Článek
Velká většina zemí byla již před jednáním připravena přihlásit se k principu, podle něhož do poloviny století veškeré emise oxidu uhličitého v EU vyváží například výsadba stromů. Česko, Polsko a Maďarsko však přišly s požadavky zohledňujícími jejich specifickou situaci. Polsko požadovalo především to, aby usnesení přislíbilo dostatek finanční pomoci pro přechod k čisté energii u regionů závislých na fosilních zdrojích.
„Víme, že je potřeba vzít v úvahu různé podmínky jednotlivých zemí a rozdílné startovní pozice,“ prohlásil Michel po jednání trvajícím více než šest hodin.
Varšava si nakonec vyjednala výjimku, která jí umožní připojit se k závazku později. Další jednání s Polskem bude podle Michela v červnu příštího roku.
Naproti českému požadavku na přímou zmínku o jaderné energii ostatní členské země vyšly vstříc a Praha se ke klimatické neutralitě přihlásila.
Agentura APA napsala, že podle lucemburského premiéra Xaviera Bettela, který se společně s Rakouskem bránil hodnotit jádro jako ekologickou energii, nevznikne přímá vazba mezi unijními penězi a atomovou energií.
