Článek
Nejprve jsme navštívili ovocný sad v obci Dobrá Voda u Hořic na Královéhradecku. Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík Seznamu řekl, že jablka kvůli suchu nedorůstají do dostatečné velikosti.
Hlavním problémem, které sucho způsobuje, je fakt, že jablkům se nedaří dorůst do požadované minimální velikosti 6,5 centimetru.
„Chybí nám více než dvě třetiny srážek, které jsou důležité proto, aby nám jablka narostla do velikosti požadované odběrateli. My jsme třeba museli asi před měsícem a půl velkou většinu jablek otrhat nezralých, abychom na stromech udrželi jen takový počet plodů, který nám doroste do požadované velikosti,” vysvětluje předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Dalším problémem je, že slunce na nechráněných místech jablka spálí. Na jablku jsou poté hnědé fleky a jsou na vyhození.
Raná jablka a letní odrůdy dozrály letos v ovocném sadu v obci Dobrá Voda u Hořic o tři týdny dříve. Stejně jsou na tom švestky. Běžně se sklízí na konci srpna, v chladnějších letech třeba i začátkem září. Švestky jsou už ale někde připravené ke sklizni už nyní.
Ovocnáři mají problémy kvůli suchu po celé republice. A to i v místech, kde například nikdy nebyly komplikace s vodou.
„Nejvíce jsou teď ohrožené pěstitelské oblasti Pardubického a Královéhradeckého kraje. Paradoxně máme i pěstitelskou oblast v Libereckém kraji v oblasti Turnova, kde s vodou nikdy nebyl problém, a letos poprvé je i tato oblast poškozená suchem,” uzavírá šéf Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Sucho dopadlo také na zemědělce. Reportér Seznamu Jaroslav Gavenda kromě ovocného sadu navštívil také Zemědělské družstvo Podlesí Ročov na Lounsku. Právě Lounsko patří k oblastem v Česku, kde je největší sucho. Krajina tam připomíná step a místo zeleně je vidět žlutohnědá vyprahlá země.
Sucho a vysoké teploty mění zemědělský kalendář. Pro Seznam Zprávy to konkrétně popsal ředitel Zemědělského družstva Podlesí Ročov Josef Fric. „Obiloviny jsme začali sklízet už v červnu, což nepamatuji,” řekl.
Zároveň se ale sucho projeví i na kvantitě sklizně. „U obilovin bude výnos o deset až dvacet procent nižší, než je obvyklé,” uvedl Fric.
Extrémní počasí způsobí i brzkou sklizeň chmele, začne se s ní pravděpodobně o týden dřív, než bývá zvykem. „Začneme nejspíš mezi 16. až 18. srpnem,” říká Fric. Zároveň zemědělci doufají, že ještě zaprší v období okolo 10. srpna. Pokud ne, vzhledem ke srážkově slabému červenci by se to negativně projevilo na tvorbě chmelových hlávek.
