Článek
„Vláda se rozhodla vydat hledané úředníky Mezinárodnímu trestnímu soudu,“ citovala státní média agentura AFP. Bašír, který Súdánu vládl po tři desetiletí, čelí obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Dárfúru. V roce 2019 rezignoval po masových protestech, které vypukly kvůli velkému nárůstu cen potravin a táhly se déle než půl roku.
Rozhodnutí o jeho vydání padlo během návštěvy hlavního žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Chána v Súdánu. Súdánský generální prokurátor Mubarak Mahmúd v úterý při setkání s Chánem prohlásil, že jeho úřad „je připraven spolupracovat s ICC ve všech případech, zejména v případě obětí války v Dárfúru, aby jim byla zjednána spravedlnost“.
V čele Súdánu stojí od srpna 2019, kdy Bašír rezignoval, přechodná civilně-vojenská správa. I ta slíbila, že zajistí pro oběti zločinů spáchaných za předchozí vlády spravedlnost. „Obě strany se dohodly na vytvoření zvláštního soudu pro Dárfúr, který bude vyšetřovat a stíhat osoby odpovědné za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Dárfúru,“ uvedl Ibrahim Zariba, vyjednavač Aliance osvobozeneckých sil Súdánu (SLFA).
Po 77letém Bašírovi ICC pátrá od roku 2008, kdy na něj vydal zatykač. Bašír je podle zatykače jako nepřímý pachatel nebo jako nepřímý spolupachatel obviněný z válečných zločinů plenění a úmyslných přímých útoků proti civilnímu obyvatelstvu.
Dále jej ICC obviňuje také ze zločinů proti lidskosti, vraždy, mučení, znásilňování, vyhlazování a nuceného přesunu velké části obyvatelstva. Bašír byl tehdy první úřadující hlavou státu, proti které byl pro taková obvinění vydán zatykač, od té doby ICC zatykač vydal také na bývalého vůdce Libye Muammara Kaddáfího.
Tyto zločiny se podle BBC měly odehrát mezi lety 2003 a 2004, kdy v rozsáhlém západním regionu Dárfúr vypukl krvavý konflikt. Súdánská osvobozenecká armáda (SLA) a Hnutí pro rovnost a spravedlnost (JEM) tehdy obvinily vládu sídlící v hlavním městě Chartúmu z útlaku a systematické diskriminace nearabského obyvatelstva.
Na guerillové útoky SLA a JEM Bašírova vláda odpovídala leteckým bombardováním vesnic, konflikt záhy vyústil ve válku v plném rozsahu. Súdánská vláda se tehdy měla napojit na militantní skupinu Džandžavíd, která se jako jeden z ústředních hráčů konfliktu okamžitě stala nechvalně proslulou zvěrstvy páchanými na civilním obyvatelstvu.
„Hlavní součástí této vojenské kampaně Džandžavídů byly nezákonné útoky na tu část civilního obyvatelstva Dárfúru, která patřila převážně ke etnickým skupinám Fur, Masalit a Zaghawa,“ uvedl tehdy ICC s tím, že utlačovaná část společnosti byla blízká těm, kteří se postavili proti súdánské vládě v Dárfúru. Bašír později popřel, že by jeho vláda měla vazby na Džandžavídy.
Podle OSN bylo v rámci tehdejší války zabito 300 000 lidí a 2,7 milionu bylo vysídleno. Přesné údaje se zjišťují obtížně, data OSN také nerozlišují mezi těmi, kteří během konfliktu zemřeli v důsledku násilí, a těmi, kteří zemřeli v důsledku hladu nebo nemocí. Přibližně 200 000 lidí také hledalo bezpečí v sousedním Čadu. Mnozí z nich dodnes táboří na 600 km dlouhém úseku podél hranice, kde zůstávají vůči útokům ze súdánské strany zranitelní.
Chartúm loni v říjnu podepsal mírovou dohodu s klíčovými dárfúrskými povstaleckými skupinami, přičemž někteří z jejich vůdců převzali vrcholné funkce ve vládě, region avšak i nadále sužuje násilí. Začátkem tohoto měsíce bylo při střetech zabito sedm bojovníků z povstaleckých skupin, které podepsaly s přechodnou vládou mírové dohody.
V loňském roce se údajný velitel milicí Džandžavíd Alí Muhammad Rahmán, známý také pod přezdívkou Alí Kušajb, mezinárodnímu soudu vzdal. Soudci ICC v červenci uvedli, že Kušajb bude první osobou souzenou v souvislosti s konfliktem v Dárfúru a bude čelit 31 obviněním včetně vraždy, znásilnění a mučení.
