
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Papírenská hmota se mele šest až osm hodin, až se z ní vytvoří jemná kaše – papírovina. Do směsi se přidá klížidlo na bázi vosku a pryskyřic, aby se na papíru nerozpíjel inkoust.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Papírovina se naleje do kádě.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Přidají se do ní zkrášlovací přísady – třeba bylinky či květy.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Ponoří se do ní papírenské síto.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Nabere se na něj papírovina.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy A pohyby ze strany na stranu se vytváří ruční papír, srovnávají se vlákna a zároveň vytéká přebytečná voda.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy V syrovém stavu je v papírovině obsaženo zhruba 80 procent vody.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Po odklopení horního rámu síta se vlhký papír vloží mezi plstěné archy a vylisuje.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Když se vloží do sušicích rámů a postaví ven na vzduch, schnou papíry rychleji.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Papírník vyrábí archy různé velikosti a tloušťky. Každý se hodí na něco jiného. Nejlehčí papíry, které využívají restaurátoři, váží 20 g/m2 a nejtěžší, které se hodí třeba na papírové medaile, mají hmotnost 800 g/m2.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Květy pro zkrášlení papíru si Gorec pěstuje na skalce kolem domu. Má na ní desítky druhů – například floxy, pomněnky, astry, oranžové máky, macešky, různé traviny, kapradí... „Jsou sázené tak, aby kvetly od května do října," vysvětluje výrobní strategii.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Papírník otrhává okvětní lístky tak, aby nektar ve středu květů zůstal na skalce pro včely a další hmyz.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Okvětní lístky či jiné části rostlin vytvářejí na papíru originální strukturu.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Lze však použít i celé rostliny.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Vedle vlastních květů vkládá Gorec do papírů to, co mají rádi jeho zákazníci. Vznikají pak „papíry s příběhem". Tak například v arších na obrázku je svatební kytice nevěsty, která si objednala v papírně album na svatební fotky.
Foto: Ypsilon Golf Liberec Liberecký golfový klub si zase do dárkových voucherů přál vložit trávu ze svého hřiště.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Likérka si zase do etiket nového absintového nápoje přála přimíchat pelyněk, který tvoří součást likéru.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Pořadatel výstavy o pohřebnictví si přál odlehčit ponurou tematiku v rámci her pro návštěvníky, a tak mu papírník vyrobil papírové lebky.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Papír s „příběhem" však jde stvořit i z trusu býložravců, který obsahuje hodně vlákniny. Na snímku je papír vyrobený z trusu nosorožce bílého z královéhradecké zoo. Před použitím se musí trus pořádně vymýt a zbylá sušina vysušit.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Pro libereckou zoo vyráběla zdislavská dílna papíry z trusu různých zvířat. Na obrázku je vidět papír ze sloních, zebřích, oslích, koňských a nosorožčích exkrementů.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Bývalý bankéř při zpracování papíru rád využívá původní řemeslné techniky, a proto se také rád obklopuje starými stroji. Na obrázku je zlatička se dvěma vyhřívanými patronami.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Pod ně se vloží raznice, zasune zlatící folie a papír.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Tlakem a teplem se pak zlato vtiskne na arch v požadovaném tvaru.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Na potisk papírů využívá Gorec knihtiskařský stroj z roku 1870. „Vše se dělá ručně, žádná elektřina není potřeba. Když ji před časem na celý den vypli, řekl jsem nevadí, budeme celý den tisknout. Se strojem na elektřinu by to nešlo," popisuje výhody staré techniky papírník.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Na práci s těmito stroji mu vyhovuje také to, že se na ni musí plně soustředit. „Jinak by se mohl zranit. Mně to však vyhovuje, protože při tom dokonale vypnu hlavu," vysvětluje.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Jemný filigrán dokáže v papíru vytvořit průsvitnou kresbu, takzvanou průsvitku. To, co bylo vytvořeno tenkým drátkem, je obtisknuto do papíru.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Razicí forma zase dokáže vytvořit vystouplý reliéf, takzvaný slepotisk.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Stará váha se hodí k tomu, aby zkontrolovala správnou gramáž papíru.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Papírník za rok vyrobí zhruba 350 kilogramů ručního papírů pro 100 zákazníků.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Lidé si objednávají vizitky, novoročenky, certifikáty, dopisní sady či svatební oznámení. Umělci si kupují papíry, ze kterých třeba šijí šaty nebo vyrábějí hračky, malují na něj či z něj vyřezávají ornamenty.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Společnosti si nechávají z ručního papíru zpracovávat firemní materiály, etikety či „péefka" pro své klienty. Chráněné dílny využívají papír na výrobu sešitů, deníků či bloků a restaurace používají velké archy třeba jako tapety na stěnu.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy V oblibě jsou také „semínkové" zakázky, kdy třeba výrobce čajů rozešle svým zákazníkům pohledy z „obohaceného" ručního papíru, který mohou zasadit a vyrostou jim bylinky nebo třeba luční směs, která má přilákat na jejich záhon včely a další hmyz.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Gorec ve své dílně pořádal také workshopy pro lidi, dílničky pro děti či teambuildingové akce pro firmy. Covid mu tyto příjmy odebral, avšak zákazníci odebírající papír mu naopak přibyli, takže nakonec příjmy rodinné firmy klesly „jen" o čtvrtinu.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Před čtyřmi lety vydražil Gorec kousek od náměstí obce, v níž žije, starou stodolu, kam chce v budoucnosti přestěhovat výrobu.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy V dolním patře má být podle plánů papírenská, knihařská a tiskařská dílna a také kavárna a prodejní galerie.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Gorec už pro projekt sbírá všechny potřebné staré polygrafické stroje – lis, tiskařské stroje, rýhovačku, řezačku...
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Shání je nejčastěji v Německu, které má historicky silnou polygrafickou základnu.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy V patře stodoly by měl být malý penzion.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Gorec bude shánět na výstavbu peníze. Zvažuje granty, dotace, spojení s investorem i úvěr. „Nebojím se zavázat k jakýmkoliv podmínkám. Covid nás zesílil a vím, že to zvládneme,“ říká papírník.